• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Příroda

Když dorostou do tří metrů, přezbrojí. Vědci popsali zásadní proměnu zubů žraloků bílých

Žralok bílý působí jako dokonalý predátor od první chvíle, kdy jej spatříte pod hladinou. Tiché tělo, kontrastní zbarvení, pomalý pohyb ocasní ploutve. A pak – záblesk trojúhelníkových pilovitých zubů, které se staly symbolem vrcholového lovce oceánů.

27. 2. 2026

Jenže nový výzkum ukazuje, že tyto ikonické zuby nejsou po celý život stejné. Když žralok bílý doroste přibližně tří metrů délky, jeho chrup projde zásadní proměnou. Jako by se z lovce ryb stal specialista na mnohem větší a odolnější kořist.

Studie publikovaná v časopise Ecology and Evolution analyzovala téměř stovku čelistí žraloků bílých různého věku a velikosti. Výsledek? Zuby vyprávějí příběh jejich dospívání.

Čelist není jednotná zbraň

Vědci zjistili, že už v rámci jediné čelisti existuje jasné funkční rozdělení.

Prvních šest zubů na každé straně je relativně symetrických a trojúhelníkových. Jsou ideální pro uchopení, probodnutí nebo počáteční řez do kořisti. Fungují jako „impaktní“ zuby – ty, které přijmou sílu prvního kousnutí.

Za nimi se však tvar mění. Zuby jsou více protažené a připomínají čepele. Jsou přizpůsobené trhání a porcování masa. Dolní čelist má zuby vhodné k uchopení a držení, zatímco horní čelist je specializovaná na řezání a rozdělování tkáně.

Je to koordinovaný systém – ne náhodné uspořádání.

Zlom ve třech metrech

Nejvýraznější změna ale nepřichází mezi předními a zadními zuby. Přichází s růstem.

Mladí žraloci bílí se živí především rybami a hlavonožci. Jejich zuby jsou štíhlejší a často mají malé postranní výběžky u báze – tzv. cusplety. Ty pomáhají lépe uchopit kluzkou kořist.

Jakmile však žralok doroste přibližně tří metrů délky, cusplety mizí. Zuby se stávají širšími, silnějšími a výrazně pilovitými.

Tento moment odpovídá ekologickému zlomu. Dospívající jedinci začínají častěji lovit mořské savce – tuleně, lachtany nebo dokonce mladé velryby. Taková kořist vyžaduje jiný nástroj: místo přesného uchopení je potřeba řezná síla schopná proniknout silnou vrstvou tuku i svaloviny.

Žralok tak doslova „přezbrojí“.

Proč jsou žraloci evolučně starší než stromy

Neustálá výměna, ale s aktualizací designu

Žraloci přicházejí o zuby neustále. Nové se posouvají vpřed jako na pásu – zhruba každých několik týdnů.

Tato výměna neznamená jen náhradu opotřebovaných zubů. Umožňuje i postupnou změnu jejich tvaru v průběhu života. Evoluce tak pracuje nejen mezi druhy, ale i během jednoho jediného života.

Zuby se stávají záznamem vývojové etapy – biologickým deníkem predátora.

Víc než jen děsivý úsměv

Zjištění podtrhují, jak dynamický je vývoj vrcholových predátorů. Žralok bílý není statická „zbraň oceánu“. Je to organismus, jehož tělo se přizpůsobuje měnícím se nárokům.

Zuby, které v mládí sloužily k chytání ryb, by dospělému jedinci nestačily. A naopak.

Každý pilovitý okraj a každé zesílení báze odráží okamžik, kdy se z mladého lovce stává skutečný apex predátor.

A právě v těchto detailech – ne v dramatických útocích, ale ve změnách tvaru – se skrývá skutečná elegance evoluce.

Mýty o žralocích vs. realita biologie predátorů

Proč žraloci nepotřebují „dokonalost“, aby přežili

Mýty o žralocích vs. realita biologie predátorů

Nevysvětlená záhada oceánu: proč kosatky začaly zabíjet velké bílé žraloky?


Zdroje: National Geographic, Nature, Britannica, Atlantic White Shark Conservacy, Science Alert, Popular Science, img ai generated leonardo ai, foto wilimedia commons

Nejnovější články

I král tam musí. Rozsáhlá studie naznačuje, že pravidelnost stolice může ovlivňovat jeden konkrétní vitamín

Na tyfus jsme skoro zapomněli. Dlouhá léta byl pod kontrolou, dnes ale znovu budí obavy. Objevují se kmeny, na které téměř žádná antibiotika nezabírají

Mysleli si, že je to dekorace do zahrady. Ve skutečnosti drželi 1 900 let starý římský náhrobek

Z cizinky, kterou očernili pomluvami o „sexu s koněm“, až na carský trůn: skutečný příběh Kateřiny Veliké

Má umělá inteligence morální odpovědnost? Od Aristotela k autonomnímu autu

Nejčtenější články

Co o vašem zdraví skutečně prozradí plynatost? Intenzita, zápach i náhlá změna mají svůj význam

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Nevysvětlená záhada oceánu: proč kosatky začaly zabíjet velké bílé žraloky?

Máme skutečně svobodnou vůli? Neurověda zpochybňuje jeden z pilířů lidské identity

Válka pštrosů v roce 1932: Když australská armáda vyhlásila boj emuům – a neuspěla

Příroda

Co má společného člověk a chobotnice? Biologové přichází s překvapivým odhalením

‚Hned se vrátím, miláčku.‘ Jak kočka rozumí času – a proč se nám zdá, že má hodinky v břiše

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ