Vyskytují se jen při specifických podmínkách, které musí nastat téměř současně, a právě proto fascinují meteorology po celém světě. Jak vznikají? Proč jsou tak vzácné? A co mohou prozradit o měnícím se klimatu?
Co se stalo: bouřka, která se objeví tam, kde má být ticho
V noci, kdy se teploty propadají hluboko pod nulu a hustě sněží, by většina meteorologů neočekávala jediný hrom.
A přesto se to stává.
V Alpách, ve Skandinávii, kolem Velkých jezer v USA nebo občas i ve Vysokých Tatrách.
Ledový blesk — nebo také thundersnow — je paradox, který dává vědcům úžasnou příležitost nahlédnout do dynamiky atmosféry.
Tento jev se obvykle vyskytuje během:
silných zimních bouří,
rychlého výstupu vlhkého vzduchu,
kolapsu teplotních vrstev,
intenzivní sněhové vánice,
přesně vyrovnané kombinace chladu a vlhkosti.
Když se tyto podmínky spojí, může se ve sněhovém mraku vytvořit dostatek elektrického náboje, aby vznikl blesk — jenže je slabě viditelný, tlumený padajícím sněhem.
Hrom však slyšíte okamžitě. A ve sněhové tmě působí děsivěji než v létě.
ČTĚTE TAKÉ: Vítr, který řeže víc než žiletky: nejdramatičtější mrazy na planetě
Proč je to důležité: blesky v zimě jsou klíč k pochopení extrémního počasí
Ledové blesky nejsou jen kuriozita.
Z meteorologického hlediska jsou fascinující hned z několika důvodů:
1) Ukazují změny atmosférické stability
K bouřce potřebujete rychlý výstup vzduchu.
Zima bývá stabilní, vrstvená, tichá.
Když se však objeví ledový blesk, je to signál, že do systému pronikají extrémně dynamické procesy — často spojené s prudkou změnou tlaku nebo náhlým vpádem vlhčího vzduchu.
2) Indikují extrémní srážkové epizody
Ledové blesky se nejčastěji objevují v blízkosti velmi intenzivních sněhových pásů, kde může napadnout až několik desítek centimetrů sněhu během několika hodin.
Pro meteorology to je varovný signál:
kde je blesk, tam bude extrémní srážková zóna.
ČTĚTE TAKÉ: Proč jsou dnešní zimy jiné než v našem dětství: vědecká rekonstrukce změny klimatu střední Evropy
3) Pomáhají modelovat rizika zimních bouří
Satelitní a radarové snímky zachytí ledové blesky poměrně přesně.
Jejich výskyt meteorologickým centrům umožňuje:
přesněji odhadnout dráhu bouře,
monitorovat její sílu,
předpovídat rizika dopravního kolapsu,
předvídat těžké námrazy.
4) Mohou souviset s oteplováním
Některé studie naznačují, že s oteplováním oceánů může docházet k vyšší vlhkosti zimního vzduchu — a tedy i k nárůstu ledových bouří.
Jiné studie jsou zatím opatrné; jde o aktivní oblast výzkumu.
Ať tak či tak:
ledové blesky mohou být přirozenou laboratoří pro pochopení extrémního zimního počasí.
Jak to víme: fyzika zimní bouře krok za krokem
Vznik ledového blesku je ukázkový příklad toho, jak musí příroda skládat velmi složitou puzzle.
1) Silný výstup vlhkého vzduchu
I v zimě může existovat úzký koridor teplejšího a vlhčího vzduchu, který je vytlačován vzhůru. Typicky na čele hluboké tlakové níže.
2) Prudké ochlazení při výstupu
Když vlhký vzduch stoupá, rychle chladne. Začínají se vytvářet krystalky ledu, přechlazené kapky a sněhová zrna.
3) Elektrifikace srážek
Při vzájemných kolizích jednotlivé částice mění elektrický náboj, oddělují kladné a záporné oblasti mraku, vytvářejí elektrické pole. Stejný proces vzniká v letních bouřích, jen v jiném teplotním režimu.
ČTĚTE TAKÉ: Bouře, které odporují fyzice: nejpodivnější paradoxní jevy atmosféry
4) Výboj — ale skrytý ve sněhu
Jakmile elektrické pole překročí kritickou mez, vznikne blesk.
Rozdíl?
světlo je rozptýleno a pohlceno sněhem,
výboj je často kratší,
hrom je hlubší, tlumenější a zní jako nízké dunění.
5) Radarové potvrzení
Moderní meteorologické radary (např. S-Pol, NEXRAD) dokážou zachytit: náhlé změny odrazivosti, elektrifikační signály a výboje i uvnitř husté sněhové stěny.
Některé z nejpřesnějších záznamů pocházejí z roku 2022–2024 kolem Velkých jezer v USA, kde se thundersnow objevil během tzv. lake-effect snows.
Co je ještě sporné: bude ledových blesků přibývat, nebo mizet?
Odborníci se neshodují v několika zásadních bodech:
1) Klimatické modely předpovídají více vlhkosti
Teplejší atmosféra pojme více vodní páry. To by teoreticky mohlo vést k častějším extrémním zimním bouřím.
2) Silné tlakové níže se mohou stávat intenzivnějšími
Některé globální modely naznačují nárůst dynamických zimních systémů — což by zvýšilo pravděpodobnost thundersnow.
3) Zároveň však ubývá extrémně studených epizod
A bez dostatečně nízkých teplot ledové blesky vzniknout nemohou.
Proto meteorologové zatím říkají: „Trendy jsou nejasné. Potřebujeme další data.“ Je to aktivní výzkumná oblast, kde bude každý nový radarový záznam hrát roli.
Ledové blesky jsou dokonalým důkazem, že atmosféra je živý systém — dynamický, kreativní a občas i velmi překvapivý. Když ve tmě sněhové vánice zaduní hrom, není to chyba přírody.
Je to signál, že nad našimi hlavami právě probíhá fascinující setkání vlhkosti, chladu a rychlého proudění vzduchu.
A také připomínka, že zima dokáže být mnohem divočejší, než se na první pohled zdá.
Zdroje
Market, Patrick S. et al. Thundersnow Events: A Meteorological Synthesis. Journal of Applied Meteorology and Climatology, 2023.
Holle, Ronald L. Lightning in Winter Storms: Characteristics and Climatology. American Meteorological Society, 2024.
NOAA / National Weather Service. Thundersnow Case Studies from the Great Lakes Region. 2023–2024.
NASA Earth Observatory. Lightning Detection and Atmospheric Electric Fields in Cold Clouds. NASA, 2024.
Schultz, David M. et al. Winter Thunderstorms and Their Dynamics. Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society, 2022.
AMS Severe Weather Committee. Cold-Season Convective Storms: Mechanisms and Forecasting. American Meteorological Society, 2025.