Údolí smrti v Kalifornii je místem, kde se příroda chová až nadpřirozeně. Na vyschlém dně jezera Racetrack Playa se objevují stopy, které jako by vyšly z ducha pohádek – obrovské kamenné bloky, některé vážící i stovky kilogramů, se samy pohybují po prachu pouště a za sebou zanechávají dlouhé brázdy. Desítky let se vědci i návštěvníci dohadovali, jak je možné, že se tyto balvany bez lidského zásahu posouvají napříč vyprahlou plání.
Taneční dráhy kamenných poutníků
Stopy v prachu mohou být dlouhé až několik stovek metrů a často mění směr. Někdy se kameny pohybují jednotlivě, jindy paralelně vedle sebe, jako by se domluvily na společném „pochodu“. Pro turisty je to jeden z největších vizuálních paradoxů pouště – těžký balvan, který by člověk jen stěží pohnul, se tu zdánlivě vydává na vlastní cestu.
Desítky let záhad
Od počátku 20. století vznikaly různé teorie. Někteří spekulovali o magnetických polích, jiní vinili extrémní vítr. Žádné vysvětlení ale nedokázalo přesvědčivě objasnit, jak se kameny hýbou, aniž by je někdo viděl v pohybu. Fenomén zůstával tajemstvím celé generace badatelů.
Objevovaly se různé teorie: že je pohání duchové původních obyvatel, že se kameny „plaví“ po písku díky větru, nebo že jde o nadpřirozenou sílu. Místní legendy spojovaly kameny s kletbami indiánských šamanů, kteří prý dokázali hýbat zemí. Jiné příběhy mluvily o „kouzelných lodích duchů“, které táhnou kameny jako kotvy.
Konečně rozluštěno
Až v roce 2014 vědci vybavili pláň GPS senzory a kamerami a podařilo se jim pohyb zachytit. Ukázalo se, že klíčem je kombinace vody, ledu a větru. Po zimních deštích se dno jezera pokryje tenkou vrstvou vody, která přes noc zmrzne. Když se led při slunečním svitu začne lámat, působí jako plovoucí desky, které tlačí kameny vpřed. Vítr o rychlosti několika metrů za sekundu pak poskytne poslední impuls. Kameny se sice pohybují jen několik centimetrů za sekundu, ale to stačí, aby po sobě zanechaly dlouhou „cestu“.
Kouzlo vědy i přírody
Přestože věda dnes zná vysvětlení, kouzlo zůstává. Vidět místo na vlastní oči a představit si, jak se během mrazivé noci a teplého dne kamenní poutníci znovu vydají na cestu, je zážitek, který připomíná, že příroda má stále schopnost překvapit. Údolí smrti tak není jen symbolem extrémních podmínek, ale i laboratoří přírodních záhad, kde i kámen dokáže „ožít“.
Zdroj: Wikipedia, National Geographic, Smithonianmag, BBC, NPS, Foto: Flickr.com - Arno Gourdol,