Na rozdíl od kůže nebo vlasů v očích neexistuje modrý pigment. Hnědá barva je výsledkem přítomnosti melaninu, tedy stejného pigmentu, který barví pokožku. Modré oči vznikají díky tzv. Rayleighovu rozptylu – fyzikálnímu jevu, kdy světlo dopadající na duhovku rozptyluje kratší modré vlnové délky. Stejný princip způsobuje i modrou oblohu.
Zelené oči: kombinace genetiky a optiky
Zelená barva vzniká tehdy, když duhovka obsahuje malé množství melaninu a zároveň se na ní odráží rozptýlené světlo. Výsledkem je optická kombinace modré a žlutohnědé, která dohromady působí zeleně. Proto jsou zelené oči mnohem vzácnější než modré či hnědé – podmínky pro jejich vznik jsou složitější.
Jak je to s genetickým dědictvím
Barva očí se řídí interakcí několika genů, z nichž nejdůležitější je OCA2 na 15. chromozomu. Ten určuje množství melaninu. Dlouho se věřilo, že jde o jednoduchý systém „dominantní hnědé“ a „recesivní modré“ ale věda dnes ukazuje, že dědičnost je mnohem složitější a zahrnuje více genových variací.
Jak časté jsou jednotlivé barvy očí
Hnědé oči: přibližně 70–80 % světové populace
Modré oči: 8–10 % lidí, nejvíce v Evropě
Zelené oči: pouhých 2 % populace, častější v severní a střední Evropě
Šedé oči: méně než 1 %, unikátní díky světelnému rozptylu a nízkému obsahu melaninu
Fascinace očima v kultuře a vědě
Modré oči jsou často spojovány s romantickými představami, zelené zase s tajemností a výjimečností. Z vědeckého pohledu však obě barvy vznikají spíše hrou světla než přítomností speciálních pigmentů. Tento fakt přidává barvě očí ještě více na jedinečnosti – každá duhovka je zcela unikátní.
To, co vnímáme jako modré či zelené oči, je výsledkem fyziky a genetiky, nikoli přítomnosti barevných pigmentů. Barva očí je fascinujícím příkladem toho, jak světlo a biologie společně vytvářejí iluzi, která má nejen estetický, ale i kulturní význam.
Zdroje: Science Alert, Medical News Today, Health Line, Foto: Pexels