Malý vetřelec z Dálného východu
Krab čínský (Eriocheir sinensis) pochází z estuárií kolem Žlutého moře ve východní Asii. V Evropě se poprvé objevil na začátku 20. století v Německu a od té doby se postupně rozšířil do mnoha říčních systémů severní a západní Evropy.
Dnes ho najdeme například v Německu, v Nizozemsku, ve Francii, ve Velké Británii, i ve Skandinávii. Do Evropy se dostal především díky globální lodní dopravě. Larvy krabů totiž dokážou přežít v balastní vodě lodí, která je následně vypouštěna v přístavech.
Jakmile se krab dostane do nového prostředí, dokáže se velmi rychle rozšířit podél říčních sítí a kanálů.
Krab, který dokáže přežít téměř všude
Jedním z důvodů jeho úspěchu je mimořádná přizpůsobivost. Krab čínský snáší i silně znečištěnou vodu, velké teplotní výkyvy a různé úrovně slanosti. Díky tomu dokáže přežít jak v průmyslových městských kanálech, tak v přírodních říčních ekosystémech.
Jeho životní cyklus je navíc neobvyklý. Většinu života tráví ve sladké vodě, ale za rozmnožováním putuje do brakických vod u moře. Tento typ migrace – nazývaný katadromní – mu umožňuje obsadit velké úseky říčních systémů.
A když mu v cestě stojí překážka, dokáže překvapivě jednoduše vylézt z vody a pokračovat po souši.
Tunely, které ničí břehy řek
Problémy začínají ve chvíli, kdy se krabi usadí ve velkém množství. Tento druh totiž intenzivně hrabe v říčních březích a vytváří dlouhé podzemní nory. Jednotlivé tunely mohou dosahovat délky až půl metru.
Pokud se na jednom místě objeví tisíce krabů, mohou tyto nory postupně oslabit stabilitu břehů. Inženýři v Nizozemsku například upozorňují, že rozsáhlé kolonie krabů mohou přispívat k erozi hrází a ohrožovat protipovodňové systémy.
Invaze v potrubí
Krabi ale nezpůsobují problémy jen v přírodě. Ve Velké Británii se například objevily obrovské koncentrace krabů v řece Temži, kde ucpávaly ochranné mříže u vodních elektráren a dalších zařízení.
Podobné problémy zaznamenaly také čistírny odpadních vod v Nizozemsku, kde musely provozy častěji čistit filtry a potrubí. Náklady na údržbu se tak postupně promítají i do cen vodních služeb.
Agresivní všežravec
Ekologové upozorňují, že krab čínský představuje také velký problém pro místní ekosystémy.
Je to totiž typický oportunista. Živí se vodními rostlinami, bezobratlými, rybími jikrami a drobnými živočichy. Zároveň soupeří s původními druhy krabů a raků o úkryty i potravu.
Samice navíc dokáže nést až milion vajíček, což umožňuje populaci velmi rychle růst.
Mohlo by řešením být… jídlo?
Vzhledem k tomu, že krab čínský je v mnoha evropských řekách už pevně usazený, vědci začali zvažovat i neobvyklé řešení. Krab je totiž v Číně považován za delikatesu.
Někteří biologové proto navrhují, že by kontrolovaný rybolov mohl pomoci populaci regulovat a zároveň vytvořit ekonomickou příležitost pro rybáře.
Tato strategie ale není bez rizika. Krab může v některých oblastech obsahovat vysoké koncentrace znečišťujících látek a v surovém stavu může přenášet parazity. Proto je nutné dodržovat přísná pravidla pro jeho zpracování a konzumaci.
Invaze, která jen tak neskončí
V mnoha řekách je dnes úplné vyhubení tohoto druhu prakticky nemožné.
Úřady se proto soustředí hlavně na monitoring populací, cílené odchyty, regulaci lodní balastní vody a kontrolu dovozu živých mořských plodů. Krab čínský je tak dalším příkladem toho, jak může globalizace nečekaně změnit přírodní ekosystémy.
A také připomínkou, že i malé zvíře dokáže výrazně ovlivnit celé říční krajiny.
Zdroje: Global Invasive Species Database, Natural History Museum London, Britannica, foto wikimedia commons
