• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Medicína

Naděje z nejhlubších částí oceánu, která překvapila i vědce: hlubokomořská houba útočí na rakovinné buňky hned dvěma způsoby

Hlubiny oceánu patří mezi nejméně prozkoumané ekosystémy planety. Právě tam však vědci často nacházejí molekuly s mimořádnými biologickými vlastnostmi.

17. 3. 2026

Nový výzkum japonských chemiků ukazuje, že jedna z těchto látek by mohla otevřít zcela nový směr v léčbě rakoviny.

Vědci zjistili, že přírodní molekula z hlubokomořské houby dokáže zasáhnout rakovinné buňky dvěma různými mechanismy zároveň. Taková kombinace by v budoucnu mohla pomoci překonat jednu z největších překážek moderní onkologie – odolnost nádorů vůči léčbě.

Molekula jménem yaku'amide B

Studovaná látka nese název yaku'amide B.

Jde o velmi složitý peptid izolovaný z hlubokomořských hub nalezených v okolí japonského ostrova Yakushima. Přírodní molekuly z mořských organismů jsou často chemicky mimořádně komplexní, což jim umožňuje ovlivňovat různé procesy v buňkách.

U yaku'amidu B vědci už dříve věděli, že dokáže blokovat ATP syntázu – enzym, který hraje klíčovou roli při výrobě buněčné energie. Samotné vysvětlení však nestačilo objasnit, proč má tato látka tak silný protinádorový účinek.

Druhý cíl: protein CD9

Nový výzkum vedený týmem z Tokyo University of Agriculture and Technology odhalil další zásadní mechanismus. Pomocí techniky nazývané photoaffinity labeling dokázali vědci zachytit krátkodobé interakce mezi molekulou a buněčnými proteiny.

Ukázalo se, že yaku'amide B se přechodně váže na protein CD9. Ten je považován za jeden z markerů agresivních nádorových buněk – zejména těch, které jsou spojovány s metastázami nebo návratem rakoviny.

Ještě zajímavější je, co se děje dál. Interakce s yaku'amidem B spouští rozpad tohoto proteinu uvnitř buňky.

Proč medicína léčí nemoci, ale ne stárnutí: A mění se to právě teď?

Dvojitý zásah proti rakovinným buňkám

Výsledkem je neobvyklá kombinace účinků. Molekula zároveň narušuje produkci buněčné energie blokováním ATP syntázy a podporuje degradaci proteinu CD9 spojeného s agresivními nádory.

Takový dvojitý zásah může vysvětlit, proč látka dokáže omezit jak růst rakovinných buněk, tak jejich schopnost šířit se do dalších tkání. Podle vědců jde o první známý přírodní produkt, který dokáže spustit degradaci CD9.

Mořské organismy jako zdroj léků

Výzkum zároveň připomíná, jak důležitým zdrojem nových léčiv mohou být mořské organismy. Oceány jsou domovem milionů druhů, které produkují chemické látky sloužící k obraně, komunikaci nebo lovu. Právě tyto molekuly často inspirují vývoj moderních léků.

Například některé dnešní protinádorové léky byly původně objeveny v mořských houbách, bakteriích nebo řasách.

Od objevu k léku je ale ještě dlouhá cesta

Přesto je důležité zdůraznit, že podobné objevy představují teprve první krok na velmi dlouhé cestě. Mezi laboratorním objevem a skutečným lékem musí projít testy na buněčných kulturách, experimenty na zvířecích modelech a několik fází klinických studií. Celý proces může trvat i více než deset let.

Správná poloha na záchodě: vědci radí, jak předejít zácpě i vážným nemocem střev

Molekuly z hlubin oceánu

Objev yaku'amidu B však ukazuje, že hlubiny oceánu mohou skrývat molekuly s dosud neznámými biologickými schopnostmi. A právě ty mohou v budoucnu inspirovat novou generaci léčiv, která budou schopna zasáhnout rakovinu na více frontách zároveň.

Věděli jste, že…

Více než 70 % všech schválených protinádorových léků je přímo nebo nepřímo inspirováno přírodními molekulami – ať už z rostlin, bakterií nebo mořských organismů.

Proč sloni téměř nikdy nedostávají rakovinu: biologický paradox, který mate i přední vědce


Zdroje: https://doi.org/10.1021/jacs.5c13808, Science Daily, Nature, National Geographic, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Nejničivější invazní druhy planety: zvířata, která změnila celé kontinenty

Fast food pod drobnohledem: Co si dát u krále burgrů - když neplatí, že čím menší, tím lehčí

Jeskyně Lechuguilla: podzemní svět, kde život přežívá díky kyselině sírové

Ptáci, kteří dokážou spát za letu: tajemství mozku, který odpočívá jen napůl

Počítače z lidských neuronů? Startup testuje „živé procesory“, které by jednou mohly změnit AI

Nejčtenější články

Proč kostky LEGO drží tak pevně: tajemství nejpřesnějšího plastu na světě

Válečné paradoxy dějin II: Od krvavých bojišť k medicíně, která zachraňuje miliony životů

Válečné paradoxy dějin (1. díl): Jak radar změnil průběh druhé světové války - technologie, která pomohla zachránit Británii

LEGO mělo původně úplně jiný osud. Kdyby se nestala jedna nehoda, možná by dnes neexistovalo

Chůze je nejlevnější fitness. Jen musíte zapomenout na mýtus 10.000 kroků. Věda má totiž lepší návod

Medicína

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Neustálé chutě a mlsání? Může za to hluk ve vaší hlavě, ne slabá vůle. Co s tím?

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ