Díky pokroku v oblasti genetického inženýrství oznámili vědci zásadní krok k jeho návratu – poprvé úspěšně vypěstovali zárodečné buňky potřebné pro vytvoření nových jedinců.
Dront mauricijský, známý jako dodo, vyhynul kolem roku 1681 v důsledku lovu a invazivních druhů zavlečených evropskými osadníky. Od té doby se stal symbolem lidského vlivu na přírodu i varováním před nenávratnými ztrátami biodiverzity. Možnost jeho návratu fascinuje biology i veřejnost už desítky let.
Genetický průlom: zárodečné buňky a editace DNA
Společnost Colossal Biosciences oznámila, že se vědcům podařilo poprvé vypěstovat ptačí zárodečné buňky – tedy prekurzory spermií a vajíček. Tyto buňky budou geneticky upraveny tak, aby nesly znaky původního doda. Následně mají být přeneseny do geneticky editovaných slepic, které budou fungovat jako „náhradní matky“. Tento krok otevírá cestu k vytvoření prvních jedinců nového dronta.
Návrat na Mauricius: plán na 5–7 let
Podle výzkumného týmu by se první ptáci mohli objevit ve volné přírodě do 5–7 let. Cílem není jen vytvořit několik jedinců, ale postupně vybudovat populaci o tisících jedincích, kteří by si udrželi genetickou variabilitu nutnou pro přežití. Mauricius je přitom připraven stát se jejich novým i původním domovem.
Kritici upozorňují, že návrat vyhynulého druhu s sebou nese mnoho neznámých. Jak se budou nově vytvoření ptáci chovat v dnešním ekosystému, který se od 17. století výrazně změnil? A je etické investovat obrovské prostředky do „oživování“ dávno zaniklých druhů, místo aby se chránily ty, které jsou dnes na pokraji vyhynutí? Tyto otázky zůstávají před vědci i společností.
Symbol naděje i varování
Přestože projekt vyvolává kontroverze, návrat doda by byl historickým milníkem. Nejen technologickým úspěchem, ale i symbolem, že lidstvo se snaží napravit alespoň část škod, které přírodě způsobilo. Dodo tak může být zároveň připomínkou i inspirací, že ochrana přírody je důležitější než kdy dřív.
Zdroje: The Guardian, Axios, Interesting Engineering, Colossal.com, Wikipedia