Proč zimní zvuky uklidňují — a někdy děsí: věda o tichu, větru a praskání ledu
Zima mění nejen krajinu, ale i způsob, jakým vnímáme zvuk. Některé zimní podněty v nás vyvolávají hluboký klid, jiné napětí nebo až fyzický neklid. Neurověda dnes dokáže vysvětlit, proč ticho, vítr nebo praskající led spouštějí tak rozdílné reakce — a proč je zima jedním z nejintenzivnějších akustických období roku.
Jak příroda přežívá pri extrémních teplotách: zvířata, která zvládnou mráz, jenž by lidské tělo zničil
Mráz je pro člověka hranicí života: zpomaluje krevní oběh, poškozuje buňky a v hlubokých teplotách zcela zastavuje funkce orgánů. Přesto existují zvířata, která dokážou přežít teploty hluboko pod bodem mrazu — a někdy i úplné zamrznutí tkání. Právě jejich strategie ukazují, jak extrémně tvárná může být biologie, když jde o přežití.
Proč máme tendenci romantizovat minulost: vzpomínkový optimismus a cena, kterou za něj platíme
„Dřív bylo líp.“ Věta, která se vrací v osobních vzpomínkách i ve veřejných debatách. Minulost se v naší paměti často jeví klidnější, jednodušší a smysluplnější než přítomnost. Ne proto, že by taková skutečně byla, ale proto, že lidský mozek má přirozenou tendenci minulost filtrovat a přepisovat.
