Vědci zjistili, že kombinace délky kroku, rytmu, pohybu paží a držení těla vytváří pro každého člověka charakteristický „podpis chůze“. Moderní technologie dnes dokážou identifikovat lidi právě podle tohoto vzorce.
Každý krok je trochu jiný
Chůze patří mezi nejzákladnější lidské pohyby. Přesto je překvapivě složitá. Aby člověk udělal jediný krok, musí spolupracovat svaly, klouby, nervový systém, i rovnovážné centrum v mozku. Výsledkem je komplexní pohybový vzorec. Tomuto vzorci se v biomechanice říká gait – tedy styl chůze.
A právě ten je u každého člověka trochu jiný. Rozdíly vznikají například díky délce nohou, stavbě pánve, držení páteře, síle svalů, rytmu nervového systému. A když se všechny tyto faktory spojí, vytvoří jedinečný způsob pohybu.
Biometrie chůze
V posledních desetiletích začali vědci zkoumat, zda lze chůzi využít jako biometrický identifikátor. Stejně jako otisk prstu, sken duhovky, nebo rozpoznání obličeje.
Ukázalo se, že chůze obsahuje překvapivě stabilní znaky. Například délka kroku, frekvence kroků, úhel pohybu kolen, nebo rytmus pohybu paží. Tyto charakteristiky dohromady vytvářejí pohybový podpis člověka.
Výzkumy ukazují, že počítačové algoritmy dokážou identifikovat osobu podle chůze dokonce i tehdy, když je vidět jen její silueta.
Když kamerám stačí silueta
Technologie známá jako gait recognition se dnes testuje například v bezpečnostních systémech.
Algoritmy analyzují pohyb postavy v několika krocích:
systém zachytí siluetu chodící osoby
analyzuje pohyb jednotlivých částí těla
vytvoří matematický model chůze
Ten se pak porovnává s databází známých pohybových vzorců.
Výhodou této metody je, že funguje i na velkou vzdálenost. Na rozdíl od rozpoznávání obličeje není nutné, aby kamera viděla detaily tváře. Stačí způsob, jakým člověk chodí.
Policie už chůzi používá
Analýza chůze se občas používá také v kriminalistice. Pokud bezpečnostní kamera zachytí podezřelého, ale jeho tvář není vidět, mohou vyšetřovatelé porovnávat jeho pohyb s jinými záznamy.
Experti přitom sledují například asymetrii kroků, držení ramen, nebo způsob, jakým člověk přenáší váhu. I drobné odchylky mohou být charakteristické.
Podobně jako u otisků prstů však nejde o stoprocentní identifikaci. Chůzi totiž mohou ovlivnit zranění, únava, těžká obuv, nebo nesený náklad.
Proč je chůze tak osobní
Unikátnost chůze je důsledkem složité souhry těla a mozku. Na způsob pohybu mají vliv proporce kostry, délka šlach, koordinace nervového systému, i svalová paměť. Velkou roli hraje také mozek. Motorická centra v mozku ukládají naučené pohybové vzorce, které se během života postupně stabilizují.
Proto se styl chůze člověka mění jen pomalu. A často zůstává rozpoznatelný i po mnoha letech.
Když nás prozradí vlastní kroky
Pro lidský mozek je rozpoznávání chůze překvapivě snadné. Psychologické experimenty ukazují, že lidé dokážou poznat známou osobu podle chůze i tehdy, když vidí pouze jednoduchou animaci bodů znázorňujících pohyb kloubů. Mozek je totiž velmi citlivý na pohybové vzorce lidského těla.
Možná právě proto někdy poznáme známého člověka už z dálky – ještě dřív, než uvidíme jeho tvář. Stačí pár kroků.
Věděli jste, že…
...průměrný člověk během života ujde přibližně 120 až 150 tisíc kilometrů – tedy vzdálenost, která odpovídá zhruba třem až čtyřem cestám kolem Země?
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Britannica, Science Direct, Nature, Science Daily, img ai generated leonardo ai
