• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Fyzika

Kapka, která padá deset let: nejpomalejší experiment v dějinách vědy běží už téměř století

Většina vědeckých experimentů trvá hodiny, dny nebo maximálně několik let. Jeden z nich však běží téměř celé století – a jeho konec je stále v nedohlednu.

12. 3. 2026

V roce 1927 ho spustil australský fyzik Thomas Parnell, aby ukázal něco zdánlivě jednoduchého: že některé látky, které vypadají jako pevné, jsou ve skutečnosti jen extrémně pomalu tekoucí kapaliny. Od té doby z nádoby pomalu odkapává hustá hmota známá jako smůla. Kapka padá zhruba jednou za deset let.

Experiment, který začal v roce 1927

Parnell chtěl svým studentům ukázat, že látka známá jako smůla (pitch) není pevná, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti jde o kapalinu s extrémně vysokou viskozitou – tedy tak hustou, že její proudění je téměř nepostřehnutelné.

Parnell zahřál smůlu, nalil ji do skleněné nálevky a nechal ji ztuhnout. Poté odřízl spodní část nálevky a čekal, až začne hmota pomalu stékat.

A tak začalo jedno z nejdelších čekání v historii vědy.

Kapka, která padá jednou za deset let

Smůla začala téct dolů velmi pomalu. Postupně vytvořila visící kapku, která se pomalu zvětšovala. Trvalo osm let, než spadla první kapka. A od té doby kapky padají zhruba jednou za 9 až 13 let.

Experiment je dnes známý jako Pitch Drop Experiment. Celkem zatím spadlo jen několik kapek – méně než deset za téměř celé století.

Ironie: nikdo nikdy neviděl kapku spadnout

Na experimentu je ještě jedna zvláštnost. Navzdory tomu, že běží téměř sto let, nikdo nikdy neviděl kapku smůly skutečně spadnout. Vždy k tomu došlo ve chvíli, kdy nikdo nebyl přítomen.

Jedna kapka například spadla v roce 1977, když byla místnost prázdná. Další padla v roce 1988 – krátce poté, co se někdo otočil zády.

Až v roce 2014 se podařilo pomocí kamery zachytit okamžik, kdy se kapka oddělila.

Černobyl: noc, kdy se rozpadla kontrola – a začal řetězec chyb, který už nešlo zastavit

Co nám experiment vlastně ukazuje

Smůla v nálevce působí jako pevná látka. Pokud na ni poklepete, chová se téměř jako plast. Ve skutečnosti je však jen neuvěřitelně hustou kapalinou. Její viskozita je asi 100 miliardkrát vyšší než viskozita vody.

Experiment tak krásně ukazuje, že rozdíl mezi pevnou látkou a kapalinou může být někdy jen otázkou času.

Věda, která přesahuje generace

Experiment dnes běží už téměř sto let a během té doby se o něj staralo několik generací vědců. Původní autor experimentu Thomas Parnell zemřel v roce 1948. Přesto jeho pokus pokračuje dál a stále přináší data o extrémně pomalém proudění látek.

V roce 2005 byl experiment oceněn Ig Nobelovou cenou, která se uděluje vědeckým projektům, jež jsou na první pohled zvláštní, ale zároveň hluboce poučné.

Proč je experiment fascinující

Pitch Drop Experiment není důležitý jen kvůli smůle samotné. Ukazuje něco mnohem obecnějšího: jak pomalu mohou některé fyzikální procesy probíhat.

V běžném lidském životě si téměř nevšimneme, že se něco děje. Ale pokud bychom měli dost času – třeba několik století – viděli bychom pohyb i tam, kde se zdá, že vládne absolutní klid.

Věděli jste, že…

Některé skleněné tabule ve starých kostelech jsou dole silnější než nahoře. Dlouho se tvrdilo, že je to proto, že sklo během staletí pomalu „teče“ podobně jako smůla. Ve skutečnosti je vysvětlení mnohem prozaičtější – středověcí skláři vyráběli sklo nerovnoměrně a při instalaci ho jednoduše otočili silnější stranou dolů, aby bylo stabilnější.

Jádro (2.): Moment, kdy se poznání změnilo v možnost - fyzika jako architekt historie

Tři místa na Zemi, kde se čas chová jinak. A věda ví proč

Jádro (1.): Ticho před poznáním a atom jako filozofický problém - jak začal příběh jaderné energie

Oheň, který změnil planetu (4.): Proč je oheň možný jen na Zemi


Zdroje: University of Queensland [1], Research Gate [2], Futura [3], img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Génius, kterého nebylo možné milovat: jak Pablo Picasso měnil umění – a ničil lidi kolem sebe

Nejde jen o levné ruce: jak Čína vybudovala výhodu, kterou ostatní nemají

Mothman: okřídlená bytost s rudýma očima, která měla předpovědět katastrofu

Místo, kde se život vrátil jinak: co se stalo s přírodou v okolí Černobylu

Co se stane, když vybuchne oceán: fyzika erupce, která změnila svět navždy

Nejčtenější články

Nejpodivnější sopka světa, která chrlí černou lávu: místo na Zemi, které vypadá jako z jiné planety

Proč lidé v Černobylu neodešli: psychologie katastrofy, která nedává smysl

Vymysleli moderní počítač a řekli si, že je to vynález k ničemu: neuvěřitelný příběh Xeroxu, který zní jako scénář sitcomu

Muž, který skoro zničil celý svět... dvakrát – a nevěděl o tom: příběh nejničivějších vynálezů 20. století

Vynalezli digitální fotoaparát. Pak ho ignorovali: fascinující příběh pádu Kodaku

Fyzika

Nejtišší místo na Zemi: místnost, kde lidé slyší proudit vlastní krev v žilách

PODMOŘSKÝ DETEKTOR V AKCI: Fyzici zachytili „částici duch“ z explodující černé díry!

Olympijská věda (6.): Rychlobruslení – sport, kde vítězí ten, kdo klouže na molekulách

Zvuk, který tvaruje hmotu: akustické vlny a jejich schopnost modelovat realitu

Když se kov zahřeje sám: nejzvláštnější materiály, které mění své vlastnosti proti logice fyziky

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ