Už samotné množství lidských ostatků bylo neobvyklé. Pak archeologové začali počítat zuby. Na lokalitě jich našli přibližně čtyři tisíce. Některé hroby obsahovaly mnohem více lidí, než je pro podobná pohřebiště v Kolumbii běžné, a dodnes není jasné, proč byly právě zuby shromážděny v tak mimořádném množství. Kolumbijský supermarket jsme sice stále nenašli. Archeologie si ale očividně našla jinou cestu, jak se nám připomenout.
Místo školy se nejdřív muselo řešit pohřebiště
Nález pochází z lokality La Leona v obci Cajamarca v departementu Tolima. Práce souvisely s výstavbou školy financované kolumbijským ministerstvem školství a do projektu byli zapojeni pracovníci společnosti Crepes & Waffles.
Po objevení prvních hrobů se na místo dostali odborníci na archeologii a konzervaci, kteří postupně zdokumentovali čtrnáct pohřebních struktur, lidské ostatky, keramiku, textilie a další materiál. Analýzy ukázaly, že místo nebylo použito k pohřbívání pouze jednou. Lidé se sem vraceli v různých obdobích, což naznačuje dlouhodobý symbolický význam lokality.
Nejpřekvapivější byla struktura samotných pohřbů. Podle archeoložky Maríi Pauly Álvarez obsahuje v Kolumbii běžný hrob často jednoho, dva nebo několik málo zemřelých. Některé hroby v La Leoně však obsahovaly mnohem větší počet lidí a vedle kosterních pozůstatků také mimořádné množství samostatných zubů.
Právě kombinace kolektivních pohřbů a zubů otevírá otázku, zda zde probíhal specifický druh sekundárního pohřbívání nebo jiného funerálního rituálu. Z dostupných výsledků zatím nelze říct přesně jakého.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zuby mohou přežít tam, kde jiné části člověka zmizí
Pro archeology jsou zuby mimořádně cenné. Jejich sklovina patří k nejodolnějším materiálům lidského těla a dokáže přežít podmínky, v nichž se jiné biologické tkáně dávno rozpadnou. Zuby navíc mohou nést informace o věku člověka, zdravotním stavu, stravě, původu i prostředí, v němž vyrůstal.
V La Leoně už analýza izotopů a dalších markerů v lidských pozůstatcích ukázala, že zdejší předhispánské obyvatelstvo konzumovalo například kukuřici, arracachu a další rostliny, které se v regionu používají dodnes.
Čtyři tisíce zubů však představují něco jiného než obyčejný vedlejší produkt rozkladu několika těl. Archeologové sami upozorňují, že jejich množství je neobvyklé, a zatím pouze formulují otázky: patřily zuby lidem pohřbeným v jednotlivých hrobech? Byly ostatky přenášeny z jiných míst? Docházelo k opakovanému otevírání hrobů? Byly určité části těl záměrně oddělovány? Bez dalšího výzkumu by bylo předčasné vybrat jednu možnost.
Hroby nezmizely pod novou školou bez dokumentace
Tým vytvořil trojrozměrnou dokumentaci pohřebních struktur, konzervoval mimo jiné zachovaný funerální textil a materiál následně odborně přemístil a znovu uložil. Součástí projektu bylo také zpřístupnění výsledků místní komunitě a vytvoření vzdělávacích materiálů.
Nejde tedy o klasickou historku „bagrista něco našel a stavba pokračovala“. Lokalita byla archeologicky zdokumentována právě proto, aby bylo možné její informace zachovat i po změně využití prostoru.
A právě čtyři tisíce zubů zůstávají jednou z nejpodivnějších otázek. Víme, že zde lidé pochovávali své mrtvé déle než jednu generaci. Víme, že některé hroby byly neobvykle kolektivní. Nevíme ale ještě, proč se na jednom místě nahromadilo tolik částí lidského těla, které přežívají téměř všechno.
Věděli jste, že…
…zubní sklovina je nejtvrdší tkáň lidského organismu? Právě proto mohou zuby v archeologickém záznamu přežívat tisíce let a někdy zachovat informace i tam, kde se většina kostry rozpadla.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Arqueología y Patrimonio – Excavación arqueológica en el sitio La Leona, Cajamarca, Tolima [2], Noticias Caracol – Crepes & Waffles halló tumbas indígenas durante la construcción de una escuela en el Tolima [3], El Espectador – La historia de cómo Crepes & Waffles descubrió 14 tumbas mientras hacía un colegio [4], Crepes & Waffles – La Leona, arqueología para niños [5]. img AI generated
