• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Fyzika

Kapka, která padá deset let: nejpomalejší experiment v dějinách vědy běží už téměř století

Většina vědeckých experimentů trvá hodiny, dny nebo maximálně několik let. Jeden z nich však běží téměř celé století – a jeho konec je stále v nedohlednu.

12. 3. 2026

V roce 1927 ho spustil australský fyzik Thomas Parnell, aby ukázal něco zdánlivě jednoduchého: že některé látky, které vypadají jako pevné, jsou ve skutečnosti jen extrémně pomalu tekoucí kapaliny. Od té doby z nádoby pomalu odkapává hustá hmota známá jako smůla. Kapka padá zhruba jednou za deset let.

Experiment, který začal v roce 1927

Parnell chtěl svým studentům ukázat, že látka známá jako smůla (pitch) není pevná, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti jde o kapalinu s extrémně vysokou viskozitou – tedy tak hustou, že její proudění je téměř nepostřehnutelné.

Parnell zahřál smůlu, nalil ji do skleněné nálevky a nechal ji ztuhnout. Poté odřízl spodní část nálevky a čekal, až začne hmota pomalu stékat.

A tak začalo jedno z nejdelších čekání v historii vědy.

Kapka, která padá jednou za deset let

Smůla začala téct dolů velmi pomalu. Postupně vytvořila visící kapku, která se pomalu zvětšovala. Trvalo osm let, než spadla první kapka. A od té doby kapky padají zhruba jednou za 9 až 13 let.

Experiment je dnes známý jako Pitch Drop Experiment. Celkem zatím spadlo jen několik kapek – méně než deset za téměř celé století.

Ironie: nikdo nikdy neviděl kapku spadnout

Na experimentu je ještě jedna zvláštnost. Navzdory tomu, že běží téměř sto let, nikdo nikdy neviděl kapku smůly skutečně spadnout. Vždy k tomu došlo ve chvíli, kdy nikdo nebyl přítomen.

Jedna kapka například spadla v roce 1977, když byla místnost prázdná. Další padla v roce 1988 – krátce poté, co se někdo otočil zády.

Až v roce 2014 se podařilo pomocí kamery zachytit okamžik, kdy se kapka oddělila.

Jak se lidé budili před budíkem: lidské alarmy, svíčky s hřebíky a kohouti jako ranní sirény

Co nám experiment vlastně ukazuje

Smůla v nálevce působí jako pevná látka. Pokud na ni poklepete, chová se téměř jako plast. Ve skutečnosti je však jen neuvěřitelně hustou kapalinou. Její viskozita je asi 100 miliardkrát vyšší než viskozita vody.

Experiment tak krásně ukazuje, že rozdíl mezi pevnou látkou a kapalinou může být někdy jen otázkou času.

Věda, která přesahuje generace

Experiment dnes běží už téměř sto let a během té doby se o něj staralo několik generací vědců. Původní autor experimentu Thomas Parnell zemřel v roce 1948. Přesto jeho pokus pokračuje dál a stále přináší data o extrémně pomalém proudění látek.

V roce 2005 byl experiment oceněn Ig Nobelovou cenou, která se uděluje vědeckým projektům, jež jsou na první pohled zvláštní, ale zároveň hluboce poučné.

Proč je experiment fascinující

Pitch Drop Experiment není důležitý jen kvůli smůle samotné. Ukazuje něco mnohem obecnějšího: jak pomalu mohou některé fyzikální procesy probíhat.

V běžném lidském životě si téměř nevšimneme, že se něco děje. Ale pokud bychom měli dost času – třeba několik století – viděli bychom pohyb i tam, kde se zdá, že vládne absolutní klid.

Věděli jste, že…

Některé skleněné tabule ve starých kostelech jsou dole silnější než nahoře. Dlouho se tvrdilo, že je to proto, že sklo během staletí pomalu „teče“ podobně jako smůla. Ve skutečnosti je vysvětlení mnohem prozaičtější – středověcí skláři vyráběli sklo nerovnoměrně a při instalaci ho jednoduše otočili silnější stranou dolů, aby bylo stabilnější.

Když se kov zahřeje sám: nejzvláštnější materiály, které mění své vlastnosti proti logice fyziky

Proč se nám někdy zdá, že se čas zpomalí – a proč to není iluze

Proč paradox dědečka neukazuje, že cestování časem je složité – ale že čas není místo

Oheň, který změnil planetu (4.): Proč je oheň možný jen na Zemi


Zdroje: University of Queensland [1], Research Gate [2], Futura [3], img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Proč někteří ptáci mluví jako lidé: tajemství napodobování lidské řeči

Mezi hvězdami létá kometa plná alkoholu: vědci překvapivě objevili metanol v návštěvníkovi z jiné soustavy

Svět řeší ropu, Arabský poloostrov vodu: Ve skutečnosti je jeho největší slabinou

Jeskyně Movile v Rumunsku: podzemní svět, který byl miliony let odříznutý od Země

Stroj, který měl být neprolomitelný: Jak Alan Turing prolomil Enigmu a změnil dějiny

Nejčtenější články

Nejslavnější hlavolam světa vznikl omylem. Ernő Rubik původně řešil úplně jiný problém

Muž, který naučil stroje myslet: Alan Turing, génius s tragickým osudem, kterému vděčíme za počítače i AI

Válečné paradoxy dějin (1. díl): Jak radar změnil průběh druhé světové války - technologie, která pomohla zachránit Británii

Kolik kombinací má Rubikova kostka? Číslo je tak velké, že ho lidský mozek téměř nepochopí

Bermudský trojúhelník zná každý. O Dračím slyšel jen málokdo – a na mapě by ho našli jen opravdoví znalci

Fyzika

Nejtišší místo na Zemi: místnost, kde lidé slyší proudit vlastní krev v žilách

PODMOŘSKÝ DETEKTOR V AKCI: Fyzici zachytili „částici duch“ z explodující černé díry!

Zvuk, který tvaruje hmotu: akustické vlny a jejich schopnost modelovat realitu

Když se kov zahřeje sám: nejzvláštnější materiály, které mění své vlastnosti proti logice fyziky

Proč se náš čas zrychluje? Nové poznatky neurovědy a fyziky

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ