Nové studie ukazují, že některé z těchto prvků jsou extrémně vzácné, mají mimořádně specifickou roli a jejich původ sahá hluboko do geologické i kosmické historie.
Co se stalo
Výzkumy publikované v posledních letech přesněji mapují složení lidského těla na úrovni stopových prvků. Ukazuje se, že:
některé ultra-stopové prvky (např. rubidium, cesium, lanthan) se v těle vyskytují v koncentracích pod 0,00001 %,
organismus je nevyužívá přímo jako součást metabolických procesů, ale dostávají se do těla přirozeně z prostředí,
jejich přítomnost odráží geochemické procesy v zemské kůře i složení půdy, ve které jsou rostliny pěstovány.
Výzkumy také potvrzují, že zatímco základní prvky jako kyslík, uhlík nebo dusík tvoří většinu hmoty, existuje celá skupina prvků, jejichž přítomnost je spíše stopou geologické minulosti než biologické nutnosti.
Proč je to důležité
Stopové a ultra-stopové prvky poskytují klíčové informace o:
1. Evoluci metabolismu
Některé prvky byly důležité v raných fázích vývoje života, i když dnes jejich role zanikla. Jejich přítomnost v těle je „biochemickou fosilií“.
2. Geologickém původu prostředí
Koncentrace prvků jako lanthan nebo cerium v lidském těle mohou ukazovat na specifické minerální složení půdy nebo vody v dané oblasti.
3. Bezpečnostních limitech a toxicitě
Prvky jako arsen, kadmium či olovo se také nacházejí ve stopách. Porozumění jejich cirkulaci pomáhá vymezit bezpečné hladiny expozice.
4. Srovnávací biochemii
Studium ultra-stopových prvků ukazuje rozdíly mezi organismy, které využívají stejné minerální zdroje, ale s odlišnou efektivitou a adaptací.
Jak to víme
Výzkum stojí na kombinaci několika analytických metod:
• Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS)
Nejpřesnější metoda pro detekci stopových a ultra-stopových koncentrací.
• Neutronová aktivační analýza
Používá se k přesné identifikaci prvků, které se jinak obtížně měří.
• Geochemické databáze
Modely sledují, jak se prvky dostávají z hornin do potravních řetězců.
• Metabolické a fyziologické studie
Zkoumají, zda je daný prvek nutriční, toxický nebo metabolicky neutrální.
Výsledkem je podrobná mapa prvků, které v těle cirkulují bez ohledu na to, zda jsou biologicky nezbytné.
Co je ještě sporné
Několik otázek zůstává předmětem výzkumu:
1. Mají některé ultra-vzácné prvky dosud neobjevenou biologickou funkci?
Existují hypotézy, že některé lanthanoidy mohou ovlivňovat enzymové aktivity, ale důkazy jsou zatím omezené.
2. Lze přesně určit všechny zdroje těchto prvků?
Stopová množství jsou ovlivněna nejen stravou, ale i vodou, ovzduším a mikrobiální aktivitou.
3. Jak se liší koncentrace mezi populacemi?
Data ukazují výrazné geografické rozdíly, ale příčiny nejsou jednotné — roli hraje geologie, strava i genetika.
Okno do minulosti
Nejvzácnější prvky v lidském těle jsou oknem do minulosti planety i vývoje života. Nejsou zásadní pro každodenní biologické procesy, ale nesou informaci o propojení biosféry, geosféry a kosmického materiálu, ze kterého Země vznikla. Jejich studium tak propojuje medicínu, geochemii i astrobiologii v neobvyklé, ale vědecky cenné perspektivě.
Zdroje
Waldron, K. J., & Robinson, N. J. How do bacterial cells ensure that metalloproteins get the correct metal? Nature Reviews Microbiology, 2009.
DOI: https://doi.org/10.1038/nrmicro2193Maret, W. Metals and metalloproteins in human health. Molecular Human Reproduction, 2016. DOI: https://doi.org/10.1093/molehr/gaw013
Reimann, C., & Caritat, P. Chemical Elements in the Environment. Springer, 1998. URL: https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-642-72016-1
Vinceti, M., et al. Trace elements and health: clinical significance and public health impact. Environmental Research, 2019. DOI: https://doi.org/10.1016/j.envres.2019.108686
Kabata-Pendias, A., & Mukherjee, A. Trace Elements from Soil to Human. Springer, 2007. URL: https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-540-32714-1







