Xena nebyla Amazonka. Ale přesně tak si ji pamatujeme
Začněme malou nespravedlností vůči seriálu. Xena sama mezi Amazonky nepatřila. Byla smyšlenou bojovnicí zasazenou do volně pojatého světa antického Řecka a její dobrodružství míchala řecké bohy, historické postavy, biblické motivy i události vzdálené od sebe stovky let. Amazonky v seriálu existovaly samostatně a mnohem těsnější vztah k nim měla Gabrielle.
Jenže kulturně je Xena přesně ten obraz, který se nám při slově Amazonka vybaví: ozbrojená žena, která nepotřebuje čekat, až ji někdo zachrání, zvládá meč, koně i celé zástupy mužských protivníků a její bojové schopnosti nikdo nemusí omlouvat dlouhým vysvětlováním.
Televize z toho udělala fantasy. Staří Řekové ostatně dělali něco podobného dávno před ní.
Jejich Amazonky žily někde za hranicí známého řeckého světa, bojovaly na koních, používaly luky, oštěpy a sekery a dokázaly se postavit nejslavnějším řeckým hrdinům. Héraklés musel získat pás královny Hippolyty. Théseus bojoval proti Amazonkám. Achilleus se u Tróje střetl s Penthesileou.
Po staletí to vypadalo jako další položka vedle kentaurů a hydry. Pak archeologové začali otevírat hroby na euroasijských stepích.
První překvapení: ozbrojené ženy opravdu existovaly
Řekové umisťovali Amazonky především do oblastí kolem Černého moře a dál do Eurasie. Právě tam žily skupiny, které řečtí autoři označovali jako Skythy, Sauromaty a později Sarmaty. Jejich svět vypadal úplně jinak než řecké městské státy.
Šlo převážně o jezdecké společnosti rozsáhlých stepí. Mobilita, lov i válka byly pevně spojené s koněm a lukem. A právě kombinace těchto dvou technologií zmenšovala část fyzických rozdílů, které při pěším boji mohly zvýhodňovat silnějšího protivníka.
Na koni s účinným lukem nemusí bojovník soupeře přetlačit. Musí jezdit, mířit a vystřelit. A některé ženy to evidentně uměly. V pohřebních mohylách – kurganech – archeologové našli ženské kostry pohřbené s luky, šípy, kopími, dýkami a jezdeckou výbavou. U některých těl byly patrné také stopy zranění slučitelné s násilím a bojem.
Starší archeologie přitom dlouho dělala jednoduchý předpoklad: zbraň v hrobě znamená muže. Analýza kostí a později DNA část těchto identifikací převrátila. Některými „válečníky“ byly ženy.
Hérodotos možná neposlouchal jen pohádky
Řecký historik Hérodotos v 5. století před naším letopočtem vypráví pozoruhodný příběh o Amazonkách, které se podle něj dostaly mezi Skythy a nakonec se staly předkyněmi Sauromatů.
Jeho vyprávění je plné legendárních prvků a rozhodně ho nemůžeme číst jako moderní etnografickou studii. Jedna pasáž ale zní ve světle archeologických nálezů překvapivě zajímavě. Sauromatské ženy podle něj jezdily na koních, lovily, chodily do války a oblékaly se podobně jako muži.
Ještě před několika generacemi mohl takový popis snadno skončit v přihrádce „řecké báje o obráceném světě“. Dnes víme, že v oblastech, kam Hérodotos tyto ženy umisťoval, opravdu existovaly stepní komunity, v nichž byly některé ženy pohřbívány se zbraněmi a jezdeckou výbavou.
To samozřejmě nedokazuje existenci národa Amazonek přesně podle řeckých mýtů. Ukazuje to ale, že řecká fantazie pravděpodobně nemusela začínat od nuly.
Co tedy Xena trefila? Žena se zbraní není největší nesmysl
Kdybychom televizní obraz válečnice hodnotili pouze podle základní otázky „mohla žena ve starověku jezdit na koni a skutečně bojovat?“, odpověď zní jednoznačně ano. A nejen jako výjimečná královna, která si jednou oblékla zbroj kvůli dramatické bitvě.
Archeologické doklady naznačují, že v některých stepních společnostech mohly ozbrojené ženy tvořit dostatečně významnou část společnosti na to, aby si jich cizí pozorovatelé všimli.
Odhady se mezi soubory liší a není správné říkat, že třetina všech skythských žen byla profesionálními vojáky. Přesto je podíl ženských pohřbů obsahujících zbraně v některých studovaných souborech natolik vysoký, že už nejde pohodlně vysvětlovat každý nález jako rituální zvláštnost.
A pak je tu oblečení. Skutečná stepní bojovnice by se Xeně vzhledově příliš nepodobala. Místo krátkého koženého kostýmu by mnohem pravděpodobněji nosila kalhoty. Což je mimochodem jedna z věcí, které řečtí umělci na Amazonkách zachycovali.
Pro člověka trávícího dlouhé hodiny v sedle totiž dávají kalhoty o poznání větší smysl než televizní fantasy garderoba.
Jeden prs pryč? Jeden z nejodolnějších nesmyslů v dějinách
Pak tu máme tvrzení, které Amazonky pronásleduje dodnes. Údajně si odstraňovaly nebo vypalovaly pravý prs, aby jim nepřekážel při střelbě z luku. Příběh bývá někdy dokonce spojován se samotným slovem Amazonka: řecké a- jako „bez“ a mazos jako „prs“. Jenže tato etymologie je velmi pravděpodobně chybná.
Už antické interpretace se snažily cizí jméno vysvětlit pomocí řečtiny, ale moderní lingvistika hledá jeho původ spíše v neřeckých jazycích oblasti Íránu nebo Kavkazu.
Ještě nepříjemnější pro teorii amputovaného prsu je řecké výtvarné umění. Dochovaly se tisíce vyobrazení Amazonek. A řečtí umělci je zobrazovali se dvěma prsy. Prakticky to navíc nedává zvláštní smysl. Ženy dokážou střílet z luku bez jakéhokoli podobného zákroku a sportovní lukostřelkyně to dokazují každý den.
Skutečné jezdkyně ze stepí měly dost problémů s nepřáteli, počasím a přežitím. Nemusíme jim přidávat preventivní mastektomii.
A co říše žen bez mužů?
Tady už se popkultura a archeologie rozcházejí mnohem výrazněji. Řecké příběhy často z Amazonek vytvářely samostatnou ženskou společnost s vlastními královnami, městy a zvláštním vztahem k mužům. Pozdější tradice pak přidávaly představy, že muže používaly pouze k rozmnožování, chlapce zabíjely nebo mrzačily a dívky vychovávaly k boji.
Archeologie pro takovou čistě ženskou říši důkazy nemá. Stepní ženy, které mohly přispět ke vzniku amazonkských příběhů, žily v normálních komunitách s muži a dětmi. Některé byly zároveň matkami. V jejich hrobech nacházíme stejný svět rodin, hospodářství, zvířat a sociálních vazeb jako u ostatních členů společnosti.
To je vlastně mnohem zajímavější. Nemusely vytvořit utopii nebo dystopii bez mužů, aby mohly bojovat. Bojovnice prostě mohla být jednou z rolí, které žena v konkrétní společnosti zastávala.
Řekům ale právě ta ženská říše vyhovovala
Amazonky plnily v řeckém světě ještě jednu funkci. Byly dokonalým protikladem toho, co považovala řecká společnost za správné uspořádání. Především v Athénách byl veřejný prostor silně mužský. Žena, která samostatně jezdí na koni, nosí zbraň, válčí a vládne, představovala téměř učebnicové převrácení normálního světa.
A právě proto se Amazonky tak dobře vyjímaly proti řeckým hrdinům. Musely být nebezpečné. Héraklés nezíská slávu tím, že porazí bezmocného protivníka. Achilles nevypadá jako nejlepší bojovník své generace, pokud Penthesilea neumí bojovat.
Řecký mýtus tedy mohl vzít skutečný obraz jezdeckých žen ze vzdálených stepí a přestavět jej podle vlastních potřeb. Hollywood o dva a půl tisíce let později udělal totéž.
Skutečná Amazonka by možná Xeně připadala povědomá. Jen by se převlékla
Kdybychom tedy Xenu postavili proti tomu, co dnes víme o ženách, které mohly inspirovat příběhy Amazonek, verdikt je překvapivě smíšený. Kožený fantasy kostým? Spíš televize než step. Meč jako základ všeho? Skutečné jezdkyně byly mnohem těsněji spojené s lukem, šípy, kopím a koněm.
Ženské království oddělené od mužů? Pro něj archeologické doklady nemáme. Uříznutý prs? Téměř jistě legenda. Ale samotná představa ženy, která od mládí umí jezdit, lovit, střílet a v případě potřeby vyrazit do boje?
Ta je překvapivě reálná.
A právě tady vychází první díl Dějepisců Hollywoodu skoro nespravedlivě dobře pro Xenu. Televize si vymyslela prakticky celý její svět.
Jenže jeden z motivů, který vypadal nejvíc fantasticky – žena schopná postavit se mužům se zbraní v ruce – patří zrovna k těm, pro které dnes máme velmi skutečné kosti, hroby a hroty šípů.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Herodotus – The Histories, Book IV, 110–117, Perseus Digital Library [2], Smithsonian Magazine – The Amazon Women: Is There Any Truth Behind the Myth? [3], National Geographic – The fierce Amazons were more than just a myth—they were real [4], Smithsonian Magazine – Tomb Containing Three Generations of Warrior Women Unearthed in Russia [5], Encyclopedia.com – Xena: Warrior Princess [6]. img ai generated
