Někteří vědci však zkoumají ještě podivnější možnost: že lidský mozek může v určitých situacích reagovat na události dříve, než nastanou. Tento fenomén se označuje jako presentiment a patří mezi nejkontroverznější témata výzkumu vědomí.
Když tělo reaguje dříve než událost
V některých experimentech vědci sledovali fyziologické reakce lidí těsně před tím, než byli vystaveni náhodným obrazům na obrazovce.
Princip byl jednoduchý. Účastník stiskl tlačítko a počítač náhodně zobrazil buď neutrální obrázek (například krajinu), nebo emocionálně silný obraz (například autonehodu).
Zajímavé bylo, že v některých studiích se změny v tělesných reakcích – například v elektrické aktivitě kůže nebo v srdečním rytmu – objevily ještě před zobrazením negativního obrázku.
Tento efekt byl označen jako presentiment, tedy jakýsi „pocit před událostí“.
Výzkum, který vyvolal debatu
Jedním z vědců, kteří se tímto jevem zabývají, je parapsycholog Dean Radin z Institute of Noetic Sciences. Podobný výzkum prováděla také kognitivní neurovědkyně Julia Mossbridge.
Podle některých analýz byly podobné experimenty provedeny desítkykrát a statistické výsledky naznačují slabý, ale opakovatelný efekt.
To však neznamená, že vědci vědí, jak by takový jev mohl fungovat.
Hypotéza: vědomí a zvláštní povaha času
Někteří výzkumníci spekulují, že by vysvětlení mohlo souviset s tím, jak fyzika chápe čas.
V běžné zkušenosti vnímáme čas jako přímou linii: minulost → přítomnost → budoucnost. Moderní fyzika však ukazuje, že čas může být mnohem složitější. Například v některých interpretacích kvantové mechaniky není čas základní vlastností reality, ale spíše způsobem, jakým události uspořádává lidská mysl.
Zastánci hypotézy presentimentu proto někdy uvažují, zda by lidské vědomí nemohlo v určitých situacích reagovat na informace, které jsou v našem běžném vnímání ještě „v budoucnosti“. Je však důležité zdůraznit, že jde o velmi spekulativní interpretaci.
Skeptické vysvětlení
Mnoho vědců zůstává k podobným výsledkům skeptických. Existuje totiž několik možných vysvětlení, která nevyžadují žádné „cestování informací v čase“.
Například:
statistické chyby v experimentech
neúmyslné zkreslení při vyhodnocování dat
přirozená schopnost mozku rozpoznávat vzorce.
Mozek je totiž mimořádně citlivý na signály z prostředí a někdy může reagovat na velmi slabé podněty, kterých si vědomě nevšimneme.
Intuice jako schopnost mozku předvídat
Mnoho psychologů proto považuje intuici za velmi rychlé podvědomé vyhodnocení zkušeností, nikoli za schopnost vidět budoucnost.
Mozek během života nasbírá obrovské množství informací. V některých situacích dokáže tyto vzorce vyhodnotit tak rychle, že výsledek vnímáme jako náhlý pocit nebo „tušení“.
To může vysvětlovat například situace, kdy máme zvláštní pocit, že se něco stane – a někdy máme prostě náhodou pravdu.
Tajemství, které zatím nemá jasnou odpověď
Výzkum presentimentu tak stojí na hranici mezi seriózní vědou a velmi odvážnými hypotézami. Zatím není jasné, zda jde o skutečný fyziologický jev, statistickou zvláštnost, nebo jen důsledek toho, jak lidský mozek pracuje s pravděpodobností.
Jedno je však jisté: otázka, jak funguje vědomí a jak vnímáme čas, patří mezi největší záhady moderní vědy.
A právě proto se k podobným experimentům vědci stále vracejí.
