Návštěvníci tak najednou slyší vlastní srdce, proudění krve v hlavě nebo dokonce pohyb kloubů.
Laboratoř, která pohlcuje zvuk
Za nejtišší místo na světě je dlouhodobě považována speciální anechoická komora v laboratořích společnosti Microsoft ve městě Redmond v USA. Její hlučnost dosahuje přibližně –20 decibelů. To je hodnota, která je nižší než absolutní práh lidského slyšení.
Pro představu:
běžná místnost: 30–40 dB
tichá knihovna: kolem 30 dB
šepot: asi 20 dB
absolutní ticho: přibližně 0 dB
Microsoftova komora jde ještě pod tuto hranici. Ticho je zde tak hluboké, že lidské ucho začíná vnímat i zvuky, které normálně přehlušuje okolní prostředí.
Jak se staví absolutní ticho
Anechoické komory jsou navrženy tak, aby pohltily téměř všechny zvukové vlny.
Stěny jsou pokryty tisíci akustických klínů z pěny a skelných vláken. Ty fungují jako pasti pro zvuk: zvuková vlna do nich vstoupí, několikrát se odrazí a postupně se rozptýlí na teplo.
Díky tomu se zvuk neodráží zpět do prostoru.
Dalším důležitým prvkem je konstrukce podlahy. V mnoha takových místnostech není pevná podlaha – člověk stojí na kovové síti, pod kterou jsou další vrstvy tlumící materiál.
Celá místnost je navíc postavena na masivních pružinách a izolátorech, které brání přenosu vibrací z okolní budovy.
Výsledkem je prostor, kde téměř žádný zvuk nepřežije déle než zlomek sekundy.
Proč v ní lidé dlouho nevydrží
Možná by se zdálo, že absolutní ticho musí být příjemné. Ve skutečnosti většina lidí v takové místnosti vydrží jen několik minut. Důvod je jednoduchý: náš mozek je zvyklý neustále přijímat podněty.
Když všechny zvuky zmizí, začne mozek zesilovat signály z vlastního těla. Lidé tak začnou slyšet tlukot vlastního srdce, proudění krve v cévách, zvuky dýchání, nebo šustění svalů nebo kloubů při pohybu. Někteří lidé dokonce popisují, že slyší pohyb očí v očních důlcích.
Pro mozek je to velmi nezvyklý stav, který může vyvolat dezorientaci nebo úzkost.
Ticho, které mate rovnováhu
Další zvláštní efekt souvisí s orientací v prostoru. V běžném prostředí používá lidský mozek k orientaci také odrazy zvuku. Ty pomáhají odhadovat vzdálenosti a velikost prostoru. V anechoické komoře ale žádné ozvěny neexistují.
Proto může být pro člověka překvapivě obtížné stát nebo chodit. Bez akustických orientačních bodů totiž mozek ztrácí jeden z důležitých navigačních signálů.
Někteří návštěvníci popisují pocit, že místnost je „nekonečně velká“, i když ve skutečnosti stojí jen několik metrů od stěny.
Proč takové místnosti vůbec existují
Extrémně tiché komory nejsou jen technická kuriozita. Používají se při vývoji technologií, kde je potřeba měřit zvuk s absolutní přesností. Testují se zde například mikrofony, reproduktory, mobilní telefony, notebooky, nebo ventilátory v elektronice.
Anechoické komory se používají také při výzkumu akustiky lidského sluchu nebo při vývoji zařízení pro virtuální realitu.
Věděli jste, že…
Světový rekord v délce pobytu v nejtišší místnosti drží jen několik odvážných návštěvníků? Většina lidí podle zkušeností laboratoří nevydrží déle než 20–30 minut. Po delším čase totiž začne mozek v naprostém tichu vytvářet vlastní zvukové vjemy – někteří lidé dokonce popisují první náznaky sluchových halucinací.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroj: Science Alert, Science Direct, Smithsonian Magazine, Vice, The Guardian, foto wikimedia commons
