Jmenuje se Área de Conservación Guanacaste. Leží v severozápadní Kostarice a právě odtud pochází data, která pomohla vědcům odhadnout, že na Zemi může žít 14 až 20 milionů druhů hmyzu. Ne šest milionů, jak se dlouho předpokládalo. Možná až třikrát víc.
Není to náhoda. Guanacaste není jen hezká chráněná oblast. Je to místo, kde se příroda sleduje dlouho, systematicky a s trpělivostí, kterou běžná věda často nemá čas dovést do takové hloubky.
Tři světy v jedné krajině
Síla Guanacaste je v tom, že na relativně omezeném prostoru spojuje různé typy tropického prostředí: suchý les, deštný les i mlžný les. Pro člověka jsou to jen různé odstíny zeleně. Pro hmyz jsou to úplně jiné vesmíry.
Jiná vlhkost, jiné rostliny, jiná teplota, jiní hostitelé, jiné sezóny. Druh, který žije v jednom údolí nebo v jednom typu lesa, nemusí být vůbec přítomný o kus dál. A právě to je důvod, proč se hmyz tak špatně počítá. Nestačí projít les a říct: hotovo. Každá vrstva krajiny může mít vlastní skrytý katalog života.
V Guanacaste se proto sbíralo ve velkém. Vědci využívali mimo jiné Malaise pasti, stanové sítě, do kterých nalétává hmyz. Zní to jednoduše, ale v praxi jde o obrovský proud vzorků. Nová studie pracovala s více než 1,6 milionu tropických hmyzích exemplářů a z hlavních pastí získala desítky tisíc druhů.
To není sbírání broučků. To je inventura světa.
Housenky, vosičky a trpělivost
Guanacaste je známá také dlouhodobým výzkumem housenek, jejich hostitelských rostlin a parazitoidů. To je důležité, protože mnoho druhů nejde dobře poznat jen jako dospělce zachyceného v pasti. Často potřebujete vědět, z jaké housenky vzešel, na jaké rostlině žila a co z ní nakonec vylezlo.
Ano, někdy z housenky vyletí dospělý motýl. Jindy parazitoidní vosička, která v ní předtím dokončila svůj velmi temný životní cyklus.
Právě tyto vztahy jsou pro biodiverzitu zásadní. Příroda není seznam druhů. Je to síť. Rostlina, housenka, vosička, predátor, houba, mikroklima. Když znáte jen jedno jméno, neznáte příběh.
Dlouhodobý výzkum v Guanacaste je cenný tím, že se pokouší zachytit právě příběhy, ne jen exempláře.
Proč jedna oblast pomohla odhadnout celý svět
Samozřejmě, z jedné kostarické oblasti nelze jednoduše říct, kolik hmyzu žije na celé planetě. Autoři studie proto postupovali opatrně. Nejprve odhadli, kolik druhů hmyzu může žít přímo v Guanacaste. Potom srovnávali tamní rozmanitost s globální rozmanitostí jiných skupin, například stromů, ptáků, žab nebo některých můr.
Nejde o dokonalou kosmickou váhu. Je to statistický most z dobře prozkoumaného místa k málo prozkoumané planetě.
A právě dobře prozkoumané místo je klíč. Kdyby vědci vzali náhodný kus tropického lesa a pár týdnů tam chytali hmyz, výsledek by byl slabý. Guanacaste má ale za sebou desítky let sběru, genetického barcodingu, terénní práce a taxonomické kontroly. Díky tomu se z ní stalo okno, kterým lze nahlédnout do mnohem větší tmy.
Místo, které učí pokoře
Na Guanacaste je fascinující, že ukazuje dvě věci najednou. Zaprvé: když chráníme krajinu dlouhodobě, vzniká prostor pro poznání, které by jinak nebylo možné. Zadruhé: i na jednom z nejlépe sledovaných míst tropického světa pořád nacházíme víc, než jsme čekali.
To je trochu znepokojivé. Pokud takhle hluboký výzkum stále odhaluje obrovské neznámo, co teprve místa, kde se nesbírá systematicky, kde mizí lesy a kde druhy nemají ani šanci dostat se do pasti, natož do vědeckého popisu?
Kostarika v tomto příběhu není exotická kulisa. Je to připomínka, že planeta se nedá pochopit z dálky. Někdy musíte stát v lese, den za dnem vybírat pasti, odchovávat housenky, zapisovat rostliny, číst DNA a přijmout, že jeden list může být složitější, než se zdá.
Guanacaste není laboratoř proto, že by přírodu zavřela pod sklo. Je laboratoř proto, že jí dala čas.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Další témata z vědy, historie a přírody najdete na Kód Enigma.
Zdroje: PNAS – Constructing a lower-bound estimate of the global number of insect species [1], Cornell Chronicle – There may be 3 times as many insect species than previously thought [2], Área de Conservación Guanacaste – official site [3], Janzen & Hallwachs – DNA barcoding the Lepidoptera inventory of a large complex tropical conserved wildland [4], Diversity – Forty-Five Years of Caterpillar Rearing in Area de Conservación Guanacaste [5], img ai generated
