• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Medicína

Genetičtí duchové lidstva: DNA lidí, o kterých nemáme žádné fosilie

Když se mluví o lidské evoluci, většinou si představíme jasnou posloupnost druhů: Homo habilis, Homo erectus, neandertálci, my. Moderní genetika ale ukazuje, že skutečný příběh je mnohem chaotičtější. V našem genomu se totiž objevují stopy lidí, po kterých nezůstaly žádné kosti – jen genetické stíny, tzv. ghost lineages.

15. 1. 2026

Evoluce nebyla strom, ale propletená síť

Dlouho jsme lidskou evoluci chápali jako strom s jasnými větvemi. Každý druh se oddělil, vyvíjel se zvlášť a buď přežil, nebo vyhynul. Genetická data však tento model narušila.

Sekvenování DNA ukázalo, že křížení mezi různými lidskými liniemi bylo běžné, nikoli výjimečné. Neandertálci, denisované a moderní lidé si vyměňovali geny opakovaně. A právě při hledání těchto známých stop narazili vědci na něco nečekaného: genetické sekvence, které neodpovídají žádnému známému fosilnímu druhu.

Když DNA neodpovídá kostem

V roce 2020 publikoval tým genetických antropologů analýzu genomů západoafrických populací. Výsledky, zveřejněné v Science Advances, naznačily přítomnost DNA pocházející z neznámé archaické lidské populace, která se oddělila od hlavní linie před desítkami tisíc let.

Tito „duchové“ se pravděpodobně křížili s předky dnešních Afričanů zhruba ve stejné době, kdy se mimo Afriku mísili moderní lidé s neandertálci. Přesto po nich nemáme žádné fosilie – buď se nedochovaly, nebo je zatím neumíme rozpoznat.


MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Paradox lidského genomu: proč máme méně genů než pšenice – a přesto jsme složitější

leonardo-kino-xl-scientific-editorial-visualization-comparing-1

Další stopy z Asie

Podobné překvapení přišlo i z Asie. Analýzy starověké DNA z jihovýchodní Asie a Číny odhalily genetické signály, které nelze přiřadit denisovanům ani neandertálcům. V roce 2025 upozornily čínské výzkumné týmy na možnou existenci tzv. bazální asijské linie, která se oddělila velmi brzy po odchodu moderních lidí z Afriky.

Tyto nálezy naznačují, že mapa lidské evoluce je děravější, než jsme si mysleli. A že genetika dokáže odhalit existenci populací, o kterých archeologie zatím mlčí.

Proč po nich nemáme kosti

Existuje několik možných vysvětlení, proč po genetických „duších“ nezůstaly fosilie:

  • žili v oblastech, kde se kosti špatně zachovávají,

  • jejich populace byly malé a krátkodobé,

  • jejich kostry byly morfologicky podobné jiným skupinám a nebyly rozpoznány.

Genetika má v tomto ohledu výhodu. DNA se může zachovat tam, kde fosilie chybí – a navíc dokáže odhalit i velmi malé příspěvky do genomu.


MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zrychlené oblasti lidského genomu: co se v nás změnilo podezřele rychle

leonardo-kino-xl-scientific-editorial-visualization-of-dna-str-2

Mají ghost lineages nějaký význam dnes?

Zásadní otázka zní: jsou tyto genetické stopy jen historickou kuriozitou, nebo mají reálný dopad?

Některé studie naznačují, že geny zděděné od archaických populací mohly zvyšovat odolnost vůči nemocem, pomáhat adaptaci na místní klima, i ovlivňovat metabolismus nebo imunitní reakce.

Stejně jako u neandertálské DNA ale platí, že výhoda v minulosti nemusí být výhodou dnes. Některé archaické geny jsou spojovány i se zvýšeným rizikem autoimunitních onemocnění.

Evoluce jako zapomenutá spolupráce

Genetičtí duchové mění náš pohled na lidskou historii. Ukazují, že moderní člověk není čistým produktem jedné linie, ale mozaikou mnoha setkání, křížení a zaniklých větví.

Lidská evoluce nebyla pochodem vítězů, ale komplexní sítí vztahů, z nichž některé dnes dokážeme rekonstruovat už jen z genetických stop.

To, že nemáme fosilie, neznamená, že neexistovali. Genetické „ghost lineages“ připomínají, že náš původ je složitější a méně přehledný, než jsme si dlouho mysleli. A že genom je často spolehlivějším archivem než zemské vrstvy.

VŠE ZE SERIÁLU TAJEMNÝ GENOM

  • Paradox lidského genomu: proč máme méně genů než pšenice – a přesto jsme složitější

  • Proč evoluce zachovává vlastnosti, které zároveň škodí

  • Temný genom: proč 98 % naší DNA neurčuje, kým jsme – ale jak fungujeme

  • Záhada chromozomu Y: opravdu mizí, nebo jsme ho jen dlouho podceňovali?

  • Ztracené geny: co jsme museli vymazat z DNA, abychom se stali lidmi

  • Zrychlené oblasti lidského genomu: co se změnilo podezřele rychle

  • Genetičtí duchové lidstva: DNA lidí, o kterých nemáme žádné fosilie


Zdroje: Family Tree DNA - Unlocking Our Ancestry: The Fascinating Science of Ancient DNA Analysis [článek], Cibio - Ancient DNA & Population Genomics - ADNA [článek], Wiley Online Library - Pace and space in the practice of aDNA research: Concerns from the periphery, doi.org/10.1002/ajpa.24683, Science Direct - Evolving ancient DNA techniques and the future of human history, doi.org/10.1016/j.cell.2022.06.009, img ai generated Leonardo AI

Nejnovější články

Jádro (4.): Když si svět až příliš zvykne na možnost konce

AI prohledala 35 let dat z Hubblea. A našla stovky objektů, které jsme dosud přehlíželi

Masožravci mají vyšší šanci dožít se 100 let. Ale má to jeden háček

Kouř jako kód: Když lidé posílali binární zprávy dávno před elektřinou

Jádro (3.): Projekt Manhattan jako bod zlomu, studená válka a logika strachu, která ovládla planetu

Nejčtenější články

Jste psychopat? Vědci našli jasnou biologickou odlišnost v mozku lidí s psychopatickými rysy

Co vlastně znamená stárnutí na buněčné úrovni? Proč tělo nestárne rovnoměrně

AI prohledala 35 let dat z Hubblea. A našla stovky objektů, které jsme dosud přehlíželi

Masožravci mají vyšší šanci dožít se 100 let. Ale má to jeden háček

Kouř jako kód: Když lidé posílali binární zprávy dávno před elektřinou

Medicína

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Neustálé chutě a mlsání? Může za to hluk ve vaší hlavě, ne slabá vůle. Co s tím?

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ