Většina kosmologů věří, že mimozemšťané existují. Tady jsou důvody, proč si to myslí

Co říkají sami vědci

V nedávném průzkumu mezi astrobiology uvedlo 86,6 %, že souhlasí nebo silně souhlasí s tvrzením, že mimozemský život někde ve vesmíru pravděpodobně existuje.
Pokud jde o komplexní nebo inteligentní život, podíl klesá – ale stále dosahuje 58,2 %.

To není konsensus o návštěvách UFO.
To je konsensus o pravděpodobnosti.

Koperníkův princip: nejsme výjimka

Moderní kosmologie vychází z jednoduché myšlenky:
Země není středem vesmíru. A pravděpodobně není ani biologickou výjimkou.

Takzvaný koperníkovský princip říká, že nemáme důvod předpokládat, že naše planeta nebo naše civilizace jsou kosmicky privilegované.

Pokud vznikl život zde, za běžných fyzikálních a chemických podmínek, pak by se – statisticky – mohl objevit i jinde.

Čísla, která jsou téměř absurdní

• Mléčná dráha obsahuje přibližně 100–400 miliard hvězd.

• Už dnes známe přes 4 000 potvrzených exoplanet – a to jsme sotva začali systematicky hledat.

• Odhaduje se, že ve viditelném vesmíru existuje zhruba 100 sextilionů hvězd (10²³).

To je číslo, které přesahuje lidskou představivost.

Pro srovnání: odhaduje se, že planet ve vesmíru může být mnohonásobně víc než zrnek písku na Zemi.

Při takovém počtu světů začíná být otázka méně „zda“, a více „kde“.

Chemie života je běžná

Základní prvky života – uhlík, vodík, kyslík, dusík – nejsou raritou.
Nacházíme je na kometách, v mezihvězdných oblacích i v atmosférách exoplanet.

Voda, další klíčový faktor, byla detekována na řadě vzdálených světů.

Například exoplanety v obyvatelných zónách hvězd podobných Slunci ukazují známky atmosfér a potenciálně stabilních podmínek. Mise jako ARIEL (ESA) mají v příštích letech analyzovat atmosféry stovek exoplanet a hledat tzv. biosignatury – chemické stopy života.

Jak vznikají falešné objevy mimozemšťanů: mozek, média a touha nebýt ve vesmíru sami

Život na Zemi vznikl překvapivě rychle

Země vznikla před 4,5 miliardami let.
První známky života se objevily poměrně brzy po ochlazení povrchu.

To naznačuje, že pokud jsou podmínky správné, život nemusí být extrémně nepravděpodobný proces.

Navíc známe organismy, které přežívají v prostředích, která bychom ještě před pár dekádami považovali za sterilní:

• hlubokomořské hydrotermální průduchy při 350 °C,

• kyselé prameny,

• radioaktivní prostředí,

• dokonce experimentálně vakuum vesmíru.

Takzvaní extremofilové rozšiřují hranice toho, co považujeme za obyvatelné.

Hledání se zrychluje

Dříve jsme ani nedokázali potvrdit existenci planet u jiných hvězd.
První exoplanety byly potvrzeny až v 90. letech.

Dnes:

• analyzujeme atmosféry vzdálených světů,

• hledáme technosignatury (např. neobvyklé spektrální stopy technické aktivity),

• používáme AI k prohledávání obrovských datových sad.

Technologická bariéra, která nás brzdila, se postupně zmenšuje.

A teď ten problém: Fermiho paradox

Pokud je život pravděpodobný, kde všichni jsou?

V roce 1950 položil fyzik Enrico Fermi slavnou otázku:
„Where is everybody?“

Možných odpovědí je několik:

• inteligentní civilizace jsou extrémně vzácné,

• civilizace se samy zničí dřív, než začnou mezihvězdně komunikovat,

• vzdálenosti jsou tak obrovské, že kontakt je prakticky nemožný,

• nebo jsme jen příliš brzy.

Lidstvo existuje v moderní technologické podobě jen zlomek kosmického času. Možná jsme první. Možná jsme pozdě. Možná jsme sami.

Zatím.

Co je jisté – a co ne

✔ Víme, že planety jsou běžné.
✔ Víme, že chemie života je běžná.
✔ Víme, že extrémní podmínky nejsou překážkou pro biologii.
✔ Nevíme, zda někde existuje inteligentní civilizace.
✔ Nemáme přímý důkaz mimozemského života.

To, že většina odborníků věří v existenci mimozemského života, není víra v létající talíře. Je to závěr vyplývající z pravděpodobnosti a kosmické statistiky.

Možná nejupřímnější odpověď

Věda je skeptická. Ale zároveň ví, že historie už několikrát ukázala, že když jsme si mysleli, že jsme výjimeční, mýlili jsme se.

Kdysi jsme si mysleli, že nemohou existovat planety u jiných hvězd. Dnes jich známe tisíce. Možná je život mimo Zemi další kapitola, která čeká na potvrzení. A někde, v jiném koutě vesmíru, může právě teď někdo řešit stejnou otázku: Jsme sami?

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Něco na tom Grónsku je (2.): Kus země, kterou by si mocnosti museli vymyslet, kdyby neexistovala

Co by se stalo, kdyby se Země na 24 hodin přestala otáčet: vědecký scénář, který se nesmí stát

Vesmírná voda: proč může mít Pluto oceán hlubší než všechny pozemské moře

Maledivy pomalu mizí. Ne proto, že by se potopily, ale protože se na nich přestává dát žít

^{Zdroj: Nasa ,ESA, Space, BBC Science, Science Direct, img ai generated leonardo ai}