Obrazy, které jsme považovali za fikci
Když se člověk vrátí k některým filmům posledních desetiletí, je těžké přehlédnout, jak silně pracovaly s představou města. Nešlo jen o pozadí děje. Město bylo vždy aktivní součástí příběhu.
V jednom případě sterilní, řízené, téměř neviditelné. V jiném přetížené, živé, vrstvené do nekonečné výšky. Jindy stylizované tak, aby bylo čitelné na první pohled — kontrastní, ostré, až nepřirozeně jasné.
Tyhle světy jsme vnímali jako estetiku. Jako vizuální jazyk, který nemá s realitou mnoho společného. Jenže to byla chyba.
Matrix: město jako systém
V Matrixu nebyla architektura jen kulisou. Byla součástí systému, který řídil realitu samotnou. Prostor nebyl pevně daný, ale definovaný pravidly, která bylo možné změnit.
Dlouho to působilo jako čistá filozofie.
Dnes se ale objevuje něco, co tenhle princip připomíná překvapivě přesně. Města začínají existovat ve formě digitálních modelů, které zachycují jejich fungování v reálném čase. Doprava, energie, pohyb lidí — všechno lze simulovat, testovat a upravovat.
Ne proto, aby vznikla iluze.
Ale aby bylo možné realitu předem pochopit.
Město se tak poprvé chová jako systém, který lze analyzovat a měnit ještě předtím, než se projeví jeho důsledky.
Pátý element: vertikální svět
Ve Pátém elementu se město nerozprostírá do stran. Roste nahoru. Doprava se přesouvá do výšky, vrstvy se překrývají a prostor se násobí.
Dlouho šlo o vizuální nadsázku.
Jenže současná města narážejí na limity prostoru. Rozšiřování do šířky přestává být udržitelné a tlak na efektivní využití místa roste. Výsledkem je návrat k vertikalitě — ne jako estetickému prvku, ale jako nutnosti.
Víceúrovňové dopravní systémy, budovy kombinující různé funkce, infrastruktura, která funguje v několika vrstvách současně. Město se začíná skládat nad sebou, ne vedle sebe.
Ne tak dramaticky jako ve filmu.
Ale dostatečně na to, aby se princip změnil.
Sin City: prostor, který musí být čitelný
Sin City pracovalo s extrémní stylizací. Černá a bílá, ostré kontrasty, minimum detailů. Každý prostor byl okamžitě srozumitelný.
Na první pohled to s realitou nemá nic společného.
Jenže právě čitelnost prostoru se stává jedním z klíčových témat současné architektury. Ve městech, která jsou čím dál složitější, roste potřeba orientace, bezpečí a intuitivního pohybu.
Světlo, kontrast, otevřenost, jasné linie — to všechno dnes není jen otázkou estetiky. Je to způsob, jak lidem umožnit pochopit prostor bez přemýšlení.
Stylizace se mění ve funkci.
Blade Runner: město jako organismus
Svět Blade Runnera byl chaotický, přeplněný a neustále v pohybu. Nebyl dokonale navržený. Spíš působil, jako by se vyvíjel sám. A právě tohle je možná nejpřesnější představa budoucnosti.
Moderní města se stále méně podobají statickým plánům. Ovlivňuje je klima, ekonomika, migrace, technologie. Reagují na změny, které nelze plně kontrolovat.
Začínají fungovat jako organismy.
Ne proto, že by to někdo naplánoval.
Ale protože jinak to nejde.
Co se změnilo
Filmy pracovaly s představivostí. S extrémem, který měl být vizuálně silný.
Dnešní architektura pracuje s daty. S informacemi, které ukazují, jak se lidé skutečně pohybují, co potřebují a jak reagují na prostor.
Výsledek ale vede ke stejnému místu. Město přestává být pevně danou strukturou. Stává se něčím, co lze upravovat, testovat a postupně přetvářet. Ne jako kopie filmových světů. Ale jako jejich nečekané naplnění.
To nejdůležitější přichází teď
Hollywood si představoval města budoucnosti pomocí obrazů. Dnešní svět je začíná vytvářet pomocí simulací.
A právě tady a teď se něco zásadně mění. Protože pokud lze město nejdřív "bez rizika" a s výrazně nižšími náklady otestovat, upravit a optimalizovat ještě předtím, než vznikne, znamená to jediné: Realita už není první verzí.
V dalším díle seriálu MĚSTA BUDOUCNOSTI se podíváme na to, co se stane ve chvíli, kdy se město přestane navrhovat na papíře a začne vznikat v prostředí, kde se v něm lidé mohou pohybovat ještě předtím, než existuje. V prostoru, který není vidět — a přesto začíná rozhodovat o tom, jak bude vypadat svět kolem nás. Vychází už 13. května.
Zdroje: Research Gate: Robotic technology and artificial intelligence in the process of creating artworks from waste materials: The role of circular design, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University, DOI:10.58278/0.2025.74; Exploring Light Permeability of Rammed Earth Blocks with Recycled Glass, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University, Salih Özdemir, Imperial College London, Orkan Zeynel Güzelci, University of Porto, Sema Alaçam, Istanbul Technical University, DOI:10.5755/j01.sace.37.1.37037; Applications of Artificial Intelligence in Landscape Architecture: Evaluation of the Ecological Performance of AI-Generated Landscape Designs Based on SITES Criteria, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University; Generating Landscape Layouts with GANs and Diffusion Models, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University, Hayriye Esbah Tuncay, Istanbul Technical University, Mustafa Koc, Istanbul Technical University, DOI:10.14627/537752013
