Vědci teprve v posledních letech dokážou detailně sledovat, co se v téhle tajemné fázi děje – a objevují fascinující souvislosti mezi sny, pamětí, emocemi i očistou mozkové tkáně.
Co se děje, když mozek sní
REM fáze, zkratka pro Rapid Eye Movement, je období spánku, během něhož se naše oči rychle pohybují pod víčky, srdeční tep i dýchání zrychlují a mozek doslova rozsvítí. Na rozdíl od hlubokého spánku, kdy se mozek zklidňuje, je REM fáze bouří aktivity — elektrické impulzy létají mezi oblastmi, které zpracovávají emoce, vzpomínky a vizuální podněty.
Podle výzkumu National Institute of Neurological Disorders and Stroke (NINDS, 2023) vykazuje mozek během REM fáze téměř totožnou elektrickou aktivitu jako v bdělém stavu. A přestože tělo je ochromené, mozek běží na plné obrátky – jako by žil paralelní život v jiném světě.
Jak vědci poprvé nahlédli do snu
Dlouho bylo snění pro vědu nedosažitelným územím. To se změnilo s nástupem funkční magnetické rezonance (fMRI) a elektroencefalografie (EEG), které dokážou měřit aktivitu jednotlivých oblastí mozku v reálném čase.
Tým z japonského institutu RIKEN v roce 2022 vytvořil první „mapu snu“ – analyzoval vzory mozkových vln a pomocí algoritmů strojového učení rekonstruoval vizuální obsah snů. Zjistili, že když člověk sní o konkrétním objektu, například o klíči nebo zvířeti, aktivují se stejné oblasti zrakové kůry jako při skutečném vnímání.
ČTĚTE TAKÉ: Váš mozek jede většinu času na autopilota. Neurovědci radí, jak ho přenastavit ve svůj prospěch
Podobné výsledky potvrdil i výzkum University of California, Berkeley, který ukázal, že během REM fáze se aktivuje tzv. default mode network – systém propojení mozkových oblastí, jež fungují při introspekci, představách a volném asociování myšlenek. Jinými slovy, mozek ve snu simuluje realitu, aby se učil chápat sám sebe.
Sny, paměť a emoce
REM fáze není jen „noční kino“. Je klíčová pro stabilizaci paměti a zpracování emocí. Harvard Medical School už v roce 2019 potvrdila, že spánek rozdělený do cyklů NREM a REM pomáhá mozku přenášet krátkodobé vzpomínky do dlouhodobého úložiště.
V REM fázi se aktivují centra hippocampu, kde se ukládají fakta, a amygdaly, která reguluje emocionální reakce. Díky tomu si dokážeme uchovat zkušenosti bez zbytečného emočního náboje. Jinými slovy – spánek doslova „přebarvuje“ naše zážitky z živých do pastelových odstínů, aby nás nezatěžovaly.
Glymfatický systém: noční úklid mozku
Teprve v roce 2012 popsali vědci z University of Rochester mechanismus, který během spánku čistí mozek od toxinů: tzv. glymfatický systém. Jde o síť mikroskopických kanálků, které odvádějí odpadní látky z nervových buněk.
ČTĚTE TAKÉ: Spánek a zdraví: Kolik ho opravdu potřebujeme? A proč neplatí, že víc je vždy lépe?
V REM fázi je tento proces obzvlášť aktivní – podle studie zveřejněné v časopise Science Advances (2023) se tok mozkomíšního moku zrychlí až o 60 %. Během několika hodin spánku tak mozek odplaví zbytky metabolismu, včetně beta-amyloidu, který se v bdělém stavu hromadí a je spojován s rozvojem Alzheimerovy choroby.
Co stále nevíme
Přestože dnešní neurověda umí zachytit elektrické impulzy, krevní průtok i chemické změny v mozku, zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Nevíme například, proč některé sny zapomínáme, nebo jak mozek kombinuje vzpomínky, emoce a náhodné signály do koherentního příběhu.
A i když se dnes daří pomocí EEG identifikovat okamžik, kdy se člověk nachází v REM fázi, obsah snu je stále soukromým vesmírem — unikátním světem neuronálního divadla, jehož scénář píše samotný mozek.
Zdroje
National Institute of Neurological Disorders and Stroke. Sleep and REM Research Update (2023).
University of California, Berkeley. Neural correlates of dream imagery (2022).
RIKEN Brain Science Institute, Japan. Decoding visual imagery during REM sleep (2022).
Harvard Medical School. The Role of REM Sleep in Emotional Memory Consolidation (2019).
Science Advances. Glymphatic transport in REM sleep accelerates brain detoxification (2023).
University of Rochester Medical Center. Discovery of the Glymphatic System (2012).