V roce 1460 totiž zemřel během obléhání anglické pevnosti Roxburgh – a zabila ho zbraň, kterou sám nadšeně nechal vyrobit.
Dělo, které mělo demonstrovat moderní sílu jeho armády, se při výstřelu rozpadlo a zasáhlo samotného krále. Šlo o jednu z nejbizarnějších královských smrtí evropských dějin.
Král s „ohnivou tváří“
James II of Scotland patřil mezi nejvýraznější skotské panovníky 15. století.
Narodil se v roce 1430 a na trůn nastoupil už jako šestileté dítě poté, co byl jeho otec James I zavražděn při spiknutí šlechticů. Skotské království tehdy procházelo bouřlivým obdobím a mladý král vyrůstal ve světě plném intrik a násilí.
James II byl známý svou výraznou osobností i fyzickým vzhledem. Na tváři měl velké červené mateřské znaménko, kvůli kterému získal přezdívku „James of the Fiery Face“ – Jakub s ohnivou tváří.
Podle historických pramenů byl temperamentní, někdy až výbušný. V mladém věku měl dokonce osobně zabít jednoho vzpurného šlechtice při konfliktu na královském dvoře.
Současně byl však také ambiciózním vládcem, který se snažil posílit moc skotské koruny a omezit vliv mocných šlechtických rodů.
Král fascinovaný novou zbraní
15. století bylo obdobím, kdy se evropská válka začala dramaticky měnit. Na bojištích se stále častěji objevovala děla a střelné zbraně, které postupně narušovaly tradiční systém středověkých pevností a rytířských armád.
James II byl jedním z panovníků, kteří si uvědomovali potenciál těchto nových technologií. Pro svou armádu proto objednal moderní děla z Flander, které tehdy patřily k nejvyspělejším výrobním centrům Evropy.
Pro krále představovala děla nejen vojenskou výhodu, ale také symbol moderní moci.
Obléhání Roxburghu
V roce 1460 se James II rozhodl znovu dobýt Roxburgh Castle, strategickou pevnost na hranici mezi Skotskem a Anglií. Tento hrad byl dlouhodobě v rukou Angličanů a jeho dobytí mělo velký politický i vojenský význam.
Král osobně vedl obléhání a nechal na místo přivézt svá nová děla, která měla pomoci prolomit hradby pevnosti. Jedno z těchto děl bylo obzvlášť velké a impozantní. Podle některých pramenů neslo jméno „The Lion“.
Výstřel, který změnil dějiny
Dne 3. srpna 1460 se král nacházel v táboře své armády poblíž obléhané pevnosti. Podle kronik mohl chtít předvést nové dělo svým vojákům, nebo dokonce slavnostně vystřelit na počest příjezdu své manželky, královny Mary of Guelders.
Král stál nedaleko zbraně, když bylo dělo odpáleno. Jenže místo triumfálního výstřelu přišla katastrofa. Podle historiků došlo k technické závadě v konstrukci děla. Výstřel uvolnil jeden z klínů, které držely železné kruhy zpevňující hlaveň.
Výsledkem bylo, že se část děla rozpadla a vymrštila do vzduchu. Těžký kovový fragment zasáhl krále do nohy s obrovskou silou.
Smrt během několika minut
Úder byl devastující. Podle dobových popisů kovová část děla rozdrtila královu stehenní kost. Takové zranění bylo v 15. století prakticky rozsudkem smrti.
James II se okamžitě zhroutil. Silné krvácení způsobilo, že během krátké doby zemřel. Bylo mu pouhých 29 let. Jeho smrt patří mezi nejdramatičtější úmrtí panovníků v evropské historii.
Ironie osudu
Obléhání Roxburghu nakonec pokračovalo i po králově smrti a skotská armáda pevnost skutečně dobyla.
Král, který chtěl demonstrovat sílu nové technologie, se tak stal jednou z jejích prvních obětí. Smrt Jamese II je dnes často připomínána jako symbol nebezpečí raných střelných zbraní, které byly v té době stále experimentální a nepředvídatelné.
Nejneobvyklejší královské smrti
Historie panovníků zná mnoho dramatických konců – od vražd přes bitvy až po intriky na královských dvorech. Některé smrti jsou však natolik zvláštní, že připomínají téměř černý humor dějin.
James II tak stojí po boku dalších panovníků, kteří zemřeli za mimořádně bizarních okolností. Například švédský král Adolf Frederik zemřel v roce 1771 poté, co se přejedl na slavnostní hostině, nebo řecký král Alexandr I zemřel v roce 1920 po infekci způsobené kousnutím opice
Tyto příběhy ukazují, že i vládci obklopení mocí a ochranou mohli podlehnout naprosto nečekaným událostem.
Věděli jste, že…
...děla v 15. století byla často natolik nebezpečná, že představovala riziko nejen pro nepřítele, ale i pro vlastní vojáky? Raný vývoj střelných zbraní byl totiž plný experimentů a konstrukčních chyb. Výbuchy děl nebyly neobvyklé a občas zabily i ty, kteří je obsluhovali – včetně skotského krále Jamese II.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Britannica, Undiscovered Scotland, History.com, img ai generated leonardo.ai
