Co naši předci dělali, když počasí přestalo fungovat: tajná kronika klimatických anomálií starověku
Dnešní extrémní výkyvy počasí mohou působit jako výhradně moderní fenomén. Archeologické a paleoklimatické důkazy však ukazují, že historii lidstva opakovaně utvářely klimatické anomálie, které byly natolik náhlé a silné, že změnily chod civilizací.
Proč náš mozek neumí číst mezi řádky: vědecké vysvětlení ženských a mužských signálů
Každý vztah zná ten okamžik: žena něco naznačí, muž něco úplně jiného pochopí – a je zaděláno na malou domácí katastrofu. Jenže tahle neschopnost „slyšet nevyřčené“ není chyba charakteru, ale výsledek evoluce, neurobiologie a odlišných strategií sociální komunikace.
Proč se i běžná nákaza může rozšířit: epidemie žloutenky typu A ukazuje, jak snadno viry získají převahu
Epidemie žloutenky typu A, která se v posledních dnech šíří v několika regionech Česka a přitahuje pozornost médií i hygieniků, ukazuje jeden zásadní mechanismus: některé viry dokážou využít nenápadné okamžiky, kdy se jejich přenos stane efektivnější než obrana hostitele. Proč jeden kmen rychle zanikne, zatímco jiný se rozšíří natolik, že ohrozí celé komunity?
Prosincových 16 °C: proč Evropu zasáhly teploty, které odporují běžným předpovědím vědců
Prosincových 16 °C vytváří na mapách počasí obraz, který by ještě před pár lety působil jako anomálie. Rekordy padají v době, která byla tradičně stabilní, a teplotní výkyvy přicházejí v náhlých vlnách. Vědecké týmy dnes zkoumají, proč se evropské počasí chová tak extrémně – a jaké mechanismy v atmosféře tento skok umožnily.
