• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Mozek > Spánek & sny

Hrstka vzácných neuronů pomáhá mozku usnout. Vědci u myší sledovali, jak sladí vzdálené oblasti mozku

Usínání působí jako pozvolné vypínání, v mozku však probíhá pečlivě organizovaná změna aktivity. Nová studie u myší ukazuje, že k ní může přispívat i velmi vzácný typ buněk v mozkové kůře. Jejich význam spočívá také v neobvykle dlouhých spojeních, která dosahují do vzdálených oblastí.

6. 10. 2026

Usnutí vyžaduje změnu společného rytmu

Člověk může při usínání vnímat hlavně to, že se mu zavírají oči a přestává sledovat okolí. Mozek ale v této době neztrácí veškerou aktivitu. Mění se způsob, jakým jeho buňky pracují a jak spolu jednotlivé oblasti komunikují.

Při hlubším spánku bez rychlých pohybů očí, tedy při non-REM spánku, se v kůře objevují výrazné pomalé rytmy. Velké skupiny neuronů střídají období vyšší a nižší aktivity. Přechod do takového stavu proto potřebuje víc než prosté ztišení smyslových podnětů: vzdálené sítě se musí do určité míry sladit.

Studie publikovaná v Nature se zaměřila na buňky, které mohou k tomuto sladění aktivně přispívat. Výsledky pocházejí z experimentů na myších a rozšiřují pohled na úlohu samotné mozkové kůry.

Řídicí centra nejsou jedinou součástí příběhu

Důležitou roli ve střídání bdění a spánku mají dlouhodobě známé systémy v hlubších částech mozku. Ovlivňují úroveň bdělosti a komunikují s rozsáhlými oblastmi nervové soustavy. Jejich význam nová práce neruší.

Otázkou však je, jakou část přechodu dokážou organizovat obvody přímo v kůře. Ta se podílí na vnímání, paměti a dalších složitých funkcích, ale zároveň obsahuje mnoho různých buněčných typů. Některé z nich mohou pomáhat vytvářet stav, v němž celá síť začne pracovat jinak.

Výzkumníci se soustředili na mimořádně vzácné inhibiční neurony označované Sst-Chodl. Název vychází z molekulárních znaků, podle nichž lze tyto buňky rozpoznat. Přestože jich je málo, jejich uspořádání umožňuje působit na větší vzdálenost než u mnoha jiných korových inhibičních buněk.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Jak se lidé budili před budíkem: lidské alarmy, svíčky s hřebíky a kohouti jako ranní sirény

Malý počet buněk může mít dlouhý dosah

Inhibiční neuron obvykle snižuje pravděpodobnost, že jeho cílové buňky vyšlou vlastní signál. Neznamená to, že jednoduše „vypíná mozek“. Tlumení je důležitou součástí organizace nervové aktivity a může ovlivňovat také její načasování.

Mnohé takové neurony působí hlavně v blízkém okolí. Sst-Chodl buňky však mají dlouhé axony, tedy výběžky předávající signál, které propojují vzdálenější korové oblasti. Díky tomu mohou koordinovat dění přes prostor, na nějž místní obvod sám nestačí.

Vědci sledovali, že při vysoké bdělosti byly tyto buňky převážně tiché. Aktivnější se stávaly ve stavech nižšího vzrušení a během pomalého spánku. Samotné pozorování ale ještě neřeší, zda neurony spánek podporují, nebo pouze reagují na změnu, kterou řídí něco jiného.

Rozhodující bylo buňky cíleně aktivovat

Tým proto jejich činnost experimentálně zvýšil pomocí postupů umožňujících ovládat vybraný typ neuronů. U myší potom sledoval elektrickou aktivitu mozku i chování. Aktivace podporovala pomalejší a více synchronizovanou činnost kůry a zvířata snáze přecházela do spánku.

Zvýšilo se také množství času stráveného spánkem. Účinek se projevil i během tmavé části dne, kdy bývají myši normálně aktivní. Nešlo tedy pouze o zachycení buněk, které se náhodou probouzejí k činnosti ve chvíli, kdy už zvíře usíná.

Takový zásah poskytuje silnější důkaz o jejich funkci než pouhá souvislost mezi aktivitou buněk a spánkem. Stále ale neznamená, že jde o jediný nezbytný „spínač“. Schopnost experimentálně podpořit určitý stav není totéž jako úplné vysvětlení všech cest, kterými tento stav přirozeně vzniká.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Cirkadiánní rytmus není jen o spánku. Řídí srdce, hormony i imunitu

Od myší k lidské nespavosti vede dlouhá cesta

Podobný buněčný typ je evolučně zachovaný i u dalších živočichů včetně člověka. To dává smysl dalšímu výzkumu, ale samo o sobě nepotvrzuje totožnou funkci v lidském spánku. Jiný rozsah mozku, uspořádání sítí i možnosti měření vyžadují vlastní důkazy.

Studie také nepředstavuje hotovou léčbu nespavosti. Experimentální aktivace geneticky vybraných buněk u myši není postup, který by bylo možné jednoduše převést do běžné medicíny. Nejprve je třeba porozumět tomu, jak buňky fungují přirozeně a jak se zapojují do ostatních spánkových systémů.

Jedna z dalších otázek se týká spánkového tlaku, tedy potřeby spát, která roste s délkou bdění. Autoři chtějí zjistit, zda tyto neurony pomáhají tuto potřebu rozpoznat nebo převést do změny činnosti kůry. Zatím jde o hypotézu. Právě její testování může ukázat, jak se z mnoha hodin bdělého života stane okamžik, kdy rozsáhlá nervová síť konečně přejde do spánku.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Mohou sluchátka s potlačením hluku škodit sluchu – nebo mozku?

Nejlépe si odpočinete, když sníte: proč živé sny mění náš pocit ze spánku

Mozek se učí od ticha: vědci zjistili, že klid přepisuje naše myšlení


Zdroje: Kód Enigma [1], Nature – Neocortical long-range inhibition promotes cortical synchrony and sleep, DOI 10.1038/s41586-026-10876-y [2], Icahn School of Medicine at Mount Sinai – Researchers Discover Rare Cortical Neurons That Can Help Put the Brain to Sleep [3], SRI – Can 0.2% of your brain control how you sleep? [4] img ai generated

Nejnovější články

ANATOMIE MOCI #8: Amerika má 50 států a prezident není šéfem jejich guvernérů. Jak to může fungovat?

Ravel stále opakoval stejnou melodii. Z jednoduchého hudebního experimentu vznikla světová senzace

První Toy Story málem vůbec nevzniklo. Počítačovou revoluci zachránila změna příběhu

Na obrazovce se objevil muž v masce a převzal vysílání. Televizní pirát z Chicaga nikdy nebyl dopaden

Na opuštěném ostrově přežil čtyři roky. Skutečný Robinson byl jiný než hrdina slavného románu

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Montauk Project: opuštěná základna, mind control a legenda, která inspirovala Stranger Things

První senátorkou USA byla pouhých 24 hodin. Její život ale skrývá nepříjemný rozpor

Čapek nechal ženu žít tři sta let. Jeho otázka je dnes pro vědce nepříjemně aktuální

Spánek & sny

Spát déle neznamená stárnout pomaleji. Biologické hodiny ukázaly překvapivě úzké rozmezí

Stačí půl hodiny dvakrát týdně. Tento typ cvičení vyšel věda doporučuje pro kvalitnější spánek

Proč lidé sní stále stejné sny po tisíce let: co na to říká věda

Ticho nás znervózňuje víc než hluk. Mozek na něj není připravený

Proč mozek miluje rutinu víc než nové začátky: Neurověda stability v době, která se tváří, že chce změnu

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ