Experiment působí téměř jako bizarní zkouška vnímavosti. Jeho skutečným cílem je ale jeden z nejobtížnějších problémů léčby mentální anorexie: zjistit, proč se nemoc může vrátit i poté, co pacientka obnoví tělesnou hmotnost a dokončí intenzivní léčbu.
Studie zveřejněná v červnu 2026 v časopise JAMA Psychiatry naznačila, že část rizika může zůstávat v komunikaci mezi trávicí soustavou a mozkem. Ženy a dívky po obnovení hmotnosti hůře rozpoznávaly jemné signály ze žaludku a pomaleji měnily své očekávání, když signál skutečně přišel. Některé z těchto rozdílů navíc souvisely s tím, zda se během následujících šesti měsíců nemoc znovu rozvinula.
Obnovená hmotnost ještě nemusí znamenat obnovené vnímání těla
Mentální anorexie bývá navenek spojována především s nízkou tělesnou hmotností, omezením příjmu potravy a strachem z přibírání. Obnovení hmotnosti je nezbytnou součástí léčby, protože podvýživa může přímo ohrožovat život a ovlivňuje téměř všechny orgánové systémy.
Samotné číslo na váze však nevystihuje celou nemoc. Myšlenkové vzorce, strach z jídla, nepříjemné vnímání plnosti a narušený vztah k tělesným pocitům mohou přetrvávat i po fyzické stabilizaci. Podle autorů nové studie se relaps během prvního roku po obnovení hmotnosti týká až poloviny léčených pacientů.
Výzkumníci proto hledají objektivnější známky toho, že zotavení ještě není stabilní. Běžné dotazníky a rozhovory jsou důležité, ale závisí na tom, zda člověk dokáže své vnitřní pocity rozpoznat, popsat a sdělit. Právě tato schopnost může být u anorexie narušena.
Pilulka vysílala jemné a silnější vibrace
Do studie bylo zařazeno 62 žen a dívek s restriktivní mentální anorexií, které podstoupily nemocniční léčbu a jejichž hmotnost už byla obnovena. Průměrný věk činil necelých 19 let. Kontrolní skupinu tvořilo 57 zdravých žen a dívek podobného věku.
Každá účastnice spolkla kapsli, kterou bylo možné na dálku aktivovat. Zařízení vysílalo série třísekundových vibrací ve dvou intenzitách. Účastnice držely tlačítko ve chvíli, kdy pohyb cítily, a pustily ho po jeho skončení. Digitální stetoskop na břiše kontroloval, kdy kapsle skutečně vibruje. Současně se pomocí EEG zaznamenávala elektrická aktivita mozku a sledovaly se další tělesné reakce.
Výzkumníci nehodnotili jen počet správných odpovědí. Pomocí matematického modelu zkoumali také to, co účastnice předem očekávaly, jakou váhu přikládaly přicházejícímu signálu a jak rychle měnily své přesvědčení podle nové zkušenosti.
To je důležité, protože vnímání není pasivní záznam reality. Mozek průběžně předpovídá, co pravděpodobně ucítí, a skutečný smyslový vstup používá k opravě této předpovědi. Pokud je očekávání příliš pevné nebo příchozí signál dostane malou váhu, člověk může něco přehlédnout, přestože nervová soustava podnět zaznamenala.
Jemné signály častěji zmizely
Účastnice s anorexií rozpoznávaly běžnou intenzitu vibrací méně přesně a častěji ji nezaznamenaly. U silnějších vibrací už mezi skupinami výrazný rozdíl nebyl. Nešlo tedy o úplnou neschopnost vnímat žaludek, ale hlavně o problém s jemnějšími podněty.
Matematický model ukázal další rozdíl. Skupina s anorexií vstupovala do úkolu se silnějším očekáváním, že žádná vibrace nepřijde nebo ji neucítí. Když kapsle skutečně vibrovala, účastnice toto očekávání aktualizovaly pomaleji. Naopak rychleji se učily ze situací, kdy žádný signál nepřišel.
Výsledek lze zjednodušeně popsat tak, že mozek byl ochotnější potvrzovat nepřítomnost tělesného signálu než přijmout jeho přítomnost. Autoři upozorňují, že podobná rigidita by mohla pomáhat vysvětlit, proč lze hlad nebo jiné signály z trávicího traktu dlouhodobě přehlížet a proč se některé obtíže udržují i po obnovení hmotnosti.
To však neznamená, že lidé s anorexií vědomě odmítají poslouchat své tělo. Jak zdůraznil vedoucí výzkumného týmu Sahib Khalsa, nervová soustava může žaludeční vjemy zpracovávat způsobem, který je činí obtížněji rozpoznatelnými, méně důvěryhodnými a hůře využitelnými při učení.
Mozek signál dostal, ale vědomí ho nečetlo stejně
Jedním z nejzajímavějších výsledků bylo, že celková velikost mozkových reakcí vyvolaných vibracemi se mezi skupinami zásadně nelišila. Silnější stimulace vyvolala výraznější elektrickou odpověď v mozku u zdravých účastnic i u žen s anorexií.
Signál tedy z trávicí soustavy do mozku přicházel. Rozdíl se projevil hlavně v jeho vědomém rozpoznání, očekávání a způsobu, jakým se podle něj měnilo další rozhodování.
Tento rozdíl může být pro pochopení anorexie zásadní. Problém nemusí spočívat pouze v oslabené biologické signalizaci hladu nebo plnosti. Nervová soustava může tělesný podnět zaznamenat, ale mozek ho vyhodnotí jako málo spolehlivý, nepříjemný nebo neodpovídající tomu, co očekával.
U některých lidí může současně existovat zvláštní kombinace slabého rozpoznávání jemných signálů a silně negativního prožívání těch, které už vědomí překročí. Právě nepříjemnost žaludečních pocitů patřila ve studii mezi faktory spojené s pozdějším návratem nemoci.
Šest měsíců ukázalo, kdo znovu onemocněl
Výzkumníci sledovali pacientky jeden, tři a šest měsíců po propuštění. Šestiměsíční údaje měli k dispozici u 54 účastnic, z nichž 16 splnilo kritéria plného relapsu.
S návratem nemoci souviselo několik ukazatelů z původního experimentu: počáteční očekávání, že vibrace nebude přítomna, sklon signál přehlížet a míra nepříjemnosti žaludečních pocitů. Další charakteristiky předpovídaly závažnost příznaků poruchy příjmu potravy po šesti měsících.
To neznamená, že kapsle dokázala s jistotou určit budoucnost každé pacientky. Výsledky ukázaly statistickou souvislost v jedné konkrétní skupině. Některé intervaly nejistoty byly široké a počet relapsů nebyl velký. Označení „biomarker“ proto zatím znamená slibného kandidáta, nikoli hotový klinický test.
Z vibrující pilulky zatím není léčba
Kapsle sama anorexii neléčí. Ve studii sloužila jako standardizovaný podnět, díky němuž bylo možné opakovaně a přesně zkoumat komunikaci mezi střevem a mozkem. Její výhodou je, že nevyžaduje zavádění sond nebo nafukování balonků v žaludku, které se používaly v některých starších experimentech.
V budoucnu by podobný test mohl pomáhat sledovat, zda se během léčby zlepšuje schopnost vnímat tělesné signály a pružně podle nich upravovat očekávání. Teoreticky by mohl upozornit, že pacientka potřebuje delší podporu i ve chvíli, kdy už její hmotnost vypadá stabilně.
Nejdřív je však nutné výsledky zopakovat. Studie proběhla na jediném pracovišti a zahrnovala pouze ženy a dívky s restriktivní anorexií ve věku 13 až 40 let. Nelze proto automaticky předpokládat stejné výsledky u mužů, lidí s jinými formami poruch příjmu potravy nebo pacientů léčených mimo nemocnici. Sami autoři požadují delší sledování a větší, klinicky rozmanitější soubory.
Zotavení není jen návrat kilogramů
Nejsilnějším poselstvím studie není samotná neobvyklá kapsle. Je jím důkaz, že některé rozdíly v komunikaci těla a mozku mohou přetrvávat i poté, co byl splněn jeden z hlavních viditelných cílů léčby.
Obnovení hmotnosti zůstává životně důležité. Nemělo by se však zaměňovat za definitivní konec onemocnění. Nervová soustava se může stále učit tělesným signálům nedůvěřovat, přehlížet je nebo je prožívat jako hrozbu.
Vibrující kapsle tak nepřinesla jednoduchý test, který by předpověděl každý relaps. Nabídla ale pohled do procesu, který dosud zůstával obtížně měřitelný. Tělo může signál vyslat a mozek ho může dokonce zachytit. Přesto ještě není jisté, že mu člověk dokáže uvěřit.
Věděli jste, že…
…kapsle během každého bloku vytvořila přibližně šedesát vibrací, z nichž každá trvala tři sekundy? Díky tomu mohli výzkumníci sledovat nejen jednotlivé odpovědi, ale také to, jak se očekávání účastnic v průběhu experimentu postupně měnila.
Upozornění: Text má obecně informační charakter a nenahrazuje diagnostiku ani léčbu poruch příjmu potravy. Mentální anorexie je závažné onemocnění vyžadující odbornou zdravotní a psychologickou péči. Výrazné omezování jídla, rychlý úbytek hmotnosti, kolapsové stavy nebo zhoršení již léčené poruchy je potřeba řešit s lékařem či specializovaným pracovištěm.
Zdroje: JAMA Psychiatry – Gastrointestinal Interoception and Relapse in Anorexia Nervosa [1], UCLA Health – Vibrating pill could help predict relapse risk [2], Laureate Institute for Brain Research [3], ClinicalTrials.gov – NCT05111977 [4], JAMA Psychiatry – Treatment of Patients With Anorexia Nervosa in the US [5], img ai generated
