Nehlasovat lze několika úplně odlišnými způsoby
Někde prázdný lístek skončí mezi neplatnými hlasy, jinde existuje oficiální možnost „nikdo z výše uvedených“. Ani její vítězství však nemusí znamenat nové volby. Člověk, který nechce podpořit žádného kandidáta, má zdánlivě jednoduchou možnost: nemusí přijít k volbám.
Jenže neúčast nic nevysvětluje. Volební komise nedokáže poznat, zda člověk zůstal doma z protestu, kvůli nemoci, nezájmu, cestě do zahraničí nebo protože na volby jednoduše zapomněl.
Proto někteří voliči přicházejí k urně právě proto, aby nevybrali nikoho. Mohou odevzdat prázdný lístek, záměrně jej znehodnotit nebo v některých zemích využít oficiální položku typu „none of the above“, tedy „nikdo z výše uvedených“.
Tyto tři situace však právně nejsou totéž.
Neplatný hlas nemusí být protest
Největší problém spočívá ve slově „neplatný“. Volební lístek může být neplatný proto, že ho volič úmyslně zničil. Stejně tak ale může být neplatný omylem.
Člověk mohl označit dva kandidáty v systému, který dovoluje pouze jednoho. Mohl udělat značku přes dvě políčka nebo napsat něco, co podle pravidel umožňuje identifikovat jeho osobu. Volební komise pak musí rozhodnout, zda lze z lístku jednoznačně zjistit jeho vůli.
Britská Electoral Commission například zdůrazňuje, že samotný tvar značky není rozhodující. Pokud volič místo křížku udělá fajfku a je jasné, koho vybral, hlas může být uznán. Pokud ale úmysl není možné zjistit, lístek se odmítne. Statistika neplatných hlasů proto automaticky není statistikou protestu. Míchá dohromady vědomé odmítnutí nabídky a obyčejné chyby.
Prázdný lístek říká víc, ale pořád ne úplně všechno
O něco čitelnější je prázdný lístek. Volič se dostavil, převzal hlasovací materiál a odevzdal jej bez podpory kteréhokoli kandidáta. Je rozumné předpokládat, že jeho chování bylo vědomější než prostá neúčast.
Ani zde však volební systém nemusí takový hlas považovat za samostatnou politickou volbu. V mnoha zemích se prázdný lístek jednoduše zařadí mezi hlasy, které neovlivňují rozdělení mandátů.
Příkladem z československé historie mohou být volby roku 1946, v nichž existoval bílý lístek umožňující voličům odmítnout všechny strany Národní fronty. Byl formálně rozpoznatelnou volbou, ale nepřiděloval žádný mandát.
Jinými slovy: systém může dovolit občanovi říci „nikoho nechci“, aniž by z jeho odmítnutí vytvořil kandidáta schopného volby vyhrát.
Indie dala odmítnutí vlastní tlačítko
Ještě zajímavější řešení zavedla Indie.
Indický Nejvyšší soud v září 2013 rozhodl, že voliči musí mít možnost odmítnout všechny kandidáty a současně zachovat tajnost svého rozhodnutí. Election Commission of India proto přidala na elektronické hlasovací stroje i papírové lístky položku NOTA – None of the Above.
Důvod měl i technickou historii. Starší postup mohl vyžadovat, aby volič, který nechtěl hlasovat pro nikoho, svůj záměr oznámil volebnímu úředníkovi. Tím však ztrácel anonymitu, již měl občan hlasující pro konkrétního kandidáta.
NOTA tento rozdíl odstranila. Volič přijde k zařízení stejně jako ostatní a stiskne samostatnou možnost, aniž by komukoli vysvětloval, proč odmítá všechny kandidáty. Indická volební komise později zavedla pro NOTA dokonce vlastní symbol.
Co když NOTA dostane nejvíc?
Tady ovšem přichází překvapení. Mohlo by se zdát, že pokud „nikdo z výše uvedených“ získá více hlasů než kterýkoli kandidát, volby se musí zopakovat s jinou nabídkou. V indických celostátních volbách to tak nefunguje.
Oficiální materiály Election Commission of India výslovně uvádějí, že NOTA není nástrojem pro anulování voleb. I kdyby získala více hlasů než kterýkoli kandidát, mandát připadne člověku s nejvyšším počtem kandidátských hlasů.
NOTA tedy plní především expresivní funkci. Přesně změří počet voličů, kteří přišli k volbám a odmítli všechny dostupné kandidáty, ale sama neobsazuje křeslo ani automaticky nevynutí nové hlasování. To otevírá zajímavou otázku: je taková možnost skutečnou politickou silou, nebo pouze přesnější statistikou nespokojenosti?
Protestní hlas nemusí být neplatný
Další cestou je hlasovat pro kandidáta, kterého člověk nechce vidět ve funkci, ale používá ho jako prostředek protestu proti ostatním.
Takový hlas je z hlediska sčítání úplně normální. Volební komise nemůže z papíru zjistit motivaci. Stejný křížek může znamenat nadšenou podporu, menší zlo, ironii, vztek nebo touhu potrestat jinou stranu.
Právě zde se ukazuje hranice toho, co volby dokážou měřit. Umějí velmi přesně spočítat volbu. Neumějí automaticky vysvětlit proč ji člověk udělal. Průzkumy po volbách se mohou ptát na motivace, ale samotná urna obsahuje pouze rozhodnutí.
I odmítnutí potřebuje pravidla
Představa „žádného nechci“ zní jednoduše, ale volební systém z ní musí udělat právně srozumitelnou kategorii.
Má se prázdný lístek počítat do účasti? Má ovlivňovat procentní podíly kandidátů? Má existovat samostatná kolonka? Co se stane, pokud ji vybere většina? Mají se volby opakovat? A pokud ano, smějí stejní kandidáti kandidovat znovu? Každá odpověď mění význam protestního hlasu.
Právě proto není neplatný lístek, prázdný lístek a NOTA jedno a totéž. První může být omylem. Druhý zaznamenává odmítnutí bez nutného právního účinku. Třetí jej může převést v přesně měřitelnou volební možnost.
Ani ta však nemusí mít sílu někoho porazit. Volební systém je totiž postaven především na otázce „koho vybíráte?“. Jakmile občan odpoví „nikoho“, musí si demokracie teprve rozhodnout, co přesně tato odpověď znamená.
KDYŽ JEDEN HLAS MĚNÍ HISTORII
Volby bereme jako samozřejmou součást demokracie. Jenže tajné hlasování, volební právo, kandidátky, průzkumy i samotné sčítání hlasů mají překvapivě dramatickou historii. Speciál Kódu Enigma ukazuje volby bez stranických hesel a aktuální agitace – jako příběh moci, pravidel, manipulací, omylů i okamžiků, kdy skutečně rozhodl jediný hlas.
Zdroje: Kód Enigma [1], UK Electoral Commission – How votes are counted [2], UK Electoral Commission – What if the vote on a ballot paper is not clear? [3], Election Commission of India – Provision for “None of the Above” option on EVM/Ballot Paper [4], Election Commission of India – Leap of Faith: Journey of Indian Elections [5], Government of India – Symbol for None of the Above [6]
