• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Příroda

Co má společného člověk a chobotnice? Biologové přichází s překvapivým odhalením

Chobotnice působí jako tvorové z úplně jiného světa – mají osm chapadel, tři srdce a modrou krev. Přesto nás s nimi spojuje víc, než bychom čekali.

21. 9. 2025

Nový výzkum ukazuje, že způsob, jakým chobotnice používají svá chapadla, se v mnohém podobá tomu, jak lidé zacházejí se svýma rukama.

Chobotnice mají osm chapadel, z nichž každé obsahuje stovky přísavek. Přesto se při pohybu a manipulaci nechovají chaoticky – chapadla mají své „specializace“. Vědci zjistili, že jednotlivá chapadla často přebírají specifické role, podobně jako když lidé používají dominantní ruku pro jemné činnosti a druhou pro podporu.

Podobnost s lidskou motorikou

Výzkum ukázal, že chobotnice využívají určitá chapadla častěji při sběru potravy, zatímco jiná spíše při stabilizaci nebo přitahování objektů. Tento princip připomíná lidské rozdělení práce mezi levou a pravou rukou. I když jejich nervový systém funguje jinak než náš, výsledkem je efektivní „dělení práce“.

Nervový systém rozptýlený po těle

Na rozdíl od lidí nemají chobotnice centrální mozek, který by vše řídil. Až dvě třetiny jejich neuronů se nacházejí přímo v chapadlech. To znamená, že chapadla mohou samostatně reagovat na podněty a rozhodovat o pohybu – podobně jako kdyby naše ruce a prsty měly vlastní „mini-mozky“.

pexels-adchristiano-13851800

Evoluce ukazuje cestu k inteligenci

To, že tak odlišní tvorové jako lidé a chobotnice vyvinuli podobné způsoby manipulace s objekty, ukazuje, že evoluce může vést k obdobným řešením. Tato tzv. konvergentní evoluce odhaluje, jak univerzální je potřeba efektivně pracovat s prostředím – ať už máte dvě ruce, nebo osm chapadel.

Fascinující lekce z podmořského světa

Studium chobotnic pomáhá nejen lépe porozumět jejich inteligenci, ale i inspirovat vývoj robotiky. Chapadla, která dokáží kombinovat sílu a jemnost, jsou předlohou pro konstrukci flexibilních robotických ramen využívaných v medicíně i průmyslu.

Chobotnice jsou často vnímány jako bizarní mimozemšťané oceánů, ale jejich chování ukazuje překvapivou podobnost s námi. To, že i ony dělí „práci rukou“ podobně jako lidé, je důkazem, že princip efektivity je v přírodě univerzální.

Zdroje: Science Alert, Nature.com, National Geographic, Foto: Pexels.com

Nejnovější články

Místo, které milují reklamní agentury: bolivijský Salar de Uyuni se mění v obří zrcadlo pro modelky i luxusní auta

Jak James Webb „rozřezává“ mlhoviny: Infrared jako nástroj kosmické patologie

Kolik kombinací má Rubikova kostka? Číslo je tak velké, že ho lidský mozek téměř nepochopí

Muž, který oklamal Hitlera téměř profesionální armádou špionů. Měla jedinou chybu: ani jeden z jejích členů nikdy neexistoval

Komu vděčíme za víkend: dvoudenní odpočinek, který dnes považujeme za samozřejmost, vznikl teprve před sto lety

Nejčtenější články

Nejslavnější hlavolam světa vznikl omylem. Ernő Rubik původně řešil úplně jiný problém

Prádlo jako šifra: Zapomenutý příběh Anny Strong a tajné sítě George Washingtona

Jak železnice donutila svět synchronizovat hodinky: fascinující příběh vzniku časových pásem, který v učebnicích nenajdete

Kolik kombinací má Rubikova kostka? Číslo je tak velké, že ho lidský mozek téměř nepochopí

Muž, který oklamal Hitlera téměř profesionální armádou špionů. Měla jedinou chybu: ani jeden z jejích členů nikdy neexistoval

Příroda

Sloni mají jména: vědci zjistili, že se oslovují podobně jako lidé

‚Hned se vrátím, miláčku.‘ Jak kočka rozumí času – a proč se nám zdá, že má hodinky v břiše

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ