V ruinách paláců v oblasti Kanaánu (dnešní Izrael a Libanon) byly nalezeny keramické nádoby s chemickými stopami kyseliny vinné – jasného ukazatele, že sloužily k uchovávání vína. Tento objev dokládá, že vinařství má v regionu tradici sahající minimálně do 17. století př. n. l.
Jak chutnalo víno starověku
Analýza zbytků naznačuje, že vína byla dochucována bylinkami, pryskyřicemi a medem. Nápoj tak měl nejen společenský, ale i léčebný charakter. Podobné přísady měly zlepšit chuť, konzervovat víno a dodat mu rituální význam.
Víno jako symbol moci
Nádoby na víno byly nalezeny v palácových sklepech, což naznačuje, že pití vína bylo součástí elitních hostin a diplomatických setkání. Archeologové se domnívají, že víno hrálo roli i v náboženských obřadech a posilovalo prestiž vládců.
Obchodní síť starověkých vinařů
Pěstování vinné révy a distribuce vína vyžadovaly rozsáhlé obchodní sítě. Amfory nalezené na různých místech ukazují, že víno bylo přepravováno na velké vzdálenosti a bylo žádaným obchodním artiklem. Tento systém lze považovat za předchůdce dnešní globální vinařské ekonomiky.
Rituální bronzová nádoba na víno, Galerie jihovýchodní Asie, Královské muzeum Ontaria
Dědictví starověkých sklepů
Objev vín z doby bronzové přináší nové poznatky o tom, jak úzce byla kultura starověkých společností propojena s výrobou a konzumací alkoholu. Víno nebylo jen nápojem – bylo symbolem statusu, prostředkem diplomacie a součástí náboženských rituálů.
Nové archeologické nálezy ukazují, že tradice vína má mnohem starší kořeny, než se předpokládalo. Už v době bronzové bylo víno pevně zakotveno ve společnosti a jeho role přesahovala rámec obyčejného nápoje.
Zdroje: PopSci.com, National Geographic, Nature.com, Cambridge.org, Foto: Pexels.com, Wikimedia Commons