Ve studii zahrnující téměř 9 000 starších dospělých vědci zjistili, že čím více zeleného čaje lidé denně vypili, tím méně mikroskopických lézí v bílé hmotě mozku měli – poškození, jež jsou považována za předstupeň demence. Pokud by tato souvislost byla kauzální, mohl by ramen zeleného čaje být jedním z nejjednodušších nástrojů ochrany mozku, který existuje.
1. Čaj a paměť: historie hypotézy
Zatímco zelený čaj patří k základům japonské kultury a jeho pití je spojeno s dlouhověkostí, vědci se začali zajímat o jeho účinky na mozek.
Epidemiologické studie opakovaně ukazovaly, že lidé, kteří pijí čaj pravidelně, vykazují nižší výskyt demence nebo zpomalení kognitivního úbytku (např. meta-analýza ukázala, že vyšší spotřeba čaje byla spojena se snížením rizika kognitivních poruch).
Ale jak přesně ovlivnit strukturu mozku — to zůstávalo záhadou.
2. Studie Shibata et al. (2025) – sken mozku jako okno do pravdy
Nový výzkum nazvaný „Green tea consumption and cerebral white matter lesions in community-dwelling older adults without dementia“ přinesl konkrétní obraz: analýzu MRI mozku u 8 766 jedinců ve věku 65 a více let bez známek demence, kteří byli zároveň dotazováni na svou spotřebu zeleného čaje a kávy.
Výsledky:
Vyšší spotřeba zeleného čaje byla statisticky významně spojena s nižším objemem bílých mozkových lézí.
U čaje nebyl nalezen žádný významný vztah k objemu hipokampu ani celkovému mozku.
U kávy se žádné podobné vazby neprokázaly.
Další analýzy ukázaly, že efekt zeleného čaje se neprojevuje u jedinců s depresí nebo s genetickým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby (alelou APOE ε4)
Autoři práce přiznávají, že jde o řezový (cross-sectional) design — nelze z něj usuzovat přímo na kauzalitu.
3. Biochemická alchymie: proč by čaj mohl chránit mozek
Abychom pochopili smysl odkud může pramenit efekt čaje, je nutné nahlédnout do světa molekul:
Katechiny – silné antioxidanty, schopné neutralizovat volné radikály, snižovat oxidační stres a poškození buněk.
Polyfenoly – protizánětlivé účinky, které mohou tlumit chronický nízkoúrovňový zánět v mozku.
L-theanin – aminokyselina, která může modulovat mozkové vlny, podporovat uklidnění a zároveň bdělost, zlepšovat přenos signálů mezi neurony.
Cévní účinky: katechiny i jiné složky mohou podporovat endoteliální funkci, rozšiřování cév, snižovat krevní tlak — a tím omezovat mikroangiopatii, jež je jedním z hlavních původců bílých lézí. Studie (metaanalýzy) vykazují, že pravidelná konzumace zeleného čaje může snížit systolický tlak o 1,9–6,2 mmHg a diastolický o 1,9–2,4 mmHg.
Inhibice agregace beta-amyloidu a zánětlých drah – některé experimentální studie ukazují, že epigallocatechin-3-gallát (EGCG) může bránit agregaci proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou.
Kombinace těchto účinků dává smysl: čaj podporuje cévní zdraví, chrání neurony před oxidačním stresem a může tlumit procesy vedoucí ke vzniku mikroskopických poruch v bílé hmotě.
4. Dávkování a vztah k účinku
Studie naznačuje dávkově závislý efekt: vyšší spotřeba čaje koreluje s menším množstvím lézí. Obvyklý rozdíl mezi třemi šálky vs osmi šálky denně může znamenat rozdíl až 3–6 % ve výskytu lézí.
Ale co je realističtější množství pro evropského čtenáře? Tři šálky denně — přibližně 600 ml — se zdá být rozumnou a dosažitelnou hranicí podle autorů studie.
5. Výjimky: genové a psychické hranice účinku
Ne každý z výzkumu vyšel se stejným efektem. U těch, kteří trpěli depresí, nebo u nosičů alely APOE ε4, nebyla pozorována statisticky významná úleva od lézí. To naznačuje, že u těchto skupin mohou dominovat jiné patologické dráhy (zánět, hormonální faktory, genetická křehkost), které „překryjí“ ochranný potenciál čaje.
6. Co čaj neovlivnil — a proč je to důležité
Je klíčové podotknout: výzkum nezjistil významný vztah mezi spotřebou čaje a velikostí hipokampu nebo celkovým objemem mozku. To znamená, že čaj spíš potlačuje mikroskopické poškození (léze), než že by „zvětšoval“ mozek nebo zabraňoval jeho atrofiím.
Tedy: čaj není lékem, který náhle „změní“ mozek, ale možná jemným nástrojem, který postupně brání jeho drobnému poškození.
7. Evoluce, kultura a rituál: proč čaj mozek miluje
Může být, že účinek čaje není pouze chemický, ale i rytualistický. Pití čaje vyžaduje pomalost, soustředění, zastavení — faktor, který sám o sobě podporuje mentální odpočinek a snižuje stres, známý spouštěč zánětlivých procesů.
V evoluční perspektivě by rostliny obsahující antioxidanty mohly být odměněny – organizmy, které dokázaly využít flóru ke stabilizaci oxidačního stresu, měly výhody v dlouhověkosti a odolnosti. A kultura čaje (z Jemnu, Číny, Japonska) tyto molekulární výhody přetavila v rituál sdílené pohody.
8. Čaj jako součást mozkové prevence
Shrnutí:
Zelený čaj je spojen s nižším výskytem bílých mozkových lézí, což jsou jedny z nejranějších strukturálních proměn vedoucích ke kognitivnímu úbytku.
Mechanismy ochrany sahají od antioxidantů, protizánětlivých účinků až po cévní podporu a modulaci mozkových funkcí.
Účinek je nejsilnější u jedinců bez deprese či genetického rizika (APOE ε4).
Čaj nebrání ztrátě objemu mozku, ale může tlumit mikroskopické poškození.
Doporučení: začít se třemi šálky (≈ 600 ml) denně je v rámci dostupného prahu. Vyšší příjem může mít další – ale i složitější – efekty. A samozřejmě: čaj je doplňkem, ne náhradou pohybu, zdravé stravy a stálého duševního cvičení.
9. Závěrečná úvaha: v tichu šálku leží tajemství
„Možná největší síla zeleného čaje nespočívá v molekulách, ale v okamžiku, kdy se zastavíme, pozvedneme šálek, dopřejeme si pomalost a dovolíme smyslům zklidnit se.“
V každém loknutí spočívá symbolika spojení – přírody, tradice, vědy. A může to být právě ten detail, který nám pomůže chránit to nejcennější: naši mysl. Zatímco vědci pokračují v mapování cest, které propojují čaj a nervové buňky, my můžeme začít nejjednodušeji: šálkem každý den.
Zdroje a doporučená literatura
