• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Z našich ekosystémů postupně mizí druhy, o kterých jsme často netušili, že je potřebujeme - ba ani to, že existují. Důsledky ale mohou být hrozivé

Na vyhynutí velkého zvířete si lidé umějí představit smutek. Poslední nosorožec. Poslední tygr v krajině. Poslední pták svého druhu, který zpívá do prázdna. Jenže u hmyzu může být ztráta mnohem tišší. Žádná fotografie posledního jedince. Žádné jméno v učebnici. Žádný nekrolog. Jen prázdné místo v ekosystému, o kterém jsme nevěděli, že tam bylo.

16. 7. 2026

Nový odhad, podle kterého může na Zemi žít 14 až 20 milionů druhů hmyzu, zvětšuje nejen úžas nad přírodou, ale i problém. Pokud jsme většinu hmyzích druhů ještě nepopsali, nemůžeme přesně vědět, kolik jich ubývá.

Bezejmenný druh se ztrácí snadno

Ochrana přírody stojí na znalosti. Musíme vědět, že druh existuje, kde žije, co potřebuje a proč mizí. U hmyzu ale často chybí všechno najednou. Druh nemá jméno, mapu výskytu, dlouhodobé záznamy ani člověka, který by sledoval jeho osud.

Když zmizí nápadný motýl, někdo si toho může všimnout. Když zmizí drobná parazitoidní vosička v tropickém lese, možná po ní nezůstane ani řádek v databázi. Přitom mohla regulovat konkrétní housenky, být součástí složité potravní sítě nebo záviset na rostlině, která sama začíná ustupovat.

Hmyzí úbytek není jednoduchý příběh

Pojem „hmyzí apokalypsa“ zní silně, ale je potřeba s ním zacházet opatrně. Hmyz nemizí všude stejně, všechny skupiny nereagují stejně a některé populace mohou lokálně i přibývat. Přesto existují vážné důkazy, že mnoho hmyzích populací je pod tlakem.

Hlavní viníci se opakují: ztráta přirozených stanovišť, intenzivní zemědělství, pesticidy, světelné znečištění, invazní druhy a klimatická změna. U specializovaných druhů stačí málo. Zmizí hostitelská rostlina, změní se mikroklima, krajina se poseká v nesprávný čas — a celý nenápadný životní cyklus se přeruší.

Problém, který se špatně měří

U savců a ptáků máme často dlouhé řady pozorování. U hmyzu je situace horší. Když dnes v pasti najdeme méně jedinců než dřív, ještě musíme vědět, zda se změnilo počasí, roční doba, metoda sběru, okolní krajina, nebo skutečně populace. A u druhů, které nikdy nikdo nepojmenoval, se nemáme ani čeho chytit.

Právě proto jsou dlouhodobé datové sady, jako ta z kostarické oblasti Guanacaste, tak cenné. Nejde jen o inventuru. Jde o časovou stopu, která může ukázat, zda se druhy přesouvají, ubývají nebo mizí z míst, kde dřív byly.

Nejde o hmyz. Jde o síť

Hmyz není dekorace přírody. Opyluje, rozkládá, loví, slouží jako potrava, reguluje jiné druhy a propojuje rostliny s půdou, ptáky i savci. Když mizí neznámé druhy, nemizí jen malé organismy. Mizí vztahy.

Největší strach tedy není z toho, že neznáme všechna jména. Jména jsou lidská věc. Horší je, že neznáme vazby. A ty se mohou trhat dávno předtím, než pochopíme, co vlastně držely.

Proč je tak těžké spočítat hmyz? Naše planeta je plná tvorů, kteří vědě pořád unikají

Komáři a další živočišné druhy, které by mohly lidstvo vyhladit – a překvapivě rychle

Parazitoidní vosičky: malí vetřelci, kteří mění naše chápání biodiverzity

BIZARNÍ MUTACE: Thajský pavouk je z jedné strany samec, z druhé samice. Vědci objevili gynandromorfa

Brouci nejsou jediní králové hmyzí rozmanitosti

Vypadá roztomile, ale vyrůstá jako malý vetřelec: nosatec žaludový má životní cyklus jako z přírodního thrilleru

Nejděsivější hmyz světa: Jestli se bojíte cvrčků, z Obří wety zkameníte hrůzou

Jako bratři v triku ...ale DNA říká něco jiného. Jak je to vůbec možné, pane Darwine?


Zdroje: PNAS – Constructing a lower-bound estimate of the global number of insect species [1], Cornell Chronicle – There may be 3 times as many insect species than previously thought [2], Science – Meta-analysis reveals declines in terrestrial but increases in freshwater insect abundances [3], Biological Conservation – Worldwide decline of the entomofauna: A review of its drivers [4], img ai generated

Nejnovější články

Kvantový počítač zvládl za 15 minut úlohu mimo dosah klasických strojů. Teď vědci řeší těžší problém: jak poznat, že si výsledek nevymyslel

Leap Castle: Irský hrad, kde se legenda o duchách opírá o skutečné vraždy, krev a lidské kosti

Před 1,4 milionu let šlo po břehu jezera osm našich příbuzných. Jejich obří stopy teď vytvořily nový problém

Pod zemí může pracovat obří továrna na vodík. Stačí železná hornina, voda, teplo a správné pukliny

Stačí, aby vás druhý začal napodobovat. Kuřáci v experimentu vykouřili dvakrát víc cigaret

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Zapomeňte na Niagáru: největší vodopád světa neleží na souši. Skrytý oceánský kolos ovlivňuje klima celé planety

Jak vypadá svět bez magnetického pole: vědci simulovali katastrofu, která nás může potkat

Co by se stalo, kdyby lidé nepotřebovali spánek: vědecká odpověď na otázku, která mění svět

AI si hraje na boha. Navrhuje proteiny, které příroda nikdy nevytvořila

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ