Za tímto chováním se skrývá přirozená touha po jistotě, učení a bezpečí. A platí to i u českých klasik, které se dětem nikdy neomrzí.
Pocit bezpečí v předvídatelném světě
Děti milují rutinu, protože jim poskytuje pocit bezpečí a také kontroly. Ve světě, kde většinu rozhodnutí dělají dospělí, je možnost vybrat si „tu správnou“ knihu velkým zdrojem jistoty. Opakované čtení posiluje pouto mezi rodičem a dítětem. Rutiny, jako je čtení před spaním, jsou spojeny s lepším kognitivním i emočním vývojem
Malé krůčky k budoucímu čtení
Při opakovaném čtení si děti začínají uvědomovat souvislost mezi obrázky a slovy. Každá další četba jim odhaluje nové detaily, podobně jako když dospělí znovu čtou oblíbený román. Časem si zapamatují celé pasáže a dokážou je samy „přečíst“ rodičům. Opakování tak není ztrátou času, ale cestou k sebevědomému čtenáři.
Česká klasika, kterou znají generace
Čeští rodiče se často setkávají se stejným fenoménem u knih jako Krteček od Zdeňka Milera, Křemílek a Vochomůrka od Václava Čtvrtka, nebo klasické pohádky Boženy Němcové. Stejně jako zahraniční děti se i ty české vracejí ke svým favoritům, protože v nich nacházejí jistotu, humor i známý jazyk.
Pomíjivá fáze, která rychle uteče
Opakované čtení je jen krátkým obdobím v životě dítěte. Jakmile začnou číst samy, přejdou k jiným příběhům – a možná se pustí do opakovaného čtení celé série Harryho Pottera. To, co se dnes zdá jako únavná rutina, je ve skutečnosti investicí do jejich budoucí lásky ke knihám.
Dětské trvání na stejné knize není projevem nudy, ale důležitým krokem v jejich vývoji. Poskytuje jim pocit bezpečí, učí je novým dovednostem a vytváří pevný vztah ke čtení – ať už jde o Krtečka, nebo Harryho Pottera.
Zdroje: Popular Science, BBC, Psychology Today, Databaze knih
