Není to kráter po meteoritu, ale geologická záhada, která by mohla vést k největšímu objevu v dějinách. Díra je totiž potenciálním vchodem do podzemního lávového tunelu – a právě tam by mohl přežívat mikrobiální život.
Temný otvor, který vede do neznáma
Fotografii pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) už v roce 2017, ale teprve nedávno byla znovu zveřejněna v rámci projektu NASA Astronomy Picture of the Day. Snímek ukazuje hluboký kruhový kráter s tmavým středem, který podle expertů nevznikl náhodně.
Podle vědců by mohlo jít o propadlý povrch nad podzemní jeskyní – nebo dokonce o otevřený vstup do systému lávových tunelů, které vznikly před miliardami let, když byl Mars sopečně aktivní.
A právě tato místa mohou být klíčem k jednomu z největších tajemství planety – kde se ukryl život.
Jeskyně – útočiště pro život pod povrchem
Povrch Marsu je dnes smrtící:
🌡️ teploty klesají pod –100 °C,
☢️ planina je vystavena intenzivnímu kosmickému záření,
🌪️ a časté prachové bouře mohou trvat celé týdny.
Žádný známý organismus by takové podmínky na povrchu dlouho nepřežil. Ale pod zemí je to jiné.
„Otvor může vést do hlubších vrstev, které jsou chráněné před radiací a výkyvy teplot – tedy míst, kde by mohl přetrvat mikrobiální život,“ vysvětlil astrofyzik Robert Nemiroff z Michigan Technological University, autor oficiálního popisu snímku.
Podobně uvažuje i Glen Cushing z amerického USGS Astrogeology Science Center: „Je nemožné přesně určit, jak hluboko tyto otvory sahají. Ale teoreticky mohou být propojené s celými systémy jeskyní.“
Místa, kde by se mohl skrývat život
Tento nově analyzovaný „marsovský otvor“ není jediný, který vědce zaujal. Týmy z Univerzity v Barceloně vedené Andreou Butturinim nedávno zkoumaly oblast Acidalia Planitia – rozsáhlou planinu na severní polokouli Marsu, která podle modelů může hostit tekutou vodu hluboko pod povrchem.
Výpočty naznačují, že mezi 4 až 9 kilometry pod povrchem mohou panovat podmínky ideální pro mikroorganismy, které by dokázaly přežít bez kyslíku a živit se metanem. Právě takové bakterie známe i z extrémních prostředí na Zemi – například z ledovců nebo hydrotermálních pramenů.
Mapa podzemního Marsu se začíná rýsovat
Podle analýz USGS existují stovky podobných otvorů napříč planetou, které by mohly být vchody do podzemních jeskyní. Některé mají průměr jen pár metrů, jiné – jako ten aktuální – dosahují rozměrů fotbalového stadionu.
Tyto struktury představují největší šanci, jak najít důkazy o životě, aniž by vědci museli vrtat kilometry pod povrch.
Jak se tam ale dostat?
Vrtat do Marsu je nesmírně složité. Podle NASA by dosažení hloubky, kde by mohly existovat bakterie, vyžadovalo technologii, která zatím neexistuje.
Zatím se proto pozornost soustředí na mise Perseverance a ExoMars, které zkoumají horniny v kráteru Jezero a sbírají vzorky, jež mají být do deseti let dopraveny na Zemi.
Ale právě tyto „díry“ – jako ta zachycená v roce 2017 – ukazují cestu, kam by se měl výzkum zaměřit.
„Pokud někde na Marsu přežil život, pak nejspíš v těchto jeskyních, ukrytý před zničujícím povrchem,“ shrnují vědci z NASA.
Snímek NASA znovu dokazuje, že Mars stále skrývá víc otázek než odpovědí. A možná jednou, až některá z budoucích misí vstoupí do takové podzemní komory, se lidstvo dozví, že nejsme ve vesmíru sami – jen jsme se dívali příliš dlouho na povrch, místo abychom se podívali dovnitř.
---
Zdroje: NASA – Astronomy Picture of the Day (Mars Hole, 2025), NASA / MRO / HiRISE / University of Arizona – Image Archives, USGS Astrogeology Science Center – Martian Cave Entrances, University of Barcelona – Life Beneath Acidalia Planitia Study (2025), JPL – Mars Reconnaissance Orbiter Science Updates, Foto: NASA