• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Zajímavosti

Mysleli si, že je to dekorace do zahrady. Ve skutečnosti drželi 1 900 let starý římský náhrobek

Když člověk upravuje starou zahradu, obvykle najde rozbitý květináč, zrezivělý hřebík nebo zapomenutou sošku trpaslíka. Jen málokdo ale čeká, že zpod hlíny vytáhne římský náhrobek starý téměř dvě tisíciletí.

27. 2. 2026

Přesně to se stalo manželskému páru v historické čtvrti Carrollton v americkém New Orleansu. Napůl zarostlý mramorový kámen s latinským nápisem působil na první pohled jako dekorace – možná stylová napodobenina antiky, jakých se prodává bezpočet.

Jenže něco na něm nesedělo.

Latinská formule, která upoutala antropoložku

Na kameni bylo vytesáno „Dis Manibus“ – „duchům zesnulých“. V římské pohřební tradici šlo o běžnou formuli, která se objevovala na náhrobcích po celém území někdejší římské říše. Pro Daniellu Santoro, antropoložku, která v domě žije, to byl moment, kdy zbystřila.

„Když uvidíte latinský nápis, víte, že to nebude běžná zahradní dekorace,“ uvedla podle agentury AP. Místo aby kámen vrátila do záhonu, obrátila se na odborníky.

Jméno z dávné říše

Archeologové rychle rozpoznali, že nejde o repliku, ale o autentický římský funerární kámen. Další překlad odhalil příběh muže jménem Sextus Congenius Verus, thrácký voják římské armády.

Náhrobek uváděl, že zemřel ve věku 42 let po 22 letech vojenské služby. Jeho památku nechali vytesat dědicové – Atilius Carus a Vettius Longinus.

Kámen tak připomínal muže, který sloužil říši před zhruba 1 900 lety. A nyní ležel v americké zahradě, tisíce kilometrů od místa svého původu.

ROMAN-HEADSTONE-IN-CARROLLTON-4-scaled-e1758294904894-1920x1080foto Preservation Resource Center of New Orleans

Z Itálie do Louisiany

Pátrání ukázalo, že kámen nebyl neznámý. Na počátku 20. století byl součástí sbírek Národního archeologického muzea v italské Civitavecchii – přístavním městě nedaleko Říma.

Muzeum bylo během druhé světové války těžce poškozeno spojeneckým bombardováním v letech 1943–1944. Řada artefaktů byla zničena nebo zmizela. Náhrobek Sexta Congenia Vera patřil mezi ztracené předměty. Rozměry i popis v muzeálních záznamech přesně odpovídaly kameni nalezenému v New Orleansu.

Válečný suvenýr?

Jak se římský náhrobek dostal z bombardované Itálie do amerického předměstí?

Podle dostupných informací patřil dříve Charlesi Paddockovi Jr., americkému vojákovi sloužícímu v Itálii během druhé světové války. Je možné, že si jej přivezl jako válečný suvenýr – praxe, která tehdy nebyla výjimečná.

Po jeho smrti kámen zůstal v rodině. Nová majitelka domu jej vnímala spíš jako kuriózní dekoraci. „Myslela jsem, že je to umělecký předmět,“ uvedla později. „Netušila jsem, že je to relikvie stará dva tisíce let.“

Návrat domů

Více než osmdesát let po bombardování je nyní kámen připraven k návratu do Itálie. Repatriaci koordinuje americká jednotka FBI zaměřená na zločiny s uměním.

Sextus Congenius Verus tak po téměř dvou tisících letech znovu překoná hranice – tentokrát opačným směrem.

Jeho náhrobek přežil rozpad římské říše, dvě světové války i desetiletí zapomnění.

A připomněl, že i obyčejný kámen v zahradě může skrývat příběh, který začal dávno předtím, než vznikly samotné Spojené státy.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Alexandr Veliký: muž, který dobyl svět dřív, než stačil dospět

Když Caesar překročil Rubikon: okamžik, kdy se z jednoho kroku stal bod bez návratu

Muž, který by se do dnešních statistik vůbec nevešel: Nejbohatší člověk všech dob – Octavianus Augustus


Zdroj: Preservation Resource Center New Orleans, img ai generated leonardo ai, foto D. Ryan Gray

Nejnovější články

Na tyfus jsme skoro zapomněli. Dlouhá léta byl pod kontrolou, dnes ale znovu budí obavy. Objevují se kmeny, na které téměř žádná antibiotika nezabírají

Z cizinky, kterou očernili pomluvami o „sexu s koněm“, až na carský trůn: skutečný příběh Kateřiny Veliké

Má umělá inteligence morální odpovědnost? Od Aristotela k autonomnímu autu

Ruce hvězd na tepu dejin: jak to vypadá, když showbiznis a politika tančí tango bez příkras

Město pod nohama: 18 pater do tmy a tisíce lidí v podzemí. Proč vzniklo Derinkuyu?

Nejčtenější články

Máme skutečně svobodnou vůli? Neurověda zpochybňuje jeden z pilířů lidské identity

Válka pštrosů v roce 1932: Když australská armáda vyhlásila boj emuům – a neuspěla

Vstávat a myslet: Když je moc mnohem silnější, než si myslíme

Má umělá inteligence morální odpovědnost? Od Aristotela k autonomnímu autu

Z cizinky, kterou očernili pomluvami o „sexu s koněm“, až na carský trůn: skutečný příběh Kateřiny Veliké

Zajímavosti

10 šílených faktů na dnes, kterým sotva uvěříte (2): Voda není mokrá

10 šílených faktů na dnes, kterým sotva uvěříte (3): Mount Everest není nejvyšší horou planety

Co se stane s lidským mozkem při extrémní teplotě? Objev z Herculanea šokuje vědce

Chlupatí aktéři dějin: proč v krizových situacích často vítězí zvířecí instinkt nad lidskou logikou

Vstávat, jde se myslet… malinko: Když z dějin mizí města i lidé

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ