Exoplaneta WASP-121b, známá také jako Tylos, patří mezi nejextrémnější světy objevené mimo naši Sluneční soustavu. Nachází se přibližně 900 světelných let od Země a patří mezi tzv. „ultra-horké Jupitery“ – plynné obry, které obíhají nebezpečně blízko svých mateřských hvězd.
Extrémní podmínky na této planetě vědci podrobně studují a objevili jevy, které nemají obdoby: teploty přesahující 2 000 °C, třívrstvou atmosféru a železné srážky.
Extrémní podmínky na Tylosu
Tylos obíhá svou hvězdu v těsné blízkosti, přičemž jeden oběh trvá pouhých 30 hodin. Díky tomu je planeta gravitačně uzamčena, což znamená, že její denní strana je neustále vystavena spalujícímu žáru hvězdy, zatímco noční strana je mnohem chladnější. Teploty na denní straně dosahují až 2 100 Kelvinů (cca 1 827 °C), což je dostatečně horké na to, aby se kovy, jako železo, odpařovaly přímo do atmosféry.
Jedním z nejzajímavějších objevů je přítomnost železných mraků. Jak se odpařené železo pohybuje v atmosféře, na chladnější noční straně kondenzuje a doslova padá zpět na planetu v podobě železného deště. Tento jev vědci poprvé pozorovali díky teleskopu Hubble a později ho potvrdila data z vesmírného teleskopu James Webba.
Neobvyklá třívrstvá atmosféra
Studie exoplanety Tylos odhalila, že její atmosféra je rozdělena do tří hlavních vrstev, přičemž každá má unikátní složení a dynamiku:
Spodní vrstva – Obsahuje železné větry, kde se odpařené kovy pohybují atmosférou a následně kondenzují do železných kapek.
Střední vrstva – Zde se nachází sodíkový jet stream, který obíhá planetu rychlostí téměř 72 000 km/h, což je rychlejší než její rotace.
Horní vrstva – Tvořena unikajícími vodíkovými větry, které se rozprostírají nad celou atmosférou.
Tento objev přináší zcela nový pohled na atmosféru exoplanet a naznačuje, že ultra-horké Jupitery mohou mít mnohem komplexnější klimatické systémy, než se dříve předpokládalo.
Význam objevu
Detailní studie atmosféry Tylosu je významným krokem vpřed v našem chápání exoplanetárních podmínek. Pozorování takto extrémního klimatu nám pomáhá lépe pochopit fyzikální procesy v atmosférách vzdálených světů a poskytuje vodítka pro další výzkum obyvatelných planet.
Zkoumání těchto světů není jen akademickou záležitostí – každé nové poznání nás posouvá blíže k odpovědi na otázku, zda mohou někde ve vesmíru existovat planety s podmínkami příznivými pro život.
Použité zdroje: NASA Scientific Visualization Studio, Fox Weather, The Times