Prosincových 16 °C: proč Evropu zasáhly teploty, které odporují běžným předpovědím vědců
Prosincových 16 °C vytváří na mapách počasí obraz, který by ještě před pár lety působil jako anomálie. Rekordy padají v době, která byla tradičně stabilní, a teplotní výkyvy přicházejí v náhlých vlnách. Vědecké týmy dnes zkoumají, proč se evropské počasí chová tak extrémně – a jaké mechanismy v atmosféře tento skok umožnily.
Jak chutnala prehistorie: Jídlo, které formovalo náš mozek a evoluci ještě před vznikem zemědělství
Než se objevily pluhy, obilí a první vesnice, jídlo nebylo volbou — bylo strategií přežití. Strava lovců-sběračů nebyla primitivní ani jednotvárná. Naopak: byla pestrá, dynamická a přesně přizpůsobená prostředí.
Blikání, které nevidíme, ale vnímáme: jak chvění displejů ovlivňuje zrakový komfort a přispívá k únavě očí podle moderní vědy
Moderní displeje už dávno nejsou jen okny do digitálního světa, ale dynamickými zdroji světla, kterým je lidské oko vystaveno i desítky hodin týdně. Nové ergonomické studie ukazují, že stabilita zobrazení má nezávislý vliv na únavu zraku vedle jasu, kontrastu a kvality prostředí.
Organismy, které „utečou“ evoluci: příroda má způsoby, které odporují všem pravidlům
Evoluce je motor života — neúprosný proces změn, který formuje každou rostlinu i živočicha. Jenže existují výjimky. Organismy, které jako by stiskly tajné tlačítko „stop“ nebo „zkratka“ a vydaly se cestou, která nedává smysl ani Darwinovi, ani moderní genetice.
Kde končí realita? Fyzici zkoumají, zda je vesmír pixelovaný jako digitální obraz
Co když vesmír není plynulý prostor, ale mozaika miniaturních „pixelů“, menších než cokoli, co si dokážeme představit? Hypotéza kvantované struktury prostoru — tedy že realita má nejmenší možnou jednotku — patří k nejodvážnějším myšlenkám moderní fyziky.
