Írán je známý svou pouštní krajinou a solnými planinami, ale ukrývá i méně známý přírodní zázrak – solné sloupy a dómy, které působí jako gigantické sochařské galerie pod širým nebem. Tyto útvary vznikají pomalým pohybem soli z hlubin země, která se v horkém klimatu a suchém vzduchu formuje do věží, hřebenů a jeskyní. Výsledkem je krajina tak neobvyklá, že připomíná kulisy ze sci-fi filmu.
Jak se solné sloupy tvoří
Pod pouštním povrchem Íránu se nacházejí mocné vrstvy soli, které vznikly vysycháním prastarých moří. Sůl je lehčí než okolní horniny, a proto má tendenci se „vytlačovat“ vzhůru. Postupem času tak vznikají tzv. solné dómy. Eroze je pak modeluje do dramatických tvarů – od kuželovitých věží po tenké, až křehce působící sloupy.
Přírodní katedrály z krystalů
Některé solné útvary dosahují výšky desítek metrů a jejich povrch se leskne v paprscích slunce, jako by byl pokrytý ledem. Jinde zase sůl vytváří jeskyně, uvnitř kterých visí „stalaktity“ ze soli. Tyto křehké krystalické útvary se mění s vlhkostí a teplotou, takže krajina nikdy nevypadá dvakrát stejně.
Íránský solný ráj
Nejznámější solné dómy se nacházejí na ostrově Qeshm v Perském zálivu a v oblasti Hormuz, kde se krajina barví i do červených a fialových odstínů díky příměsi minerálů. Solné hory jako Namakdan skrývají nejdelší solnou jeskyni světa, měřící přes 6 kilometrů. Pro cestovatele je to jeden z nejpůsobivějších geologických divů Blízkého východu.
Krása i křehkost
Solné sloupy jsou nádherné, ale zároveň velmi křehké. Stačí déšť nebo prudký vítr a jejich tvar se může během několika let proměnit. Proto jsou nejen turistickou atrakcí, ale i připomínkou toho, jak dynamická a proměnlivá dokáže být zdánlivě nehybná krajina.
Zdroje: Wikipedia, Unesco, Atlas Obscura, BBC, National Geographic, Foto: Wikimedia Commons - Hossein Abdollah Asl