Proč je tak těžké spočítat hmyz? Naše planeta je plná tvorů, kteří vědě pořád unikají

Nová studie odhaduje, že na Zemi může žít 14 až 20 milionů druhů hmyzu. To je několikanásobně víc než starší odhady kolem šesti milionů. A i kdyby se budoucí čísla upravila, hlavní zpráva zůstává: hmyzí svět známe jen z malé části.

Problém číslo jedna: hmyz je malý

Velká zvířata se počítají snadněji, protože zanechávají velké stopy. Jsou vidět na kamerách, mají nory, hlas, kosti, trus, teritorium. Hmyz může být dlouhý pár milimetrů, žít v listí, půdě, kůře stromu, koruně pralesa nebo uvnitř těla jiného živočicha.

Některé druhy se objeví jen krátce v roce. Jiné mají larvu na úplně jiném místě než dospělce. Další vypadají jako téměř totožné kopie příbuzných druhů. Pro běžného člověka „malá muška“. Pro odborníka možná několik druhů, které se rozeznají jen podle mikroskopického znaku nebo DNA.

Planeta bezejmenných tvorů. Nová studie naznačuje, že většinu hmyzího světa jsme ještě ani neobjevili

Problém číslo dvě: planeta není rovnoměrná

Hmyz není rozdělený po Zemi jako mouka po vále. Tropické lesy, horská údolí, ostrovy, mokřady nebo koruny stromů mohou ukrývat extrémně odlišné společenství. Jedna past na jednom místě neřekne, co žije o pár kilometrů dál, natož v jiném typu lesa.

Právě proto je tak cenná dlouhodobě sledovaná oblast Guanacaste v Kostarice. Vědci tam sbírali obrovské množství vzorků v různých prostředích a díky tomu mohli lépe odhadnout, kolik druhů uniká i intenzivnímu průzkumu.

Problém číslo tři: jméno není samozřejmost

Najít tvora ještě neznamená vědecky ho popsat. Druh potřebuje porovnání s existujícími sbírkami, genetická data, morfologii, odborníka, publikaci, typový exemplář a čas. A právě čas je problém. Druhů je mnohem víc než lidí, kteří je umí rozpoznat a pojmenovat.

Tomu se říká taxonomická mezera. Planeta je plná organismů, které existují biologicky, ale neexistují administrativně. Nemají jméno, mapu, ochranu ani historii v databázích.

Neznámý neznamená nedůležitý

Tady se počítání mění v ochranářský problém. Pokud druh nemá jméno, těžko zjistíme, zda mizí. Pokud nevíme, kde žije, nevíme, co ho ohrožuje. A pokud nevíme, jak zapadá do ekosystému, může jeho ztráta působit nenápadně — dokud nezačne chybět.

Hmyz tedy není jen číselná hádanka. Je to připomínka, že i ve světě satelitů a genetických databází žijeme na planetě, jejíž nejpočetnější obyvatelé nám stále unikají mezi prsty.

Vypadá roztomile, ale vyrůstá jako malý vetřelec: nosatec žaludový má životní cyklus jako z přírodního thrilleru

Komáři a další živočišné druhy, které by mohly lidstvo vyhladit – a překvapivě rychle

Parazitoidní vosičky: malí vetřelci, kteří mění naše chápání biodiverzity

DNA barcoding: jak dát jméno tvorům, kteří vypadají skoro stejně

Z našich ekosystémů postupně mizí druhy, o kterých jsme často netušili, že je potřebujeme - ba ani to, že existují. Důsledky ale mohou být hrozivé

Planeta bezejmenných tvorů. Nová studie naznačuje, že většinu hmyzího světa jsme ještě ani neobjevili

^{Zdroje: PNAS – Constructing a lower-bound estimate of the global number of insect species [1], Cornell Chronicle – There may be 3 times as many insect species than previously thought [2], Mora et al. – How Many Species Are There on Earth and in the Ocean? [3], Stork – How Many Species of Insects and Other Terrestrial Arthropods Are There on Earth? [4], img ai generated}