Nová genetická analýza více než 260 000 lidí z Evropy a východní Asie odhalila překvapivou souvislost mezi střevní motilitou – tedy rychlostí, s jakou potrava prochází trávicím traktem – a metabolismem vitamínu B1, známého také jako thiamin.
Co je střevní motilita a proč na ní záleží
Střevní motilita označuje rytmus pohybů střev, které posouvají potravu trávicím traktem. Pokud je příliš pomalá, vzniká zácpa. Pokud příliš rychlá, může vést k průjmu.
Problémy s motilitou stojí v jádru řady běžných obtíží – od syndromu dráždivého tračníku až po chronickou zácpu.
Biologické mechanismy, které tento „vnitřní metronom“ řídí, jsou však překvapivě složité. Dosud se vědci soustředili především na roli nervového systému, žlučových kyselin nebo střevního mikrobiomu.
Nyní se do centra pozornosti dostává i vitamín B1.
Genetická stopa vede k thiaminu
Vědci analyzovali genetické varianty spojené s rychlostí střevního průchodu. Nečekaně zjistili, že několik z nich souvisí s geny zapojenými do aktivace a transportu thiaminu.
V následné analýze téměř 100 000 účastníků britské databáze UK Biobank se navíc ukázalo, že vyšší příjem vitamínu B1 ve stravě souvisel s odlišnou frekvencí stolice.
Zjednodušeně řečeno: genetika metabolismu thiaminu může hrát roli v tom, jak často chodíme na toaletu. To ale neznamená, že suplementace automaticky vše vyřeší.
Co vlastně vitamín B1 dělá?
Thiamin je esenciální mikronutrient, který pomáhá tělu přeměňovat potravu na energii. Najdeme ho v celozrnných obilovinách, mase, rybách nebo luštěninách.
Jeho role ve střevech a ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu se teprve začíná zkoumat. Některé studie naznačují, že může ovlivňovat zánětlivé procesy ve střevní sliznici.
V roce 2020 například klinická studie ukázala, že vysoké dávky vitamínu B1 zlepšily některé symptomy chronické únavy u pacientů se zánětlivým onemocněním střev (IBD).
Personalizovaná výživa budoucnosti?
Zásadní je, že efekt vitamínu B1 se může lišit podle genetické výbavy. U lidí s určitými genetickými variantami byl vztah mezi příjmem thiaminu a frekvencí stolice výraznější než u ostatních.
To otevírá možnost, že v budoucnu by výživa mohla být cílenější – tedy přizpůsobená konkrétním genetickým predispozicím. Zatím je ale výzkum v počáteční fázi.
Než sáhnete po doplňcích
Autoři studie sami upozorňují, že jde o genetickou asociaci, nikoli o důkaz přímé léčby. Další laboratorní a klinické studie budou muset potvrdit, zda suplementace thiaminem skutečně dokáže cíleně upravit střevní motilitu.
Prozatím tedy platí staré dobré doporučení: pestrá strava, dostatek vlákniny, hydratace a pohyb. A pokud potíže přetrvávají, konzultace s lékařem.
Co si z toho odnést?
Možná víc, než by se zdálo.
To, co považujeme za banální každodenní funkci, je výsledkem složité souhry genetiky, nervové regulace, mikrobiomu i mikronutrientů.
A někdy může i obyčejný vitamín skrývat roli, kterou jsme dosud přehlíželi.
Zdroje: Science Alert, National Library of Medicine, img ai generated leonardo ai
