• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Nevysvětlené záhady > Já a moje tělo

Lechtáme se celý život. Ani po dvou tisících letech ale věda neví přesně proč

Stačí několik lehkých pohybů prsty po podpaží nebo boku a člověk se začne smát, cukat a uhýbat. Přitom mu situace často není příjemná a může současně prosit, aby druhý přestal. Lechtání zná téměř každý. Z vědeckého hlediska ale zůstává překvapivě podivným fenoménem.

28. 8. 2026

Nová studie publikovaná v Nature Human Behaviour vytvořila detailní mapu lidské lechtivosti u 448 lidí z Číny, Nizozemska a Řecka. Ukázalo se, že základní „hotspoty“ jsou mezi kulturami velmi podobné a že mapa lechtivosti není totožná s mapou bolesti, příjemného doteku ani běžné hmatové citlivosti.

A když vědci výsledky porovnali s pěti hlavními teoriemi, proč jsou některá místa lechtivější než jiná, žádná nedokázala vysvětlit všechno.

Záhada starší než moderní věda

Nad lechtáním přemýšleli už antičtí filozofové. Aristoteles si všiml například jednoho z nejpodivnějších znaků fenoménu: člověk se obvykle nedokáže účinně lechtat sám.

Mozek totiž velmi dobře předvídá dotek, který vytváří vlastní tělo, a část senzorické odpovědi potlačí.

Charles Darwin později spojoval lechtání s překvapením, sociální interakcí a humorem. Zvažoval také, zda nejsou nejlechtivější ta místa, kterých se běžně dotýkáme nejméně.

Vedle toho vznikly další hypotézy. Lechtivá místa by mohla být nejzranitelnějšími částmi těla, oblastmi s vysokou hustotou nervových zakončení nebo zónami, kde je kůže specificky citlivá.

Problém byl, že vědci dosud neměli dostatečně podrobnou a mezikulturně srovnatelnou mapu.

Podpaží vede téměř všude

V nové studii účastníci označovali na digitálních mapách těla, kde jsou lechtiví. Současně vědci mapovali bolest, příjemnost doteku, citlivost a oblasti běžného sociálního kontaktu.

Výsledky byly překvapivě stabilní.

K nejčastějším lechtivým místům patřilo podpaží, boky a boční část trupu, chodidla, břicho a krk.

Přes 97 procent účastníků uvedlo, že je někdy někdo lechtal, a přes 92 procent někdy lechtalo druhého člověka. Fenomén tedy nebyl specifický pro jednu kulturu ani malou část populace.

Kulturní rozdíly existovaly, ale hlavní rozložení lechtivosti bylo velmi podobné.

Lidé jsou prostě divní! 7 zvlášností lidského těla, o kterých jste zaručeně nikdy neslyšeli

Nejcitlivější kůže není automaticky nejlechtivější

Pokud by lechtání bylo jen zvláštní formou doteku, měla by mapa kopírovat běžnou hmatovou citlivost.

Nekopírovala.

Pokud by šlo o obrannou reakci chránící nejzranitelnější části těla, měly by zase dominovat jiné oblasti.

Ani to nevyšlo úplně.

Největší částečnou podporu získala Darwinova myšlenka, že lechtivější bývají místa, kterých se běžně méně dotýkáme. Mezi četností kontaktu a lechtivostí skutečně existoval vztah.

Ani ten ale nevysvětloval celý vzorec.

Autoři proto docházejí k závěru, že topografie lechtání pravděpodobně vzniká kombinací senzorických, psychologických a sociálních mechanismů.

Proč se smějeme něčemu, před čím současně utíkáme?

Lechtání je zvláštní také svou emoční dvojznačností.

Smích si spojujeme s příjemným prožitkem. Při lechtání však může být reflexní a vůbec nemusí znamenat souhlas nebo potěšení.

Člověk se může hlasitě smát a současně pociťovat nepohodlí nebo ztrátu kontroly.

Studie ukázala, že lechtání má výrazně sociální charakter. Nejčastěji probíhá mezi lidmi, kteří se znají – v dětství mezi členy rodiny, později mezi vrstevníky a partnery.

Podobné hravé chování známe i u některých dalších primátů. Šimpanzi a bonobové při lechtání vydávají vokalizace podobné smíchu a citlivé oblasti jejich těla se do určité míry překrývají s lidskými.

To podporuje představu, že lechtání může být hluboce evolučně zakořeněný sociální fenomén.

A proč vůbec existuje?

Tady věda stále nemá definitivní odpověď.

Jedna možnost říká, že lechtání pomáhá dětem učit se chránit citlivé části těla. Druhá v něm vidí formu hry, při níž si mládě trénuje rychlé obranné reakce. Další hypotézy zdůrazňují sociální vazbu mezi dítětem a rodičem nebo mezi členy skupiny.

Je také možné, že hledáme funkci tam, kde žádná jediná není. Lechtání může být vedlejším produktem několika evolučně starších systémů – detekce doteku, predikce pohybu, obranných reflexů a sociální hry.

Nová studie tuto otázku nevyřešila.

Udělala ale důležitý krok: poprvé ukázala, že lechtivost má vlastní stabilní tělesnou mapu, která se opakuje mezi několika kulturami a nedá se jednoduše odvodit z jiných typů doteku.

Aristoteles tedy zatím může být klidný. Po více než dvou tisících letech jsme konečně poměrně dobře zjistili, kde jsme lechtiví.

Proč přesně jsme lechtiví, pořád nevíme.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Biologie pondělí: Některým lidem káva může start nového týdne zhoršit. Patříte mezi ně?

Nejsme sami: v těle každého z nás žije po celý život další organismus, který nás ovlivňuje – od plínek až po délku dožití

Proč máme slovo „na jazyku“ – a jak ho dostat ven


Zdroje: Kód Enigma [1], Nature Human Behaviour – Human ticklishness is a widespread, culturally shared and bodily organized sensory experience [2], img AI generated

Nejnovější články

Incký císař přijel s obrovskou družinou. Do Pizarrovy pasti se vešel celý osud říše

Lidstvo vyslalo do vesmíru zprávu o sobě. Na odpověď by ale čekalo desítky tisíc let

Natočila, jak si vrtá otvor do lebky. Její film prý přiměl diváky omdlévat

Pilulka, která měla uklidnit svět. Valium se stalo symbolem své doby, pak přišlo vystřízlivění

Darwin řešil záhadu ostrovů, které vypadají jako prsten. Odpověď hledal pod hladinou

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Nenávist není jen pocit. Je to biologický režim, ze kterého se těžko vystupuje

Děsiví třímetroví plavci z Bajkalu: sovětská legenda, která vyrostla z nejpodivnějšího jezera světa

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Pilulka, která měla uklidnit svět. Valium se stalo symbolem své doby, pak přišlo vystřízlivění

Já a moje tělo

Léčba na vysoký cholesterol mimoděk odstranila z krve PFAS i mikroplasty. Má to ale jeden háček

Proč jizvy zůstávají celý život: tělo sleduje jinou prioritu, než by se mohlo zdát

Nejvzácnější prvky v lidském těle: kde se berou a proč jich je tak málo

Potvrzeno - naše střeva a mozek si spolu povídají. Studie poprvé měřila obě strany stejného „rozhovoru“

V noci svítilo jen pár luxů. O tři roky později měli lidé na MRI jinak přestavěné srdce

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ