Od květin, které doslova „slyší“ bzučení včel, až po žraloky, kteří opravdu spí, vědci v posledních měsících zodpověděli otázky, nad nimiž lidé tápali celé generace.
1. Květiny slyší – a reagují na zvuk včel
Izraelský výzkumný tým z Telavivské univerzity zjistil, že některé druhy květin dokážou zachytit vibrace způsobené bzučením včel.
Během několika minut po takovém zvuku zvyšují koncentraci nektaru až o 65 %. Rostlina tedy dokáže „rozpoznat“, že se poblíž nachází opylovač – a okamžitě nabídnout sladší odměnu.
Jde o fascinující příklad tzv. bioakustické komunikace, kterou dosud nikdo u rostlin nepředpokládal.
2. Delfíni si dávají jména – a oslovují se navzájem
Už dříve bylo známo, že delfíni mají specifické zvukové signály, tzv. signature whistles. Nová analýza nahrávek z Floridy ale potvrdila, že tyto zvuky fungují jako individuální jména – a delfíni je používají k přivolání konkrétního jedince.
Vědci z University of St Andrews popsali, že delfíni dokonce „odpovídají“ svým vlastním jménem, což je zatím nejpřesvědčivější důkaz sebeuvědomění mimo člověka a lidoopy.
3. Stromy poznají vlastní listy
Na Kalifornské univerzitě vědci prokázali, že stromy umí rozpoznat své vlastní listy od listů jiných rostlin.
Experimenty ukázaly, že dotyk cizího listu spouští u stromu obranné reakce, zatímco kontakt s vlastním listem nikoli. Tento objev mění naše chápání rostlinné „identity“ – naznačuje, že i bez nervového systému dokážou stromy rozlišovat mezi „já“ a „ostatními“.
4. Žraloci spí
Dlouho se myslelo, že žraloci nikdy nespí – že musejí neustále plavat, aby dýchali. V roce 2025 ale výzkum zveřejněný v časopise Biology Letters poprvé ukázal, že několik druhů skutečně upadá do stavu klidného spánku.
Snímky z podmořských kamer zachytily žraloky ležící na mořském dně s výrazně sníženou aktivitou svalů i metabolismu. Ukazuje se, že i v oceánu má spánek své místo – byť v jiné podobě, než známe u suchozemských živočichů.
5. Blesky mohou vznikat z kosmického záření
Dánští fyzici z DTU Space potvrdili hypotézu, že část blesků spouští vysokoenergetické částice z vesmíru. Když tyto tzv. miony a protony narazí do atmosféry, mohou iniciovat elektrické výboje.
To znamená, že při každé bouřce se na dění nad našimi hlavami podílí i vesmírné záření, propojující nebe a Zemi doslova fyzikálně.
Proč tyto objevy stojí za pozornost
Každý z nich ukazuje, že i zdánlivě obyčejné věci – květiny, stromy, žraloci nebo déšť – mají ještě mnoho vrstev, které teprve objevujeme.
Moderní senzory, akustické mikrofony a družicové měření nám umožňují nahlížet na přírodu způsobem, o jakém dřív snili jen vizionáři.
Věda se možná zdá chladná a systematická, ale ve skutečnosti je plná poezie. Každý nový objev – ať už jde o spícího žraloka nebo strom s vlastní identitou – nám připomíná, že svět kolem nás je živější, než si dokážeme představit.
Zdroje: Nature.com, Science.org, Cell.com