Cholesterol potřebujeme. Problém nastává jinde
Slovo cholesterol získalo téměř automaticky negativní význam. Jenže bez cholesterolu bychom nepřežili. Je součástí buněčných membrán a tělo jej využívá mimo jiné při tvorbě steroidních hormonů a žlučových kyselin.
Problém vzniká především při dlouhodobě zvýšené koncentraci částic obsahujících LDL cholesterol v krvi. Ty se mohou podílet na vzniku aterosklerotických plátů ve stěnách tepen a zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Z toho ale neplyne jednoduché pravidlo, že čím více cholesterolu sníme, tím více jej automaticky skončí v krvi. A právě tady se během posledních desetiletí výrazně změnil pohled na jídelníček.
Vejce dostalo horší pověst, než si zasloužilo
Potraviny jako vejce obsahují relativně vysoké množství cholesterolu. Dlouhou dobu proto patřily k prvním položkám, které měli lidé s vysokou hladinou cholesterolu omezovat.
Metabolismus je ale složitější. Velká část cholesterolu v těle vzniká přímo v organismu, především v játrech, a vliv jednotlivých potravin na hladinu LDL závisí i na celkovém složení jídelníčku.
Mnohem větší pozornost dnes směřuje k nasyceným tukům. Vyskytují se například v tučných masech, másle, některých sýrech, pečivu nebo kokosovém tuku. Jejich vyšší příjem může zhoršovat schopnost jater odstraňovat LDL částice z krevního oběhu.
To ovšem neznamená, že existuje jedna „zakázaná“ potravina. Riziko se skládá z celkového způsobu stravování, genetiky, pohybu, kouření, věku a dalších faktorů.
Oves není kouzlo. Má ale pozoruhodnou vlákninu
Jednou z nejlépe doložených potravinových cest ke snížení LDL je rozpustná vláknina, zejména beta-glukan obsažený v ovsu a ječmeni.
Ve střevě vytváří viskózní gel, který ovlivňuje zpětné vstřebávání žlučových kyselin. Játra pak musí vyrábět další žluč a k tomu využívají cholesterol z krevního oběhu.
HEART UK uvádí, že přibližně tři gramy ovesného nebo ječného beta-glukanu denně mohou hladinu LDL měřitelně snížit. Metaanalýzy randomizovaných studií nacházejí pokles zhruba o několik procent, nikoli nějaký zázračný „reset“ metabolismu.
Ještě větší efekt mohou mít u vhodných lidí potraviny obohacené rostlinnými steroly a stanoly. Při příjmu zhruba 1,5 až 3 gramů denně se v klinických studiích pojí s poklesem LDL přibližně o 7 až 12,5 procenta. Strukturou připomínají cholesterol a snižují jeho vstřebávání ve střevě.
Potraviny nejsou náhrada léku pro každého
Tady je ale důležitá hranice.
To, že lze cholesterol ovlivnit stravou, neznamená, že lidé užívající statiny nebo jiné léky je mohou jednoduše vysadit. Potřeba léčby závisí nejen na jedné laboratorní hodnotě, ale na celkovém kardiovaskulárním riziku, prodělaných onemocněních, genetice a dalších faktorech.
U člověka po infarktu nebo s familiární hypercholesterolémií je situace úplně jiná než u zdravého člověka s mírně zvýšeným LDL.
Nejzajímavější pointa tedy není „zapomeňte na statiny“. Je mnohem prozaičtější: stará představa, že vysoký cholesterol vyřešíme hlavně zákazem potravin obsahujících cholesterol, byla příliš jednoduchá.
Metabolismus má vlastní logiku. A někdy na něj mohou překvapivě účinně působit obyčejné ovesné vločky.
Poznámka: Článek má informační charakter a nenahrazuje lékařskou konzultaci. Předepsané léky na snížení cholesterolu se nemají vysazovat bez dohody s lékařem.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], BBC Science Focus – Here's the single best way to reduce your cholesterol without statins [2], HEART UK – Oats and barley [3], HEART UK – Plant sterols and stanol esters [4]. img ai generated
