• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Proč je tak těžké spočítat hmyz? Naše planeta je plná tvorů, kteří vědě pořád unikají

Spočítat savce je těžké. Spočítat ptáky je náročné. Ale spočítat hmyz je skoro drzost. Ne proto, že by vědci byli líní nebo příroda nepořádná. Protože hmyz se rozhodl obsadit planetu ve velikosti, skrytosti a rozmanitosti, která lidský katalogizační mozek dohání k šílenství.

5. 7. 2026

Nová studie odhaduje, že na Zemi může žít 14 až 20 milionů druhů hmyzu. To je několikanásobně víc než starší odhady kolem šesti milionů. A i kdyby se budoucí čísla upravila, hlavní zpráva zůstává: hmyzí svět známe jen z malé části.

Problém číslo jedna: hmyz je malý

Velká zvířata se počítají snadněji, protože zanechávají velké stopy. Jsou vidět na kamerách, mají nory, hlas, kosti, trus, teritorium. Hmyz může být dlouhý pár milimetrů, žít v listí, půdě, kůře stromu, koruně pralesa nebo uvnitř těla jiného živočicha.

Některé druhy se objeví jen krátce v roce. Jiné mají larvu na úplně jiném místě než dospělce. Další vypadají jako téměř totožné kopie příbuzných druhů. Pro běžného člověka „malá muška“. Pro odborníka možná několik druhů, které se rozeznají jen podle mikroskopického znaku nebo DNA.

Planeta bezejmenných tvorů. Nová studie naznačuje, že většinu hmyzího světa jsme ještě ani neobjevili

Problém číslo dvě: planeta není rovnoměrná

Hmyz není rozdělený po Zemi jako mouka po vále. Tropické lesy, horská údolí, ostrovy, mokřady nebo koruny stromů mohou ukrývat extrémně odlišné společenství. Jedna past na jednom místě neřekne, co žije o pár kilometrů dál, natož v jiném typu lesa.

Právě proto je tak cenná dlouhodobě sledovaná oblast Guanacaste v Kostarice. Vědci tam sbírali obrovské množství vzorků v různých prostředích a díky tomu mohli lépe odhadnout, kolik druhů uniká i intenzivnímu průzkumu.

Problém číslo tři: jméno není samozřejmost

Najít tvora ještě neznamená vědecky ho popsat. Druh potřebuje porovnání s existujícími sbírkami, genetická data, morfologii, odborníka, publikaci, typový exemplář a čas. A právě čas je problém. Druhů je mnohem víc než lidí, kteří je umí rozpoznat a pojmenovat.

Tomu se říká taxonomická mezera. Planeta je plná organismů, které existují biologicky, ale neexistují administrativně. Nemají jméno, mapu, ochranu ani historii v databázích.

Neznámý neznamená nedůležitý

Tady se počítání mění v ochranářský problém. Pokud druh nemá jméno, těžko zjistíme, zda mizí. Pokud nevíme, kde žije, nevíme, co ho ohrožuje. A pokud nevíme, jak zapadá do ekosystému, může jeho ztráta působit nenápadně — dokud nezačne chybět.

Hmyz tedy není jen číselná hádanka. Je to připomínka, že i ve světě satelitů a genetických databází žijeme na planetě, jejíž nejpočetnější obyvatelé nám stále unikají mezi prsty.

Zvířata, která vidí magnetické pole: nový výzkum ukazuje, že jejich smysly jsou blíž sci-fi, než jsme tušili

Parazitoidní vosičky: malí vetřelci, kteří mění naše chápání biodiverzity

Taxonomové: Kdo jsou ti lidé, kteří dávají jména mizejícímu světu. Bez nich bychom nevěděli, co vlastně ztrácíme

Nejděsivější hmyz světa: Jestli se bojíte cvrčků, z Obří wety zkameníte hrůzou

BIZARNÍ MUTACE: Thajský pavouk je z jedné strany samec, z druhé samice. Vědci objevili gynandromorfa

Kostarika jako laboratoř planety. Jak jeden chráněný kus tropů ukázal, kolik hmyzu neznáme


Zdroje: PNAS – Constructing a lower-bound estimate of the global number of insect species [1], Cornell Chronicle – There may be 3 times as many insect species than previously thought [2], Mora et al. – How Many Species Are There on Earth and in the Ocean? [3], Stork – How Many Species of Insects and Other Terrestrial Arthropods Are There on Earth? [4], img ai generated

Nejnovější články

Nemocnice, která nikdy nepřijala jediného pacienta. Přesto se v ní umíralo

Říká se jí Rudý drak a má učit, jak uzavřít smlouvu s ďáblem. Grand Grimoire je záhadnější, než tvrdí jeho vlastní legenda

Mysleli jsme, že za dlouhý krk žiraf mohou samci. Jenže samice vědcům pokazily celou teorii

Unesl letadlo, vzal 200 tisíc dolarů a vyskočil do noci. Po D. B. Cooperovi nezůstalo skoro nic

V Černobylu roste houba, které radiace svědčí. Vědci teď zjišťují, zda by jednou mohla chránit astronauty

Nejčtenější články

Kostel, který neměl existovat. A přesto stojí na místě, kde nedává smysl

Nejpodivnější sopka světa, která chrlí černou lávu: místo na Zemi, které vypadá jako z jiné planety

„Spatříš-li mne, plač.“ Hladové kameny u Děčína jsou kronikou katastrof vytesanou do dna řek

Temná legenda kolumbijského hotelu Del Salto: Palác sebevrahů nezískal svou přezývku jen tak náhodou

Jeden psí rok není sedm lidských. DNA ukázala, že psi stárnou mnohem podivnějším způsobem

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ