Obrovský okřídlený tvor měl připomínat gryfa, jeho šedavá křídla měla dohromady dosahovat rozpětí kolem šesti metrů, za tělem se táhl dlouhý hadovitý ocas a mohutné pařáty prý dokázaly sevřít nádobu na mléko. Podle příběhu se tvor na muže ze střechy pouze díval. Jeden ze svědků se měl přesto vyděsit natolik, že na místě prodělal infarkt.
Pak se údajně začala pozorování množit. Monstrum dostalo dokonale jednoduché jméno: The Awful, tedy něco jako Strašlivý či Hrůza. Mělo létat nad poli, posedávat na střechách a děsit farmáře. Jednou prý dokonce proletělo asi patnáct metrů nad zemí s něčím, co svědkovi připomínalo plačící dítě v pařátech. Žádné dítě ale v okolí nechybělo, takže i původní vyprávění připouštělo, že mohlo jít o malé zvíře. Po několika letech pak pozorování téměř stejně záhadně ustala.
Na první pohled máme všechno, co pořádná kryptozoologická legenda potřebuje. Obří neznámé zvíře. Několik svědků. Dramatické setkání. Vyděšené město. Dokonce i slavného spisovatele, který měl přijet případ osobně vyšetřovat.
Jenže The Awful má jeden problém, který je možná zajímavější než samotné monstrum. Když začneme hledat doklady z roku 1925, příběh jako by přestal existovat.
Tvor seděl na střeše a jen se díval
Nejpodrobnější dnes známá verze událostí popisuje první setkání velmi filmově. Tři pracovníci pily přecházejí most, zvednou oči a na střeše takzvané Boright Building u křižovatky Main a River Street vidí obrovskou siluetu. Tvor se údajně nepokusil zaútočit. Seděl nad nimi a pozoroval je, což zřejmě mělo stačit k tomu, aby jednoho z mužů zdravotně zcela rozhodilo. Po návratu domů ho pak podle vyprávění týdny budily noční můry.
Za přibližně dva týdny mělo přijít další pozorování u Berkshire. Následovali farmáři z okolí Richfordu a Berkshire a příběh ženy jménem Oella Hopkins, která údajně věšela prádlo, když její pes začal zuřivě štěkat. Na střeše verandy měla spatřit stejného tvora, uprchnout do domu a několik hodin se skrývat pod postelí. Během následujících let měla hlášení slábnout, až přibližně kolem roku 1928 prakticky zmizela.
Takový příběh by v Americe dvacátých let nebyl úplně bezprecedentní. Městské a venkovské noviny tehdy milovaly neobvyklá zvířata, duchy, mořské hady a další senzační zprávy. Pokud navíc jeden ze svědků skutečně prodělal infarkt a celé dva okresy několik let sledovaly šestimetrového létajícího tvora, očekávali bychom alespoň nějakou stopu. Právě ta však chybí.
Písemná historie The Awful začíná až v roce 2006
Dne 19. října 2006 zveřejnil vermontský County Courier článek novináře H. P. Albarelliho Jr. s názvem Has the Awful Returned to Berkshire & Richford?. Původní stránka novin už dnes není dostupná, celý text se však krátce po vydání objevil na kryptozoologickém webu Cryptomundo a dalších stránkách. Právě od Albarelliho pochází detailní příběh o roce 1925, dělnících na mostě, infarktu, farmářích i monstrózním tvorovi na střechách.
Albarelli navíc nepřicházel pouze s historií. Tvrdil, že se The Awful vrátil. Jeden nejmenovaný respektovaný obyvatel Richfordu mu měl krátce před vydáním článku říct, že viděl podivného okřídleného tvora, který se snesl k borovici, popadl velkou černou vránu a následně třikrát zakroužil kolem jeho domu. Muž se údajně zdráhal zveřejnit jméno ze strachu, že jej budou lidé považovat za blázna.
Článek měl okamžitý efekt. Začali se ozývat další lidé s vlastními vzpomínkami. V listopadu následoval druhý Albarelliho text a s ním vyprávění ženy, která měla tvora vidět jako dítě poblíž Trout River, další hlášení z oblasti Montgomery a tvrzení, že něco podobného se v kraji objevovalo i během předchozích desetiletí.
To samo o sobě není podezřelé. Staré místní příběhy skutečně mohou desítky let přežívat jen ústně.
Problém je v tom, že při pozdějším pátrání se nepodařilo nalézt jasnou písemnou stopu The Awful před Albarelliho článkem. Historic Mysteries, který celý případ později znovu rozebíral, upozorňuje právě na tuto prázdnotu: legenda je prezentována jako příběh sahající do roku 1925, ale její dohledatelná písemná historie začíná až v roce 2006.
To ještě není důkaz, že v Richfordu nikdy žádný podobný příběh nekoloval. Je to ale velmi velká červená kontrolka.
Jedna věta je zvlášť zajímavá: „podle starých záznamů“
Albarelli svůj popis The Awful uvedl odkazem na neurčité „staré záznamy“. Právě ty by byly pro celý případ mimořádně cenné. Pokud existoval deník, kronika, novinová zpráva, policejní zápis nebo třeba soukromá korespondence z dvacátých let, najednou bychom měli nezávislou kotvu.
Jenže konkrétní zdroj těchto údajných záznamů v dostupném textu uveden není. A to je rozdíl mezi dvěma úplně odlišnými záhadami. První zní: Co lidé ve Vermontu roku 1925 viděli?
Druhá: Jak můžeme vědět, že právě takový příběh v roce 1925 vůbec existoval? U The Awful je druhá otázka momentálně mnohem obtížnější.
Pak se na scéně objeví H. P. Lovecraft
Kdyby legenda zůstala u létajícího tvora, byla by už tak dost zvláštní. Albarelli ale přidal detail, který ji vystřelil přímo mezi fanoušky hororu.
Podle jeho článku se měl o The Awful dozvědět H. P. Lovecraft. V roce 1925 prý tajně přijel do Richfordu a Berkshire, vyslechl místní svědky a dospěl k přesvědčení, že se ve svých pozorováních nemýlili. Albarelli navíc Lovecraftovi připisoval výroky, podle nichž se monstrum později stalo inspirací pro jeho vlastní fantastickou tvorbu.
To by byl malý literárně-historický převrat. Lovecraftova korespondence a jeho život totiž patří mezi mimořádně podrobně studované oblasti americké literatury. Napsal desítky tisíc dopisů, jeho cesty jsou poměrně dobře rekonstruované a inspirace jeho povídek zkoumají badatelé už celé generace.
Jenže žádná pevná vazba mezi Lovecraftem a The Awful není v běžně dostupných lovecraftovských pramenech doložena.
Naopak víme něco jiného: Lovecraftova známá první cesta do Vermontu proběhla v roce 1927. Jeho cestopis Vermont—A First Impression vznikl 29. září téhož roku a byl publikován následujícího roku. Přehled jeho cestovních textů tuto dataci uvádí přímo. A právě cesta z roku 1927 skutečně měla literární následky. Jen nejspíš úplně jiné.
Vermont Lovecrafta skutečně inspiroval. To je na příběhu zrádné
Lovecraft si vermontskou krajinu zamiloval a jeho zkušenost s ní se později výrazně promítla do povídky The Whisperer in Darkness, napsané v roce 1930. Autoritativní lovecraftovský archiv přímo uvádí, že cesta do Vermontu roku 1927 byla pro vznik této povídky důležitá.
Samotný příběh je plný izolovaných vermontských kopců, místního folkloru a podivných tvorů ukrývajících se daleko od civilizace. Začíná navíc následky ničivých vermontských povodní z listopadu 1927 a vyprávěním o podivných tělech údajně zahlédnutých v rozvodněných řekách.
Tady je tedy kus legendy, který působí téměř dokonale. Lovecraft byl ve Vermontu. Vermont ho inspiroval. Později napsal slavný příběh o hrůzách ukrytých ve vermontské divočině.
Když k tomu někdo přidá větu „a o dva roky dříve tam vyšetřoval skutečné létající monstrum“, celý konstrukt začne působit podivně uvěřitelně. Jenže právě tento poslední článek řetězce nemá srovnatelně pevnou oporu.
Některé Lovecraftovy citáty byly pravé. Jen neznamenaly to, co příběh naznačoval
Albarelli ve svém článku použil také autenticky znějící Lovecraftovy výroky o Vermontu. Jeden z nich popisoval pocit mystického oživení při vstupu do tohoto státu.
Lovecraft skutečně podobně o Vermontu psal. Jenže šlo o jeho doložené dojmy z roku 1927, nikoli o důkaz tajné kryptozoologické expedice roku 1925.
A tím se celý příběh stává ještě zajímavější. Nejde nutně o hrubě vymyšlenou legendu, kde je všechno falešně. Naopak. Obsahuje pravé detaily zasazené vedle nedoložených.
A právě takové příběhy bývají nejodolnější. Čtenář si ověří jednu část – Lovecraft Vermont opravdu navštívil – a snáz přijme i část druhou, pro kterou už důkaz chybí.
Badatel se začal ptát na údajné Lovecraftovy dopisy
Lovecraftovský badatel Justin Woodman začal Albarelliho tvrzení prověřovat a v roce 2007 popsal jejich vzájemnou komunikaci na blogu Whispers from the Ghooric Zone. Zajímal ho především původ údajných Lovecraftových citátů a doklad pro návštěvu z roku 1925.
Albarelli podle Woodmana tvrdil, že příslušné dopisy existují a nacházejí se ve veřejném archivu. Konkrétní archiv ale tehdy nedoložil způsobem, který by umožnil tvrzení nezávisle ověřit. Woodman proto konstatoval, že důkaz o Lovecraftově účasti na případu zůstává nedostupný.
Vermontský autor a folklorista Joseph A. Citro se později zabýval The Awful také. Podle profilu v Seven Days považoval Albarelliho spojení s Lovecraftem za velmi pochybné. Nešlo mu přitom o to dokazovat, že ve Vermontu nikdo nikdy neviděl podivného ptáka nebo že žádný místní příběh nemohl existovat. Problém byl v konkrétním historickém tvrzení, které nemělo odpovídající dokumentaci. A pak se objevila čelist.
Konečně důkaz? Albarelli měl dostat zkamenělou čelist monstra
Druhý článek z listopadu 2006 přinesl něco, o čem může většina kryptozoologických případů jen snít. Fyzický důkaz.
Albarelli tvrdil, že mu místní dřevorubec předal zkamenělou čelist, údajně patřící The Awful. Měla být tvrdá jako kámen a obsahovat několik velkých zubů. Novinář uvedl, že ji chce nechat identifikovat odborníkem z University of Vermont.
To by mohlo celý případ vyřešit během několika dní. Savec? Ryba? Běžná fosilie? Podvod? Něco opravdu neobvyklého?
Albarelli slíbil další článek. Dohledatelné pokračování s výsledkem odborné analýzy se však neobjevilo a současný osud údajné čelisti je nejasný.
A tak se fyzický důkaz The Awful přidal k údajným Lovecraftovým dopisům do stejné zvláštní kategorie: věci, které by mohly případ dramaticky změnit, kdyby je bylo možné nezávisle prozkoumat.
Mohli lidé přesto něco skutečně vidět?
Určitě. Skepticismus vůči doložené historii legendy neznamená, že každý pozdější svědek musel lhát.
Člověk může naprosto poctivě špatně určit velikého ptáka, zvlášť za šera, ve špatném úhlu nebo bez spolehlivého měřítka vzdálenosti. Vzpomínky se navíc během let mění a nový příběh může člověku nabídnout rám, do kterého starou nejasnou zkušenost zpětně zařadí.
Právě rok 2006 je v tomto směru zajímavý. Albarelli zveřejnil článek o skoro zapomenutém monstru a krátce nato se začali ozývat další svědci se vzpomínkami na vlastní setkání.
To nemusí znamenat davovou halucinaci ani lež. Člověk si může čtyřicet let pamatovat, že jako dítě viděl na stromě „nějakého obrovského divného ptáka“. Teprve když v novinách objeví příběh The Awful, řekne si: Tak to bylo ono. Folklor tím může růst i bez jediného úmyslného podvodníka.
Absence starých novin ještě není rozsudek smrti
Bylo by stejně chybné převrátit celý případ do opačného extrému a prohlásit, že neexistence zatím nalezeného článku z roku 1925 dokazuje, že The Awful vznikl kompletně v Albarelliho hlavě.
Ústní tradice se nemusí dostat do novin. Rodinné historky mohou přežívat celé generace. Místní přezdívka pro podivného tvora mohla existovat v několika rodinách a nikdy neopustit okolí Richfordu.
Pozdější svědectví o tom, že lidé o podobném tvorovi slyšeli od rodičů či prarodičů, proto nelze jednoduše vymazat. Jenže historik potřebuje odlišit možnost od doloženého faktu.
A v tuto chvíli máme mnohem pevnější dokumentaci šíření legendy po roce 2006 než jejího údajného vzniku roku 1925. To je pro příběh monstra, které mělo celé městečko děsit několik let, velmi podstatný rozdíl.
Největší záhada The Awful možná není zoologická
Klasická kryptozoologická otázka by zněla: co mohlo mít šestimetrová křídla, hadovitý ocas a obří pařáty? Jenže The Awful nás nutí položit otázku předchozí. Odkud vůbec víme, že právě takto byl tvor popisován v roce 1925?
Velká část detailů, které dnes internet opakuje jako téměř stoletý vermontský folklor, vede zpět k jedinému článku zveřejněnému v říjnu 2006. Historický údaj o Lovecraftově tajné expedici se nepodařilo nezávisle doložit. Citáty spojující The Awful přímo s jeho tvorbou zůstávají problematické. Zkamenělá čelist zmizela z příběhu dřív, než jsme dostali slíbený verdikt. A dobové písemné prameny, které by celý dramatický rok 1925 ukotvily, zatím chybějí.
Přitom Lovecraft do Vermontu opravdu jel. O Vermontu opravdu nadšeně psal. A vermontská krajina skutečně pomohla vytvořit jednu z jeho nejslavnějších hororových povídek.
Právě směs ověřených skutečností a nedoložených dodatků vytvořila monstrum možná odolnější než jakýkoli šestimetrový gryf.
Možná nesledujeme stoletou legendu. Možná sledujeme, jak se stoletá legenda vyrábí
Kdyby se zítra našly místní noviny z roku 1925 s titulkem o podivném tvorovi nad Richfordem, případ by se okamžitě změnil. Kdyby se objevily údajné Lovecraftovy dopisy a jejich pravost potvrdili odborníci, změnil by se ještě víc. Do té doby ale zůstává The Awful zvláštním druhem záhady.
Možná kdysi vznikl jako skutečná místní tradice a Albarelli pouze vytáhl na světlo příběh, který osmdesát let přežíval ústně. Možná se kolem několika starých pozorování ptáků postupně nabalily další detaily. A možná většina legendy, jak ji známe dnes, začala až ve chvíli, kdy ji v roce 2006 někdo napsal do novin.
Tak či tak je The Awful skvělým příkladem toho, že u záhadných monster nemusí být nejdůležitější otázkou, jestli tvor skutečně existuje. Někdy je mnohem těžší zjistit, od kdy skutečně existuje jeho příběh.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Historic Mysteries – The Awful: Vermont Monster That Inspired Lovecraft [2], Cryptomundo – An Awful Monster, republication of H. P. Albarelli Jr.'s 19 October 2006 County Courier article [3], H. P. Lovecraft Archive – Lovecraft's Travelogues [4], H. P. Lovecraft Archive – The Whisperer in Darkness [5], Whispers from the Ghooric Zone – The Return of the Awful I [6], Seven Days – The Legend of Author and Folklorist Joe Citro [7]
