Jeho práce pomohla zkrátit druhou světovou válku a zároveň otevřela cestu k moderní informatice. Přesto jeho vlastní země jeho život zakončila tragicky. Příběh Alana Turinga je jedním z nejdramatičtějších příběhů vědy 20. století.
Když matematika mění dějiny
Alan Mathison Turing se narodil roku 1912 v Londýně. Už v dětství bylo zřejmé, že přemýšlí jinak než jeho vrstevníci. Zajímaly ho především matematika, logika a otázky, které ostatní děti ani nenapadly.
Jedna z jeho oblíbených otázek zněla: Co vlastně znamená „myslet“?
Tato otázka ho provázela celý život. Zpočátku ale měla podobu čistě matematického problému. Ve 30. letech se matematici snažili odpovědět na zásadní otázku: existuje univerzální metoda, která dokáže rozhodnout pravdivost každého matematického tvrzení?
Turing na tuto otázku odpověděl radikálním způsobem. Nevymyslel přitom ale jen řešení. Vymyslel zcela nový typ stroje.
Alan Turing ve věku 16 let, foto picryl
Turingův stroj: myšlenka, která předběhla počítače
V roce 1936 publikoval Turing práci, která dnes patří k základním textům informatiky. Popsal v ní hypotetické zařízení, které dnes nazýváme Turingův stroj. Nešlo o skutečný stroj, jak si ho představujeme, ale spíš o matematický model.
Turing si představil zařízení, které:
čte symboly z nekonečné pásky,
podle jednoduchých pravidel je přepisuje,
posouvá se po pásce a provádí další operace
Na první pohled jde o jednoduchý mechanismus. Ve skutečnosti ale Turing ukázal, že takový stroj dokáže vykonat jakýkoli algoritmus. To znamená, že jeden univerzální výpočetní systém může provádět libovolný výpočet – pokud má správný program. Tento princip se stal základní myšlenkou moderních počítačů.
V době, kdy Turing tuto teorii publikoval, přitom počítače v dnešním smyslu ještě vůbec neexistovaly.
Válka a tajné centrum v Bletchley Parku
Když v roce 1939 vypukla druhá světová válka, Británie potřebovala zoufale jednu věc: dokázat číst německé šifrované zprávy.
Nacistické Německo totiž používalo šifrovací zařízení známé jako Enigma. Každá zpráva byla zakódována kombinací mechanických rotujících válců, elektrických kontaktů a složitého systému přepojování. Počet možných kombinací byl astronomický. Šifra byla považována za prakticky neprolomitelnou.
Britská vláda proto vytvořila tajné kryptologické centrum v Bletchley Parku. Právě tam se Turing stal jednou z klíčových postav týmu, který se snažil německé kódy rozluštit.
Turing navrhl elektromechanické zařízení známé jako bomba, které dokázalo automaticky testovat obrovské množství možných nastavení Enigmy. Díky kombinaci matematických metod, inženýrských řešení a zpravodajských informací se spojencům podařilo německé šifry pravidelně číst.
Historici dnes odhadují, že rozluštění Enigmy pomohlo zkrátit válku o dva až čtyři roky.
Zrod moderních počítačů
Po válce se Turing vrátil k otázce, která ho fascinovala už dříve: mohou stroje myslet? Pracoval na návrhu jedněch z prvních elektronických počítačů a zároveň začal formulovat myšlenky, které dnes považujeme za počátky umělé inteligence.
V roce 1950 publikoval slavný článek Computing Machinery and Intelligence. V něm navrhl jednoduchý experiment, který měl odpovědět na otázku, zda stroj dokáže myslet.
Dnes ho známe jako Turingův test.
Princip je jednoduchý: pokud člověk komunikuje se strojem a nedokáže rozeznat, že jde o stroj, pak je podle Turinga možné říci, že stroj vykazuje inteligentní chování. Tato myšlenka se stala jedním ze základních konceptů výzkumu umělé inteligence.
Génius, kterého jeho země odsoudila
Navzdory svému zásadnímu přínosu pro válečné úsilí byl Turing po válce vystaven kruté nespravedlnosti. V roce 1952 byl obviněn z homosexuálního vztahu. Homosexualita byla tehdy ve Velké Británii trestná.
Soud mu dal na výběr: vězení nebo hormonální léčbu, která měla potlačit jeho sexualitu. Turing zvolil léčbu – dnes bychom ji označili za chemickou kastraci.
Vedlejší účinky byly těžké: fyzické změny, psychické problémy a ztráta bezpečnostní prověrky, která mu znemožnila pokračovat v některých výzkumech.
V roce 1954 byl Alan Turing nalezen mrtvý ve svém domě. Příčinou byla otrava kyanidem. Oficiální verze zní sebevražda, ale okolnosti jeho smrti zůstávají dodnes předmětem diskusí.
Opožděná omluva
Dlouhá desetiletí byl Turingův příběh téměř zapomenut. Jeho role ve válce zůstávala tajná a jeho osobní osud byl pro britskou společnost nepohodlný. Teprve v roce 2009 se britská vláda oficiálně omluvila za způsob, jakým s ním bylo zacházeno. V roce 2013 mu královna Alžběta II. udělila posmrtnou milost. A dnes je Turing považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců moderní historie.
Jeho jméno nese například nejvyšší ocenění informatiky – Turing Award, často označovaná jako „Nobelova cena informatiky“.
Odkaz, který dnes používá celý svět
Turingův odkaz dnes prostupuje téměř každou oblastí moderní technologie. Princip univerzálního výpočetního stroje je základem všech počítačů. Jeho myšlenky o strojové inteligenci inspirovaly celé generace výzkumníků.
A otázka, kterou si kladl už jako mladý matematik, zůstává aktuální i dnes:
Může stroj skutečně myslet?
Možná právě tato otázka spojuje Turingovu dobu s naší.
Věděli jste, že…
...legendární historka tvrdí, že nakousnuté jablko v logu společnosti Apple má být odkazem na jablko s kyanidem, kterým měl Alan Turing ukončit svůj život? Ve skutečnosti to ale pravda není. Autor loga Rob Janoff i Steve Jobs tuto interpretaci opakovaně popřeli.
Turingův odkaz přesto zůstává v moderní kultuře velmi viditelný. Od roku 2021 je jeho portrét na britské bankovce 50 liber, která připomíná jednoho z mužů, bez nichž by dnešní počítače ani umělá inteligence pravděpodobně nevypadaly tak, jak je známe.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Britannica [1], The Alan Turing Institute [2], National Institute of Standards and Technology [3], BBC [4], Imperial War Museums [5], img ai generated leonardo ai, foto picryl, wikimedia commons
