• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Podivuhodná místa

Město pod nohama: 18 pater do tmy a tisíce lidí v podzemí. Proč vzniklo Derinkuyu?

Na první pohled obyčejný dům. Rekonstrukce, bourání zdi – a za ní prázdnota. V roce 1963 tak obyvatel turecké Kappadokie náhodou objevil vstup do světa, který byl po staletí ukrytý pod zemí.

26. 2. 2026

Pod městem leželo jiné město. Derinkuyu Underground City se ukázalo jako jeden z největších podzemních komplexů, jaké kdy lidé vybudovali. Ne sklep. Ne úkryt. Ale celé město schopné pojmout až 20 000 lidí – se stájemi, sklady, školami i kostely.

A hlavně: s hloubkou přes 60 metrů.

18 pater dolů

Derinkuyu není jen systém chodeb. Je to vertikální svět, který tvoří obytné místnosti, lisy na víno, zásobárny obilí, stáje pro dobytek, studny, i větrací šachty.

Jedna z hlavních ventilačních šachet sahá téměř celou hloubkou města a zajišťovala přívod čerstvého vzduchu i v nejnižších patrech.

Tady se nepočítalo s krátkým ukrytím. Tady se počítalo s dlouhým přežitím.

Reconstruction-Derinkuyu-underground
Credit: Yasir999, CC BY-SA 4.0

Město, které se mohlo zavřít

Vstupy byly chráněny obřími kruhovými kamennými dveřmi. V případě ohrožení se daly zevnitř uzavřít a prakticky znemožnily vstup.

Derinkuyu nebylo postaveno pro pohodlí. Bylo postaveno pro obranu.

Historici předpokládají, že komplex se začal formovat už ve starověku, ale nejintenzivněji byl využíván v období byzantských válek, kdy obyvatelé prchali před nájezdy.

Strach byl architektem.

Derinkuyu_Underground_City_-_2014.10_-_panoramioDERINKUYU_UNDERGROUND_CITY_-_panoramio_(2)

Proč právě tady?

Kappadokie je tvořena měkkým vulkanickým tufem – horninou, která je dostatečně pevná, ale zároveň relativně snadno opracovatelná. Geografie tak umožnila něco, co by jinde bylo téměř nemožné.

Ale samotná hornina nestačí. Musela tu být i vůle.

Představa tisíců lidí, kteří se v tichosti přesouvají do podzemí, zvířata jsou odváděna dolů, zásoby skládány do skladů, vstupy zavírány kamennými disky… to není improvizace. To je plán.

Město bez oblohy

Představte si týdny bez denního světla. Bez horizontu. Bez otevřeného prostoru. Jen úzké chodby, šum větru ve větrací šachtě a tlumené světlo lamp.

Derinkuyu není jen technický zázrak. Je to v mnohém psychologický experiment.

Jak dlouho dokáže společnost fungovat bez oblohy? Jak hluboko jsme ochotni jít, když je svět nahoře příliš nebezpečný?

Strach jako motor civilizace

Dnes považujeme podzemí za nouzové řešení – bunkry, kryty, metro. Ale Derinkuyu ukazuje něco jiného. Lidé byli schopni vybudovat paralelní svět. Kompletní infrastrukturu. Druhou realitu pod první. A to bez moderní techniky.

DALŠÍ PODIVUHODNÁ MÍSTA

Tajemný Hawa Mahal: Palác větrů v indickém Džajpuru, který šeptá příběhy královského harému

15 mostů světa, které vypadají jako z jiné planety. Ale pozor, po některých se neodvážíte ani přejít

Oko Sahary: Záhada v poušti, která celá desetiletí dokonale mátla geology i astronauty

Vílí kruhy v Namibii: Záhada pouště, která mate vědce i turisty


Zdroj: National Geographic, Nature, World History, Science Direct, foto wikimedia commons

Nejnovější články

Ruce hvězd na tepu dejin: jak to vypadá, když showbiznis a politika tančí tango bez příkras

Projekt MKUltra: LSD, spánková deprivace a pokus o kontrolu lidské mysli. Kam až může stát zajít při vlastní ochraně?

Vstávat a myslet: Když je moc mnohem silnější, než si myslíme

Temná stránka lidské tvořivosti: Bambus, vězení a moderní „techniky“ moci, které měly zůstat minulostí

Ženy si s vědou hrály dávno před Marií Curie. Seznamte se s renesanční alchymistkou Isabellou Cortese

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Rozhodujeme se opravdu sami? Umělá inteligence možná ví naše rozhodnutí už několik sekund před námi

Válka pštrosů v roce 1932: Když australská armáda vyhlásila boj emuům – a neuspěla

Proč má den 24 hodin a hodina 60 minut? Příběh rozhodnutí starého tisíce let

Máme skutečně svobodnou vůli? Neurověda zpochybňuje jeden z pilířů lidské identity

Podivuhodná místa

Záhada z Údolí smrti: Legendy tvrdí, že balvany táhnou lodě duchů… Realita je mnohem zajímavější

Solné sloupy v Íránu: Křehké sochy, které vytesala sama příroda

Vílí kruhy v Namibii: Záhada pouště, která mate vědce i turisty

Podmořský vodopád u Mauricia: Fascinující iluze, která ohromuje celý svět

Tajemné jezero Natron: Africké zrcadlo, které proměňuje zvířata v sochy

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ