Důkaz může chybět i tam, kde ho čekáme
Představte si místo, které dokáže uchovat mikroskopické organismy v takových detailech, že lze rozpoznávat jejich vnitřní struktury. Pokud v něm opakovaně nacházíte různé formy života, ale žádné jednoznačné živočichy, nabízí se jednoduchý závěr: patrně tam ještě nebyli.
Tato úvaha má v paleontologii skutečnou váhu. Současně obsahuje předpoklad, který je třeba ověřit: že se hledaný organismus musel ve zkoumaném souboru zachovat, pokud v dané době existoval. Nová práce v časopise Science Advances se zaměřila právě na tuto podmínku. Neoznámila nález osm set milionů let starého zvířete; zkoumala, jak pevné jsou hranice, které vzniku živočichů přisuzujeme.
Fosilie a geny vyprávějí různě dlouhý příběh
Nejstarší široce přijímané tělesné fosilie živočichů sahají přibližně 574 milionů let do minulosti. Genetické odhady však mohou jejich společného předka umisťovat podstatně dříve. Vzniká tak otázka, zda mezi počátkem živočichů a jejich dobře rozpoznatelným fosilním záznamem leží dlouhé období, které se nám zatím nedaří přímo doložit.
Genetická metoda známá jako molekulární hodiny porovnává rozdíly mezi dnešními organismy a odhaduje, kdy se oddělily jejich vývojové větve. Nejde o stopky zabudované v DNA. Výpočet potřebuje model rychlosti změn a opěrné body z jiných zdrojů, zejména z fosilií.
Nalezená fosilie může říci, že určitá skupina v dané době už existovala. Stanovit, kdy ještě existovat nemohla, bývá obtížnější. Právě takové horní hranice mají na výsledky molekulárních hodin velký vliv.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Čínské naleziště poskytovalo lákavou hranici
Biota Weng’an v Číně, stará přibližně 590 milionů let, obsahuje mimořádně zachované mikrofosilie, ale žádné jednoznačné živočichy. Některé odhady používaly tuto absenci jako argument pro to, že vznik živočichů nemohl sahat výrazně před její stáří.
Logika působí přesvědčivě: když místo dokáže zachovat tak jemné organismy, zachovalo by přece i rané živočichy. Jenže dobré zachování jedněch forem života nemusí zaručovat zachování všech ostatních. Záleží na prostředí, zastoupení organismů, jejich tělesných vlastnostech i na procesech, které proběhnou po smrti.
Aby se taková výhrada nestala pouze obecnou pochybností, potřebovala konkrétní test. Badatelé ho hledali v mladším mongolském nalezišti Kheseen, které vzniklo v době, kdy už živočichové podle dokladů odjinud existovali.
Mongolský příklad narušil původní předpoklad
Tým prozkoumal přes 140 vzorků a využil mimo jiné elektronovou mikroskopii. Nalezl velmi dobře zachované mikrofosilie včetně detailních struktur, ale opět žádné jednoznačné živočichy. Mladší soubor tak vykazoval podobnou mezeru jako Weng’an, ačkoli nemohl sloužit jako důkaz, že živočichové na Zemi ještě nevznikli.
Rozhodující je rozdíl mezi existencí někde a výskytem v konkrétním prostředí. Organismus může žít v jiných částech světa, být na nalezišti vzácný nebo se v jeho podmínkách nezachovat rozpoznatelně. Ani působivá kvalita dochovaných mikrofosilií proto automaticky nepřemění chybějící živočichy v globální časovou hranici.
Tím se původní argument oslabuje, ale neobrací v důkaz opačného tvrzení. Prázdné místo neprokazuje ani neexistenci, ani existenci dávného živočicha. Pomáhá určit, jak opatrně s takovou informací zacházet.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Jiná kalibrace znamená jiné datum
Autoři porovnali molekulární výpočty při různých horních hranicích a pracovali také se staršími soubory z Austrálie, Norska a Arizony. Jejich analýzy podporují možnost vzniku živočichů přibližně před 800 až 700 miliony let. Takové časové rozmezí by mohlo znamenat, že raní živočichové existovali před začátkem nebo během kryogenních zalednění známých jako Snowball Earth.
Jde ovšem o odhad závislý na modelu a zvolených opěrných bodech. Výzkum neposkytuje přímý tělesný doklad živočicha z tohoto období. Ukazuje, že mladší hranice založená na Weng’anu není tak bezpečná, jak by se mohlo zdát, a že výrazně starší původ zůstává vědecky možný.
Pro další pátrání je to podstatný rozdíl. Pokud připustíme delší ranou historii, musíme také rozšířit prostor, v němž hledáme její stopy. Kromě samotných těl mohou pomoci chemické záznamy nebo doklady činnosti organismů; každý takový nález ale bude potřebovat pečlivé posouzení. Počátek živočichů se tak neposouvá jedním senzačním objevem, nýbrž zpřesňováním toho, čemu ve starých horninách opravdu můžeme věřit.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Science Advances – Re-evaluating molecular clock maximum age calibrations revives pre-Ediacaran divergence estimates for animals, DOI 10.1126/sciadv.aeg6289 [2], Dryad – Research data and molecular clock calibration sensitivity analyses [3], Yale University – Moving back the clock: Did animal life begin 200 million years earlier than we thought? [4], Oxford University Museum of Natural History, EurekAlert – New study suggests animals may have evolved vastly earlier than fossil evidence suggests [5] img ai generated
