Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Přírodní vědy

Společenské vědy

Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Přírodní vědy

Společenské vědy

Zelený čaj jako elixír mládí pro mozek? Nová studie odhaluje vztah mezi pitím zeleného čaje a kondicí našeho mozku

V laboratořích Tokijské univerzity se odehrál objev, který zní téměř neuvěřitelně. Lidé, kteří pijí několik šálků zeleného čaje denně, mají v mozku méně mikroskopických lézí – poškození, která často předcházejí demenci a Alzheimerově chorobě.

Více ze seriálu BIOLOGIE A CHEMIE

Yperit: chemická zbraň, která nezabíjela hned – a právě proto byla tak děsivá

Předení není roztomilost, ale biologie: Proč kočky předením regulují bolest – a proč to neumíme

Český vědec, jehož léky změnily celý svět: Ve farmacii je jeho jméno pojmem, doma ho ale skoro neznáme

DOPORUČUJEME PRO DNEŠNÍ DEN

Město vytesané do ledu: archeologové objevili stopy dávné civilizace pod grónským ledovcem

Nabatejci: civilizace, která zmizela, protože se přizpůsobila až příliš dobře

Ticho jako zbraň: proč některé civilizace mizely bez boje

Kukuteni–Tripolje: záhadná civilizace Evropy, která mizela v ohni, aby se znovu narodila

Ztracené město Ubar: legenda o „Atlantidě pouště“, kterou vědci znovu našli

Ztracená říše Hatti: nové archeologické nálezy mění pohled na dějiny Anatolie

Nové objevy o Féničanech: genetika, vraky lodí a mapa říše, která neměla krále

Ztracená města v ledu: co objevují vědci pod tajícím Grónskem

Fyzika

Kolik elektronů je vlastně ve vesmíru: A co kdyby byl jen jeden?

Na první pohled jde o absurdní otázku. Vesmír je plný hmoty, atomů, částic. Elektrony jsou všude – v každém světle, v každém těle, v každé hvězdě. Přesto existuje myšlenka, kterou vyslovil jeden z nejvlivnějších fyziků 20. století: že všechny elektrony ve vesmíru by mohly být ve skutečnosti jediným elektronem. Ne metaforicky. Doslova.

Olympijská věda (4.): Skoky na lyžích nejsou zkouškou odvahy. Rozhoduje fyzika

Olympijská věda (2.): Saně – sport, který klame tělem. Čím méně pohybu je vidět, tím víc práce se děje

Anastazia Gubanoová z Gruzínka na ZOH 2026

Olympijská věda: Proč je krasobruslení jedním z nejkrásnějších ale i nejtvrdších sportů zároveň

Diktátoři dejin

Když revoluce odmítne skončit. Jak se Muammar Kaddáfí stal neodvolatelným vládcem Libye

Benito Mussolini: diktátor, který se zamiloval do vlastního obrazu

Augusto Pinochet: jak se rodí absolutní moc, která nepotřebuje souhlas zevnitř

Francisco Franco: jak se z průměrného koloniálního důstojníka stal v podstatě neomezený vládce Španělska

Ďalší články

Věda pod taktovkou ženy

Počítala dráhy, na kterých závisely lidské životy. Bez Katherine Johnson by Apollo neletělo

U zrodu paleontologie byla žena. Její jméno se do učebnic dlouho nedostalo

Ženy ve vědě: Gerty Cori – rodačka z Prahy, která pomohla celému světu pochopit, jak tělo hospodaří s energií

Žena, která objevila klíč ke štěpení jádra. Nobelovka ale odešla jinam. Jak by vypadal svět bez Lise Meitner

Člověk a společnost

Nejslavnější špion studené války nebyl dvojitým agentem. Byl věrný jen jedné straně – té červené

Něco na tom Grónsku je (4.): USA, Rusko, Čína jako tichý arktický trojúhelník. Kdo hraje dlouhou hru a kdo spěchá

Něco na tom Grónsku je (3.): Americká základna, o které se málo mluví. Jak se z Thule stalo tiché oko sledující celý sever

Hlavně být v klidu, nebo ne? Jak nám současný trend sebeuvědomění ve skutečnosti komplikuje život

Objevy a vynálezy

Vynálezy, které vznikly omylem: proč náhoda hraje v lidském pokroku větší roli, než si rádi připouštíme

Rok 2025 ve vědě: Co jsme se jako lidstvo skutečně dozvěděli

Zvířata, která změnila lidské technologie: příroda jako největší inženýr v dějinách

Zapomenuté technologie antiky: znalosti, které byly příliš pokročilé na svou dobu

Člověk a společnost

Nejslavnější špion studené války nebyl dvojitým agentem. Byl věrný jen jedné straně – té červené

Něco na tom Grónsku je (4.): USA, Rusko, Čína jako tichý arktický trojúhelník. Kdo hraje dlouhou hru a kdo spěchá

Něco na tom Grónsku je (3.): Americká základna, o které se málo mluví. Jak se z Thule stalo tiché oko sledující celý sever

Hlavně být v klidu, nebo ne? Jak nám současný trend sebeuvědomění ve skutečnosti komplikuje život

Slunční soustava

Jsme na prahu vyřešení jedné z největších záhad vesmíru

Sluneční erupce nejsou problém – byly tu vždy. Dnes pro nás ale představují větší hrozbu než pro naše předky

Slunce: hvězda, bez které by nebyl čas, život ani my

Proč Slunce vytváří na naší planetě magnetické jizvy — a co nám tím říká

Spánek & sny

Proč spánek není odpočinek, ale tvrdá a velmi důležitá práce

Proč si každý pamatujeme něco jiného – a kdo vlastně rozhoduje, co zůstane v paměti

Mohou sluchátka s potlačením hluku škodit sluchu – nebo mozku?

Co dělá hraní šachu s mozkem: když hra mění způsob myšlení (a někdy i samotný mozek)

NAJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Olympijská věda (3.): 170 tepů za minutu a přesná rána: proč je biatlon biologický extrém

Yperit: chemická zbraň, která nezabíjela hned – a právě proto byla tak děsivá

Led jako sklo, bubliny jako galaxie: proč Bajkal v zimě vypadá nereálně

Počasí jako z filmu: proč skutečné fronty nejsou dokonale rovné (a proč ty virální často jsou)

Nezranitelný bojovník a křehká mysl: proč Achilles nikdy nemohl vyhrát

Intro

Podmínky používání