• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Věda a život > Kultura > Dlouhověkost a prevence > Historie / všechny články

Čapek nechal ženu žít tři sta let. Jeho otázka je dnes pro vědce nepříjemně aktuální

Operní diva Emilia Marty působí mladě, ale pamatuje staletí. Karel Čapek v roce 1922 vytvořil příběh, v němž mimořádná dlouhověkost nepřináší jen výhody. O sto let později vědci zkoumají, jak zpomalit biologické stárnutí. Jenže mezi delším životem a lepším životem zůstává zásadní rozdíl, který spisovatel vystihl překvapivě přesně.

21. 11. 2026

Žena, která věděla příliš mnoho

Dne 21. listopadu 1922 se na scéně Městského divadla na Vinohradech poprvé hrála Čapkova Věc Makropulos. Na první pohled měla podobu spletitého právního příběhu. Do vleklého dědického sporu vstoupí slavná zpěvačka Emilia Marty, která zná podivuhodně přesné podrobnosti z dávné minulosti. Postupně vychází najevo, že její vědomosti nejsou výsledkem tajného archivu ani nadprůměrné paměti. Emilia žije neobvykle dlouho, protože v mládí získala prostředek prodlužující život.

V době, kdy se lékařská věda stále potýkala s řadou infekčních onemocnění a mnozí lidé nedosahovali vysokého věku, bylo prodloužení života o několik století čirou fantastikou. Čapka však nezajímala jen chemická receptura. Především zkoumal, co s člověkem udělají opakované ztráty, vyčerpání životních možností a oddělení od lidí, kteří všichni stárnou a umírají jinak než on.

Nesmrtelnost není totéž co zdraví

Dnešní biologie stárnutí stojí před složitějším problémem, než by naznačovala reklama na omlazovací přípravky. Lidské tělo stárne prostřednictvím propojených změn v buňkách, tkáních i orgánech. Výzkumníci sledují například poškozování DNA, změny v regulaci genů, narušování buněčné recyklace a hromadění buněk, které už nefungují jako dříve. Žádný jediný vypínač věku zatím neznáme.

Vědecká oblast zvaná gerověda se proto nesnaží pouze přidávat roky do statistiky. Zkoumá, jak souvisí biologické stárnutí s nemocemi, ztrátou pohyblivosti, oslabenou odolností a dlouhodobou soběstačností. Pro běžného člověka je možná důležitější prodloužit období kvalitního a samostatného života než samotnou délku dožití bez ohledu na zdravotní stav. Čapkova Emilia přitom ukazuje ještě jinou hranici: lze si představit dlouhý život, který je z psychologického a společenského hlediska stále obtížnější.

Co už výzkum dokázal a co zatím nikoli

V laboratořích se podařilo život některých organismů významně prodloužit pomocí genetických zásahů, úprav výživy nebo ovlivnění určitých buněčných drah. Poznatky ze zvířat ale nelze jednoduše převést do doporučení pro lidi. Zpomalení některého procesu v myším těle ještě není důkazem, že stejný zásah prodlouží lidský život bezpečně a bez vážných nežádoucích účinků.

Odborná literatura upozorňuje, že zatím nemáme klinicky prokázaný postup, který by u zdravých lidí spolehlivě obrátil biologické stárnutí nebo zaručeně posouval maximální délku života. Existují ověřené postupy, které snižují rizika onemocnění a podporují dlouhodobé zdraví, ale tvrdit z toho možnost několikasetletého života by bylo neoprávněné. Ještě opatrněji je třeba přistupovat ke komerčním slibům přípravků, které se vydávají za léky na stáří.

Čapek se ptal i na hodnotu konce

Věc Makropulos pracuje s představou, že neomezená délka života může znehodnotit okamžiky, jimž konečnost dodává naléhavost. S tím nemusí každý čtenář souhlasit. I velmi dlouhý život by mohl nabídnout nové vztahy, poznání a smysluplnou činnost. Čapkův argument ale nepředstavuje biologickou hypotézu, kterou lze vyvrátit jedinou studií. Je to etická a existenciální otázka: co bychom považovali za dobrý život, kdyby už běžné lidské časové měřítko neplatilo?

Sám Čapek ve své předmluvě zdůrazňoval, že nechce automaticky považovat co nejdelší život za nejvyšší hodnotu. Tím předběhl moderní diskusi o rozdílu mezi délkou života a jeho kvalitou. Výzkum může ukazovat, jak změnit biologické procesy. Nemůže za nás rozhodnout, jaké důsledky prodlužování života by byly spravedlivé, žádoucí nebo psychologicky snesitelné.

Recept, který věda zatím nemá

Dramatická síla Věci Makropulos nespočívá jen v tajemství staré receptury. Čapek čtenáři nedává snadný návod ani jednoznačný příkaz, zda má toužit po delším životě. Nutí ho přemýšlet o tom, zda samotné trvání může nahradit smysl. Moderní biologie má dnes mnohem více nástrojů než před sto lety, ale odpověď na tuto otázku stále zůstává mimo dosah laboratorních měření.

Text popularizuje historii literatury a současný výzkum stárnutí. Nepředstavuje zdravotní doporučení ani tvrzení, že existuje ověřená léčba umožňující výrazné omlazení či několik staletí života.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Jak Wu Zetian získala moc bez armád: změnila pravidla kariéry a tím i loajalitu celé říše

První vrtulník se sotva odlepil od země. Nejtěžší nebylo vzlétnout, ale nespadnout

13 historických podivností, nad kterými i dnes zůstává rozum stát


Zdroje: Kód Enigma [1], Národní muzeum – Elektronický divadelní archiv: Věc Makropulos, premiéra 21. 11. 1922 [2], Divadlo na Vinohradech – Karel Čapek: Věc Makropulos [3], National Institute on Aging – Geroscience: The intersection of basic aging biology, chronic disease, and health [4], National Library of Medicine – We need to shift the focus of aging research to aging itself [5]. img ai generated

Nejnovější články

Einstein napsal třístránkový článek. Ukázal, že i malý kousek hmoty ukrývá ohromnou energii

ANATOMIE MOCI #7: Belgie má tři regiony a tři jazyková společenství. Kdo tam vlastně rozhoduje?

Za šest minut přišlo na svět sedm dětí. Jejich narození bylo medicínským zázrakem i obrovským rizikem

Dvacet devět horníků zůstalo v dole. Vyšetřovatelé později odhalili katastrofu, které se dalo zabránit

Voda se obrátila proti Petrohradu. Nejhorší povodeň města přinesla katastrofu, kterou zachytil i Puškin

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Montauk Project: opuštěná základna, mind control a legenda, která inspirovala Stranger Things

Vědci proměnili špenát v chemický senzor. Rostlina dokázala upozornit na stopy výbušnin

MOJE DÍTE JE GÉNIUS I.: Mozek, který se rozhodl příliš brzy - co se stane, když dítě specializujete od tří let

Historie / všechny články

Objev, který přepsal dějiny medicíny: první operaci lidé provedli už před 31 000 lety

Los Pepes: Stínová válka, která pomohla sejmout Escobara. Je násilí ve jménu vyššího dobra omluvitelné?

Jak se pilo víno před 3 000 lety: Objev, který přepisuje historii

Tajemství staré 11 000 let. Archeologové našli něco, co změní náš pohled na nejstarší chrám světa

Slzný plyn, motyky a 11 kober! Nejbizarnější paniku v USA způsobil rozzuřený čtrnáctiletý kluk

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ