Doba, kdy byla stratosféra novou hranicí
Ve 30. letech 20. století působila stratosféra podobně vzdáleně, jako na nás dnes působí hluboký vesmír. Výpravy do mimořádných výšek znamenaly technické riziko, obrovskou nejistotu a také silnou dávku osobní odvahy. Balonové lety měly přitom nejen rekordní, ale i vědecký smysl. Umožňovaly studovat atmosféru, kosmické záření i podmínky ve výškách, kde člověk bez speciální ochrany nevydrží.
Právě do této atmosféry patří i let Jeannette a Jeana Piccardových. On byl vědec a průkopník stratosférických balonů, ona pilotka, která si v létě 1934 udělala balonovou licenci. Když se v říjnu téhož roku vznesli v balonu Century of Progress, jejich mise měla vědecký i symbolický význam.
První žena ve stratosféře
Balon odstartoval 23. října 1934 z Fordova letiště v Dearbornu v Michiganu. V gondole seděla Jeannette Piccardová jako pilotka, zatímco Jean Piccard působil jako vědecký pozorovatel. Let je v dějinách letectví zapsán především tím, že Jeannette vystoupala do výšky zhruba 57 979 stop, tedy asi 17,7 kilometru. Tím se stala první ženou, která dosáhla stratosféry.
Ve srovnání s dnešním světem to možná nevypadá jako nepřekonatelná výška. Jenže ve třicátých letech šlo o hranici, za níž už atmosféra přestává být prostředím pro běžné létání. Potřebujete uzavřenou gondolu, ochranu před nedostatkem kyslíku, před zimou i před tlakovými problémy. Stratosférický let tehdy připomínal spíš předstupeň kosmického programu než romantické balónové dobrodružství.
Proč byla na palubě želva
Jedním z půvabných detailů celé výpravy je přítomnost malé želvy. Dnes tento motiv zní skoro komicky, ale v kontextu doby odpovídal zájmu o biologické a fyziologické dopady letu do extrémních výšek. Zvířata bývala součástí experimentů už v jiných leteckých či později kosmických projektech.
Právě takové detaily ale dělají z příběhu Jeannette Piccardové něco víc než jen záznam v tabulce rekordů. Najednou nejde jen o číslo v kilometrech. Je to výprava, v níž se mísí věda, technická improvizace, osobní statečnost i trochu zvláštní kouzlo doby, kdy hranice poznání často posouvali lidé s odvahou dnešních astronautů.
Překvapivě opomíjená průkopnice
Je pozoruhodné, jak málo známé Jeannette Piccardová dnes je. V populární paměti bývají podobné kapitoly dějin létání spojovány spíš s mužskými průkopníky nebo pozdějšími kosmickými misemi. Přitom její výkon byl mimořádný a rekordní. Držela ženský výškový rekord až do roku 1963, kdy se do vesmíru vydala Valentina Těreškovová.
Jeannette navíc nebyla jen pasažérkou ve vědecké kabině. Letěla jako pilotka. A to je v době, kdy ženy teprve složitě dobývaly místo v technických a leteckých oborech, podstatný detail.
Předkosmická éra v čisté podobě
Příběh Jeannette Piccardové krásně ukazuje, že dobývání extrémních výšek nezačalo až s raketami. Už o desetiletí dřív lidé testovali hranice techniky i lidské odolnosti. Balon Century of Progress byl v jistém smyslu malou laboratoří zavěšenou pod obrovským vakem plynu. A jeho let připomíná, jak tenká je hranice mezi vědeckou expedicí, inženýrským experimentem a odvahou téměř dobrodružného typu.
Je to přesně ten druh příběhu, který si zaslouží znovu objevit. Nejen kvůli rekordu, ale i proto, že ukazuje méně známou tvář dějin vědy: tvář ženy, která se vydala tam, kde byla obloha ještě skoro neznámým územím.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Smithsonian Air and Space Magazine – A Race to the Stratosphere in 1933 [2], Smithsonian Institution Archives – Jeannette Piccard Documents and Copy Prints [3], Encyclopedia of Arkansas – Jeannette Piccard [4]
