• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Hluboký vesmír > Osobnosti dějin a vědy > Fyzika

Vědec proměnil antarktický led v teleskop. Za lov téměř nepolapitelných částic dostal Nobelovu cenu

Většina teleskopů potřebuje zrcadlo, anténu nebo citlivý detektor namířený do vesmíru. IceCube využívá obrovský objem antarktického ledu. Francis Halzen za jeho vznik a objevy kosmických neutrin získal Nobelovu cenu za fyziku 2026. Příběh observatoře ukazuje, jak lze astronomický přístroj postavit z části naší vlastní planety.

7. 10. 2026

Vesmírný posel, který téměř nezanechává stopu

Neutrina procházejí naším tělem i Zemí, aniž si toho všimneme. S běžnou hmotou interagují mimořádně zřídka, což z nich dělá obtížný předmět výzkumu a současně cenné posly. Mohou přinášet informace z prostředí, odkud se jiné signály dostávají ven hůře.

Nemají elektrický náboj, a proto jejich dráhu nezatáčejí kosmická magnetická pole. U vysokoenergetického neutrina může směr příletu pomoci určit, odkud pochází. Potíž spočívá v tom, že téměř každá taková částice proletí i připraveným detektorem bez použitelné události.

Francis Halzen pomáhal prosadit odpověď založenou na velikosti: když jsou interakce vzácné, potřebujeme obrovský sledovaný objem. Vhodné prostředí našel antarktický led.

Led je součástí přístroje

IceCube využívá přibližně jeden kubický kilometr ledu pod jižním pólem. Do hlubokých vrtů byly instalovány řetězce světelných senzorů; původní soustava jich obsahuje 5 160. Led kolem nich není pouhý obal. Tvoří prostředí, v němž mohou vědci pozorovat následky vzácných částicových interakcí.

Když neutrino interaguje s hmotou, mohou vzniknout nabité částice. Ty při průchodu ledem vytvářejí Čerenkovovo záření, pokud se pohybují rychleji, než se v tomto prostředí šíří světlo. Einsteinův rychlostní limit tím neporušují: rychlost světla ve vakuu zůstává vyšší.

Senzory zaznamenávají čas a intenzitu světelných signálů. Z jejich prostorového rozložení lze odhadovat energii i směr původního neutrina. Některé události vytvoří dlouhou stopu, jiné spíše rozptýlenou světelnou spršku; jejich rekonstrukce proto nemá vždy stejnou přesnost.

Nový způsob pozorování potřeboval vlastní důkaz

Observatoř oznámila v roce 2013 detekci vysokoenergetických neutrin astrofyzikálního původu. Podstatné bylo rozlišit kosmické částice od pozadí vytvářeného procesy v zemské atmosféře. Samotný záblesk v ledu ještě není automaticky zprávou ze vzdálené galaxie.

Následná pozorování ukázala možnosti neutrinové astronomie v konkrétních případech. V roce 2023 IceCube představil také neutrinový obraz Mléčné dráhy. Astronomie tak dostala další druh informace, který doplňuje elektromagnetické záření a gravitační vlny.

Nobelova cena za fyziku, oznámená 6. října 2026, ocenila Halzenovy rozhodující příspěvky k observatoři a objevu vysokoenergetických kosmických neutrin. Výsledek ovšem vznikl díky práci rozsáhlé mezinárodní spolupráce, od stavby v extrémních podmínkách po analýzu dat.

Ani výjimečný detektor neuvidí všechno

IceCube většinu neutrin nezachytí a přesnost určení zdroje závisí na podobě události. Výzkumníci musí rozumět také vlastnostem ledu, které ovlivňují šíření světla mezi senzory. Pozorování vesmíru proto zahrnuje i velmi podrobný výzkum prostředí pod jejich nohama.

Rozšíření IceCube Upgrade, instalované v sezoně 2025–2026, má zlepšit kalibraci a možnosti měření. Navrhovaný IceCube-Gen2 počítá s výrazně větším optickým objemem. Cílem není pouze zaznamenat více částic, ale proměnit první objevy v podrobnější mapu jejich zdrojů.

Nejzajímavější na tomto teleskopu tak není jen jeho velikost. Ukazuje, že astronomický přístroj nemusí mít podobu objektu, který od okolí oddělíme. Někdy lze okolní svět zapojit přímo do měření a z kusu planety vytvořit prostředek k poznávání vzdáleného vesmíru.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Hrom nekončí na obloze. Vědci zjistili, že bouřky mohou „rentgenovat“ zem pod našima nohama

Z čeho se zrodil vesmír, který známe? CERN vytvořil miniaturní verzi jeho prvních okamžiků

Nuclear Square Mile: Tajná „jaderná čtvereční míle“ v Novém Mexiku prý skrývá zakázané experimenty. Jenže oficiálně neexistuje


Zdroje: Kód Enigma [1], Nobel Prize – Nobel Prize in Physics 2026 [2], IceCube – Francis Halzen, IceCube principal investigator, wins 2026 Physics Nobel Prize [3], IceCube – Improving in-ice particle shower models for reconstruction of IceCube events [4] img ai generated

Nejnovější články

Kdo postřelil J. R.? Jediná otázka přitáhla k televizi 83 milionů Američanů

První senátorkou USA byla pouhých 24 hodin. Její život ale skrývá nepříjemný rozpor

Čapek nechal ženu žít tři sta let. Jeho otázka je dnes pro vědce nepříjemně aktuální

Einstein napsal třístránkový článek. Ukázal, že i malý kousek hmoty ukrývá ohromnou energii

Titanic se potápěl přes dvě hodiny. Jeho větší sestra zmizela v moři za necelou hodinu

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Montauk Project: opuštěná základna, mind control a legenda, která inspirovala Stranger Things

První senátorkou USA byla pouhých 24 hodin. Její život ale skrývá nepříjemný rozpor

Čapek nechal ženu žít tři sta let. Jeho otázka je dnes pro vědce nepříjemně aktuální

Fyzika

Nejtišší místo na Zemi: místnost, kde lidé slyší proudit vlastní krev v žilách

PODMOŘSKÝ DETEKTOR V AKCI: Fyzici zachytili „částici duch“ z explodující černé díry!

Jádro (6.): Svět po explozi, která se nestala - jaderná paměť, trauma a normalizace hrozby

Olympijská věda (6.): Rychlobruslení – sport, kde vítězí ten, kdo klouže na molekulách

Místa, kde fyzika selhává: optické a gravitační klamy, které věda stále zkoumá

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ