Ultra zpracované potraviny (UPF – ultra-processed foods) tvoří většinu moderního jídelníčku. Jsou levné, trvanlivé a návykové. Ale vědci stále přesněji ukazují, že ne všechna „éčka“ jsou si rovna – některé skupiny těchto potravin mohou přímo poškozovat mozek.
Tým z Virginia Tech University (2025) analyzoval data z rozsáhlé dlouhodobé studie Health and Retirement Study na 4 750 Američanech ve věku 55 + a zjistil, že největší riziko kognitivního úpadku nesou dvě kategorie: ultra zpracované masné výrobky a slazené nápoje.
17 % vyšší riziko, které chutná jako hot dog
Účastníci, kteří denně konzumovali o jednu porci ultra zpracovaného masa navíc, vykazovali 17 % vyšší pravděpodobnost rozvoje kognitivních poruch včetně demence a Alzheimerovy choroby.
Do této skupiny patří párky, klobásy, slanina, průmyslové uzeniny i masové náhražky s vysokým obsahem fosfátů a stabilizátorů. Zajímavé je, že celkové množství zpracovaných potravin v jídelníčku nebylo rozhodujícím faktorem – klíčová byla právě kombinace živočišných produktů a přidaných chemických sloučenin.
Cola a mozek: sladké zpomalení
Slazené nápoje – od klasické coly přes ledové čaje až po ovocné drinky – skončily hned na druhém místě.
Lidé, kteří denně vypili alespoň jednu porci navíc, měli o 6 % vyšší riziko vzniku poruch paměti a pozornosti.
Kombinace vysokého obsahu cukru a umělých sladidel působí na mozek dvojím efektem:
zvyšuje inzulinovou rezistenci neuronů,
oslabuje schopnost mozku spalovat glukózu, což je jeho hlavní palivo.
Dlouhodobý výsledek: mozek začne pracovat pomaleji, hůře reaguje a hůř si pamatuje.
Ne všechny „junk foody“ jsou stejné
Tým vedený profesorkou Brendou Davy zdůrazňuje, že nejde o úplnou démonizaci fast foodu. Kategorie, jako jsou sladkosti, pečivo nebo hotová jídla, se v analýze neukázaly jako výrazně rizikové.
Zajímavé ale je, že čím více byl produkt chemicky zpracovaný, tím vyšší byla šance, že negativně ovlivní mozek – bez ohledu na počet kalorií. Jinými slovy: nezáleží jen kolik jíme, ale co naše neurony musejí zpracovávat.
Mozek jako oběť průmyslové chuti
Podle autorů studie tvořily v roce 2020 ultra zpracované potraviny až 65 % všech potravin zakoupených v amerických domácnostech – a 38 % všech nápojů. Z evolučního hlediska jde o šokovou změnu.
Lidský mozek se vyvíjel miliony let na stravě bez syntetických emulgátorů, barviv či umělých aromat. Nyní se doslova brodí v chemickém moři chutí, které aktivuje centra odměny, ale dlouhodobě oslabuje kognitivní funkce.
Vaření jako forma prevence
Vědci navrhují jednoduchou obranu: návrat k vaření. „Je rozdíl držet dietu a umět ji uvařit,“ říká spoluautor studie Ben Katz. Z jeho pohledu by měly být kurzy vaření součástí zdravotní prevence – nikoli kulinářského hobby.
V domácí kuchyni totiž mizí to, co dělá z fast foodu hrozbu: přebytek chemických látek, nasycených tuků a cukrů. A možná právě tak se mozek znovu naučí fungovat v přirozeném rytmu – bez přebytku umělých signálů.
Co si z toho odnést
Nová studie z American Journal of Clinical Nutrition (2025) potvrzuje, že i když fast food dokáže zahnat hlad, postupně krade mozku jeho pružnost a bystrost.
Ale stejně jako v těle, i v hlavě platí jednoduché pravidlo: „Čím víc víš, tím víc můžeš změnit.“ A věda tentokrát říká jasně – stačí méně párků a méně coly.
Použité zdroje:
Farkas, I. (2025). The Junk Foods That Harm Your Brain Most, Ranked by New Research. American Journal of Clinical Nutrition.
Virginia Tech University (2025). Ultra-Processed Food Intake and Cognitive Decline Study.
University of Michigan – Health and Retirement Study (2014–2020).
Katz, B. & Davy, B. (2025). Human Nutrition, Foods and Exercise Department Report.
WHO (2023). Processed Food and Cognitive Health Overview.
