• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Na obloze se objevila děsivá vlasatice. Newton z ní později udělal důkaz, že nebe má svá pravidla

V listopadu 1680 spatřil německý astronom Gottfried Kirch pomocí dalekohledu nenápadný světelný objekt. Zanedlouho z něj byla jedna z nejpůsobivějších komet století, jejíž ohon se táhl přes obrovskou část oblohy. Pro některé lidi znamenala varování před katastrofou, pro jiné se stala klíčem k pochopení pohybu kosmických těles.

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Na obloze se objevila děsivá vlasatice. Newton z ní později udělal důkaz, že nebe má svá pravidla

V mlze se objevilo záhadné zelené světlo. Za několik minut zemřelo u Stéblové 118 lidí

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Do rakety mířící na Měsíc udeřily dva blesky. Posádku zachránil přepínač, který skoro nikdo neznal


NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Na obloze se objevila děsivá vlasatice. Newton z ní později udělal důkaz, že nebe má svá pravidla

Rozjel letadlo po dřevěné plošině nad mořem. Při prvním startu z lodi málem skončil ve vodě

Pod grónským ledem objevili obří kráter. Jeho skutečné stáří převrátilo původní teorii

Země se roztrhla na desítkách míst. Při jediném zemětřesení vystoupilo mořské dno o metry

Do rakety mířící na Měsíc udeřily dva blesky. Posádku zachránil přepínač, který skoro nikdo neznal

V mlze se objevilo záhadné zelené světlo. Za několik minut zemřelo u Stéblové 118 lidí

Lékař šel odhalit podvod s magnetismem. Místo toho pomohl vysvětlit hypnózu

ANATOMIE MOCI #4: Jediný prezidentův podpis může změnit chod Ameriky. Co skutečně dokáže výkonné nařízení?

Mysleli si, že na dně leží vrak. Potápěči objevili korál větší než plejtvák



DALŠÍ CHYTRÉ ČTENÍ

Historie / všechny články

Britští námořníci vstoupili do potápějící se ponorky. Odnesli dokumenty, které pomohly luštit Enigmu

Pythagorova věta možná vůbec není Pythagorova. Nejslavnější školní vzorec znali lidé tisíc let před ním

Komu vděčíme za víkend: dvoudenní odpočinek, který dnes považujeme za samozřejmost, vznikl teprve před sto lety

Ztroskotání byl jen začátek: Batavia a nejkrvavější příběh z moře

Vesmír / všchny články

Země možná kdysi vypadala jako Saturn. Její prstenec mohl změnit klima i dějiny života

Mars nebyl vždy rudý. Nová studie ukazuje, že se Zemi podobal víc, než si dnes připouštíme

Země potemňuje: Proč dnes naše planeta odráží méně světla, než kdysi? Odpověď opravdu děsí

Co by na Zemi dokázal nezničitelný materiál? Vesmír ho má k dispozici – ale my nikdy ho nezískáme. Možná naštěstí


Příroda

Zvířata, která vidí magnetické pole: nový výzkum ukazuje, že jejich smysly jsou blíž sci-fi, než jsme tušili

Co dinosauři skutečně jedli: proč jsou výkaly a zvratky klíčem k pravěkým ekosystémům

Ptáci, kteří umějí počítat: matematika v ptačím mozku

Strom vyšší než Petřínská rozhledna: tito obři ukazují, kam až může zajít evoluce

Technologie / všechny články

Nikola Tesla: génius, který viděl budoucnost dřív, než byla připravená

Kvantový počítač zvládl za 15 minut úlohu mimo dosah klasických strojů. Teď vědci řeší těžší problém: jak poznat, že si výsledek nevymyslel

Může být stroj odpovědný bez vědomí? Filozofická otázka, která rozhodne budoucnost umělé inteligence

Gripen poprvé ukázal, co umí mimo cvičiště: proč reálný boj prověří stroj jinak než katalog


Medicína / všechny články

Mozek je plný „šumu“. Přesto jeho informační kapacita nemusí narážet na strop, jak se třicet let předpokládalo

Fyzika

Proč máme pocit, že čím jsme starší, tím rychleji čas běží - vědecké vysvětlení našeho nejhlubšího strachu

Kouzelná místa

Legenda říká, že tisíce věží v moři vytvořili draci. Věda přiznává, že realita je ještě záhadnější

Urban legends

„Vypusťte Krakena!“ Námořníci se báli nestvůry z hlubin. Skutečný tvor za legendou je možná ještě děsivější než mýtus


Filosofie

Filozof, který chtěl o všem pochybovat, věřil třem zvláštním snům. René Descartes v nich hledal začátek nové vědy

Žádné výsledky

Nevysvětlené záhady

Nessie je pro Skotsko zlatý důl. Příšeru nikdo nedokázal, přesto kolem ní vyrostl byznys za desítky milionů liber


Záhady lidského mozku

Psychologie izolace: co dělá samota s lidským mozkem

Mozek nesnáší náhodu: proč si raději vymyslíme neuvěřitelný příběh, než abychom přijali chaos

Kathy věřila, že zemře mladá. Dokáže mozek skutečně předvídat vlastní konec?

Proč ženy častěji multitaskují, i když to není nejefektivnější strategie myšlení


Ztratené civilizace

Španělé vstoupili do města většího než mnohá evropská. Co si Moctezuma skutečně myslel o Cortésovi, zůstává sporné

Pod mexickou džunglí našli celé mayské město. Objev čekal v dávno pořízených laserových datech

DNA kakaa přežila staletí v keramice. V Georgii ukazuje na překvapivě vzdálené kontakty

Jeskyně v Mexiku ukrývala tři červené znaky. Možná dokazují, že Teotihuacán měl vlastní písmo


Věda pod taktovkou ženy

Rosalind Franklin: Žena, bez níž bychom možná dodnes nerozuměli DNA

Žena, které popsala vesmír (2.): Henrietta Swan Leavitt a zákon, který změnil kosmologii

Žena, která popsala vesmír: zapomenutý příběh Cecilie Payne-Gapoškin

Žena, která by změnila naše chápání klimatu, kdyby ji někdo bral vážně: Eunice Foote

Otázky a odpovedi

Lze vyrobit planetu nebo hvězdu? Jak ve skutečnosti vznikají nová vesmírná tělesa

Na první pohled zní ta otázka naivně: lze vyrobit planetu nebo hvězdu? Jenže čím déle se na ni díváme, tím víc připomíná základní problém kosmologie. Člověk totiž planety ani hvězdy „nevyrábí“ – ale vesmír to dělá neustále. Jen jiným způsobem, než bychom čekali.

Kultura pro nerdy

Reálná místa ze stříbrného plátna (2): Skellig Michael - ostrov na konci světa, kde se realita potkala s galaxií Star Wars

Na první pohled vypadá jako omyl v mapě. Dva kamenné hroty trčící z Atlantského oceánu, bičované větrem, deštěm a samotou. Žádné stromy, žádné pláže, žádné pohodlí. A přesto – nebo právě proto – se Skellig Michael stal jedním z nejsilnějších filmových symbolů posledních let. Místem, kde se filmová fikce opřela o skutečný konec světa.

Diktátoři dejin

Propaganda jako zbraň: jak diktátoři ovládli svět – a proč se jejich metody vracejí v éře algoritmů

Diktátoři všech dob to věděli: aby ovládli lidi, nemusí ovládat jejich těla – stačí ovládnout jejich mysl. Propaganda není jen nástroj přesvědčování, ale forma války, která proměňuje realitu v příběh psaný mocí. Od Goebbelsových tiskáren přes sovětské rozhlasové stanice až po dnešní algoritmy – princip zůstává stejný: kdo ovládá informaci, ovládá svět.

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ