Vědci dnes odhalují, že krevní buňky dokážou regenerovat, opravovat vlastní DNA a dokonce „předvídat“ poškození. Lidské tělo tak připomíná biologický systém, který se sám učí, jak přežít.
Když tělo spustí tichou továrnu
V kostní dřeni člověka se každou sekundu rodí přibližně dva miliony nových červených krvinek. Ty staré jsou okamžitě recyklovány – železo se z nich vrací zpět, membrány se rozkládají a aminokyseliny znovu použijí.
Tento proces, zvaný hematopoéza, byl dlouho považován za prosté „doplnění zásob“. Dnes už víme, že je mnohem sofistikovanější. Vědci z Harvard Stem Cell Institute zjistili, že kmenové buňky v kostní dřeni aktivně reagují na stres, infekci i zranění, a dokážou přesměrovat výrobu buněk podle situace. Krev tedy není pasivní médium, ale inteligentní systém řízení krize.
Buňky, které slyší poplach
V roce 2024 publikovali výzkumníci z MIT studii, která popsala, jak krvinky opravují svou DNA po ozáření. Pomocí pokročilé mikroskopie zachytili miniaturní opravné „stroje“ z proteinů, které sledují řetězce DNA a okamžitě zasahují při poškození.
Nejpozoruhodnější bylo, že tento proces fungoval i v laboratorně vytvořené krvi – tedy mimo tělo. To naznačuje, že samoopravný mechanismus je vrozený, nikoli podmíněný prostředím.
Když laboratoř napodobuje život
Umělé vytváření krvetvorných buněk bylo donedávna sci-fi. Ale tým z Tokijské univerzity už letos oznámil průlom: z kůže pacienta dokázali vytvořit nové krvinky, které se v těle chovaly zcela přirozeně.
Tyto tzv. indukované pluripotentní buňky dokážou přejít do role červených nebo bílých krvinek podle potřeby. Pokud se metoda osvědčí, může to znamenat konec nedostatku dárcovské krve i přelom v léčbě leukémie.
Krev, která se učí léčit
Zajímavý je i fenomén tzv. epigenetické paměti krve – mechanismus, který umožňuje, aby si kmenové buňky „pamatovaly“, jak reagovat na minulé infekce.
Vědci z Karolinska Institutet zjistili, že po těžkém zánětu zůstává část krevních buněk trvale „poučená“ a reaguje rychleji. Krev se tedy chová jako orgán, který si pamatuje zkušenost, podobně jako mozek.
Tento poznatek by mohl vysvětlovat, proč mají lidé po některých nemocech vyšší odolnost – jejich krev si prostě osvojila obranný reflex.
Tajný jazyk krve
Krev není jen kapalina. Je to jazyk těla, který se nikdy nepřestává učit mluvit. Každý den v sobě nese zprávy o našem zdraví, emocích i budoucích rizicích. Vědci teprve začínají rozumět, jak komplexní tento systém je – a jak blízko je myšlence biologické inteligence.
Možná, že krev je nejstarší forma umělé inteligence, kterou příroda kdy stvořila.
Zdroje:
Harvard Stem Cell Institute, Nature Medicine, 2024
MIT Department of Biological Engineering, Cell Reports, 2024
University of Tokyo, Science Advances, 2025
Karolinska Institutet, Nature Immunology, 2023
University of Cambridge, Blood Cell Self-Repair Mechanisms, 2024